Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou v rozhlase často slýchám shodu typu „letadla přiletěly“, „pravidla se dodržely“. Je to správně? Neměl by být náležitý tvar „přiletěla“, „dodržela“ apod.?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (letadla přiletěla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Můžete nám prosím poradit, jaká i/y máme napsat ve dvou přísudcích v následujícím souvětí? Nabádala děti, aby otci napsal_ dopis, aby spolu telefonoval_, ale byl to otec, kdo často po dvou minutách hovor ukončil.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Z předchozího větného kontextu je zřejmé, že nevyjádřeným podmětem věty „aby otci napsaly dopis“ jsou „děti“, proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y. Naopak nevyjádřený podmět následující vedlejší věty „aby spolu telefonovali“ zahrnuje kromě „dětí“ také „otce“, tudíž je zde náležitý tvar s měkkým i. Pokud byste chtěli v obou těchto vedlejších větách zachovat stejný podmět („děti“) – pak by také souvětí bylo logičtější a přehlednější – můžete zvolit například následující formulaci: „Nabádala děti, aby otci napsaly dopis a aby s ním (otcem) telefonovaly...“
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Dům i pozemek byly jednoduché“, nebo „Dům i pozemek byl jednoduchý“?
Klíčové slovo:
dům i pozemek
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného (dům i pozemek). Tento podmět stojí ve větě před přísudkem, proto se přísudek shoduje s oběma složkami podmětu a jeho náležitý tvar je „byly jednoduché“.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
Mají se v textu, v němž jsou užity dobové názvy z 50. a 60. let, psát tyto názvy dobovým pravopisem? Konkrétně jde o filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě.
Klíčové slovo:
oficiální název
Odpověď:
Zápis podle tehdejších Pravidel českého pravopisu (z r. 1957) je pochopitelně možný. Podle tehdejší kodifikace se názvy fakult, pokud to nebyly samostatné vysoké školy (např. Pedagogická fakulta v Hradci Králové), psaly s malým písmenem, náležitá podoba proto byla filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Jako chybnou však nelze označit ani podobu podle současných PČP (z r. 1993), tj. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojen s tím, co v Ústavu pro jazyk český děláte. Jestli tedy jen zkoumáte češtinu 8. století, nebo ne?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů. Výzkumu historie českého jazyka se věnuje oddělení vývoje jazyka, a to ve dvou hlavních úkolech: lexikologicko-lexikografickém a textologicko-edičním. Dovolujeme si ještě upřesnit, že počátky češtiny (tzv. pračeštinu) situuje Nový encyklopedický slovník do jedenáctého století, nikoli století osmého.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby jazykový zákon dovoloval používání pouze českého jazyka.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Příručky a další zdroje ve vztahu k činnostem ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl vydat slovník anglicismů, které jsou zbytečné a které lidé nemají používat.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Součástí informací o slovech a slovních spojeních zařazených do slovníků a dalších jazykových příruček bývá obvykle i jejich stylová charakteristika, která upřesňuje, do jaké komunikační sféry daný výraz náleží. Není nám známo, že by existoval nebo byl připravován slovník, který by se zaměřil pouze na slova, která nejsou vhodná pro formální komunikaci a zároveň jde o přejímky z angličtiny, jednotlivé koncepce jazykových příruček vycházejí z jiných kritérií.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Co vlastně v Ústavu pro jazyk český řešíte?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby za něj pověřené osoby v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně prosazovaly zavedení jazykového zákona.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.