Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, jestli se chemikálie, která je součástí dehtu, jmenuje benzoapyren nebo benzopyren.
Klíčové slovo:
benzopyren; benzo[a]pyren; benzo(a)pyren
Odpověď:
Jazykové zdroje, jako jsou Nový akademický slovník cizích slov, Akademický slovník současné češtiny nebo IJP, výraz bohužel nezachycují. Není doložen ani v Technickém slovníku naučném. Specializovaný chemický slovník bohužel nemáme. Doklady užití v (převážně) publicistických textech v ČNK (syn v8) a na internetu ukazují značnou nejednotnost zápisu pojmenování tohoto polycyklického aromatického uhlovodíku (jde o karcinogenní látku vznikající při hoření organického materiálu).
Vedle podoby benzopyren se objevuje několik variant zápisu varianty s „a“, a to nejčastěji benzo[a]pyren, benzo(a)pyren, benzoapyren, výrazně méně rovněž benzo-a-pyren, benzo/a/pyren, ojediněle benzoa-pyren.
Internetová Wikipedie rozlišuje tzv. systematický název benzo[a]pyren (ten vyjadřuje chemickou strukturu látky) a tzv. triviální název benzopyren (název užívaný v běžném životě, v obchodě jako obchodní název a v literatuře mimo odborné publikace). Z konzultace s odborníky chemiky vyplynulo, že v závislosti na povaze textu (na tom, zda je text určen širší veřejnosti, či odborníkům), lze psát obojí – benzopyren (obecnější název, z něhož nelze určit, o jaký izomer se jedná) i benzo[a]pyrgen, popř. benzo(a)pyren (přesnější název, který vyjadřuje jeden z jeho izomerů).
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Zapisuje se zkratka p. a. (ve významu per annum, každoročně) s mezerou?
Klíčové slovo:
per annum
Odpověď:
V češtině se zkratka p. a. řadí mezi tzv. grafické zkratky a tvoří se vypsáním prvního písmena slov daného spojení, za nimiž píšeme tečky. Dle interpunkčních pravidel následuje za tečkou buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka (např. čárka, dvojtečka, otazník, vykřičník, nikoli však další tečka). Z daných pravidel tedy vyplývá, že v češtině se bude daná zkratka psát v podobě p. a., tedy s mezerou, stejně jako píšeme s mezerami zkratky spojení akciová společnost (a. s.), společnost s ručením omezeným (s. r. o.) nebo před naším letopočtem (př. n. l.).
Zvažované varianty:
p. a.
p.a.
Poslední užití:
13.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se ujistit, že ve slově osídlujících je dlouhé í, protože se to vztahuje ke slovu sídlo. Nebo je možné i osidlujících?
Klíčové slovo:
osídlující; osidlující
Odpověď:
Máte možnost volby. Přídavné jméno není odvozeno přímo z podstatného jména sídlo, ale ze slovesa. Vedle dokonavého slovesa osídlit existuje i nedokonavé sloveso osídlovat s variantou osidlovat (obdobně např. umísťovat i umisťovat), z něhož je adjektivum odvozeno. Přídavné jméno proto může mít jak podobu osídlující, tak osidlující. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují mírnou převahu podoby osídlující (101 : 87).
Zvažované varianty:
osídlující
osidlující
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Jak zapsat značku newtonmetru? Vedle zápisu „Nm“ se totiž často objevuje i varianta s tečkou (resp. znakem násobení, někdy nahrazovaným tečkou) mezi písmeny, tedy N.m, resp. N·m. Která varianta je správně – s tečkou, nebo bez?
Klíčové slovo:
newtonmetr
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že odborná slovní zásoba je ve výkladových slovnících umenšena ve prospěch centrální slovní zásoby, nezachycuje tuto jednotku ani Slovník spisovné češtiny, Slovník zkratek (1994) a ani encyklopedický Technický slovník naučný neuvádí, jak ji zaznamenat. Značku však zachycuje Z. Kos ve slovníku „Zkratky, značky, akronymy“ (1983) a uvádí zde pouze podobu s tečkou (N.m). Tento zápis dokonce výrazně převažuje v současném psaném úzu, ačkoli i podoba bez tečky je vcelku frekventovaná. Technická norma ČSN ISO 80000-4 (Veličiny a jednotky - Část 4: Mechanika) připouští obě možnosti (Nm, N·m). Za přijatelné bychom tedy považovali obě varianty. Zdůrazňujeme však, že naše stanovisko je pouze jazykové, nikoli technické.
Poslední užití:
5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; n-prvkový
Odpověď:
Složené číselné výrazy píšeme bez mezer a bez spojovníku, ale v případech, kdy místo čísla použijeme zástupné písmeno (x-stupňový, n-tá odmocnina), je náležitý způsob psaní se spojovníkem, tedy: n-prvkový.
Zvažované varianty:
nprvkový
n-prvkový
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jakou zkratku použít ve slově fotografie (vernakulární fotografie, dokumentární fotografie)?
Klíčové slovo:
fotografie
Odpověď:
Lze doporučit zkratku fot., která je uvedena i ve Slovníku zkratek, pokud by to však z důvodu úspory místa bylo nutné, je možné užít i zkratky f., která, ač neustálená, je utvořena podle pravidel pro tvoření zkratek.
Zvažované varianty:
fot.
f.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz „1prvkový“ takto bez mezery, natěsno? A psal by se dohromady i v případě slovního zápisu?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; 1prvkový
Odpověď:
Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), píšeme bez mezer a bez spojovníku, tedy: 1prvkový. Stejně tak by tomu bylo i v případě slovního zápisu: jednoprvkový.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Časový údaj
Konkrétní dotaz:
Je správně zápis času 17:00 (17.00), nebo 17 hodin?
Klíčové slovo:
čas
Odpověď:
Oba (resp. všechny tři) zápisy jsou v pořádku. V případě, kdy se jedná o celé hodiny, lze nuly ze zápisu času vypustit. Přípustné jsou navíc varianty 17:00 hodin/h/h./hod. nebo 17 h/h./hod.
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6 Časové údaje (s. 26)
Dotaz:
Datum zapsané číselně
Konkrétní dotaz:
Zapisuje se datum jednomístně, nebo dvoumístně? A je vhodné psát v datu po tečkách mezery?
Klíčové slovo:
datum
Odpověď:
Základní způsob zápisu dat je 5. 6. 2019, 10. 12. 2019, tedy s mezerami po tečkách bez ohledu na počet číslic v kalendářním dni či měsíci. Dvoumístný zápis data, v němž se mezery po tečkách nepíšou (např. 05.06.2019), je přípustný jako varianta v obchodní a úřední korespondenci. Ačkoliv bychom se přikláněli spíše k užívání základního, tedy jednomístného zápisu s mezerami, nelze volbu dvoumístného zápisu zcela jistě označit za chybnou. Preference zápisu může záležet také na tom, jaké jsou zvyklosti při psaní právních textů.
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Kalendářní datum a místo původu
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.5.1 Číselné vyjádření kalendářního data (s. 25)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz „tříapůlletý“ (např. tříapůlleté působení) takto dohromady, nebo s mezerami?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; tříapůlletý
Odpověď:
Složené číselné výrazy píšeme dohromady, tj. bez mezer i bez spojovníku.
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem na stránkách pravopisne.cz chybu – slovo „kdy“ hodnotí jako zájmeno, nikoli jako zájmenné příslovce, jak je tomu ve Slovníku spisovné češtiny.
Klíčové slovo:
kdy
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není autorem stránky pravopisne.cz, nemůžeme proto ručit za správnost údajů, které jsou zde uváděny. Hledáte-li informace o češtině, doporučujeme vám naši Internetovou jazykovou příručku (www.prirucka.ujc.cas.cz).
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V Pravidlech českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny jsem našla, že se výraz „odkdy“ píše pouze dohromady, v Internetové jazykové příručce ale připouštíte i psaní zvlášť. Čím se mám tedy řídit?
Klíčové slovo:
odkdy; od kdy
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny zachycují výraz „odkdy“ („od kdy“) v jeho spřažené podobě, předložku „od“ a zájmenné příslovce „kdy“ zaznamenávají zvlášť, dle abecedního řazení. Koncepce Internetové jazykové příručky se od PČP a SSČ liší, proto v rámci hesla „odkdy“ upozorňuje i na možný způsob psaní zvlášť.
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Byl dříve přípustný pro 2. stupeň přídavného jména „tenký“ i tvar „tenší“? (Našel jsem tuto podobu v kresleném příběhu Rychlých šípů z roku 1938.)
Klíčové slovo:
tenčí
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu z roku 1913 (celý název příručky zní: Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné c.k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání) jsou jako přípustné uvedeny obě varianty: „tenčí“ i „tenší“. Ve vydání PČP z roku 1941 je však doporučena již jen podoba „tenčí“, která je kodifikována i v současnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Kdysi se používalo pro muzikál a operetu označení hudebně zábavné divadlo a vím, že by to správně mělo být hudebně-zábavní divadlo. Před jistým časem teatrologové začali používat označení zábavněhudební divadlo, přídavné jméno je užito i v názvu jedné knihy. Potřebuji poradit, protože si nejsem jistá, co se pod tímto slovem skrývá, o jaké divadlo jde, jaké je východisko.
Klíčové slovo:
zábavněhudební
Odpověď:
Máte pravdu, že složené přídavné jméno hudebně-zábavní (pro účely tohoto dotazu ponecháváme stranou, že se často objevuje nepřesné označení hudebně-zábavný, popř. hudebně zábavný), jehož souřadně spojené složky odkazují k východisku hudební a zábavní (popř. hudba a zábava) je užíváno již celá desetiletí. Označení zábavněhudební je podle ČNK i internetu výrazně řidší, mnohé doklady odkazují na zmíněnou publikaci „Od operety k muzikálu. Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945“. Nevíme, proč autor, popř. redakce volili složené přídavné jméno zábavněhudební místo obvyklejšího hudebně-zábavní. Pokud vyjdeme z pravidel pro psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (popř. i na -sko, -cko, -ově), pak dohromady píšeme přídavná jména podřadná, jejichž základem je ustálené slovní spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (např. trestní právo – trestněprávní). U adjektiva zábavněhudební je s největší pravděpodobností východiskem slovní spojení zábavná hudba, které tvoří určitý protiklad k hudbě klasické (vážné).
Slovník české hudební kultury (Editio Supraphon, Praha 1997) v hesle zábavná hudba uvádí: „výraz, jímž se zpravidla míní populární hudba, resp. nonartificiální hudba vůbec. Výraz je též zčásti synonymní s výrazy lehká hudba a salónní hudba..." Encyklopedický atlas hudby (NLN 2001) říká, že „pojem zábavná hudba, event. lehká hudba (Unterhaltungsmusik, light music) vznikl na konci 19. století a je spojen s produkcí hudby jakožto zboží v moderní masové společnosti, jež je ke koupi na zvukových nosičích, šířena rozhlasem atp.“
Zvažované varianty:
zábavněhudební
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď:
Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří přídavná jména utvořená od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn-? Vypouští se jedno -n- a píše se např. bonský, lausanský, schönbrunský, tallinský, nebo se při tvorbě přídavných jmen zachovávají obě -nn-, např. bonnský, lausannský, schönbrunnský, tallinnský?
Klíčové slovo:
přídavná jména utvořená od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn-
Odpověď:
Při tvoření přídavných jmen od zeměpisných jmen zakončených v kmeni na -nn- se obě tato -nn- zachovávají, píšeme tedy např. bonnský, lausannský, schönbrunnský, tallinnský (vycházíme-li z podoby Tallinn, pokud bychom vyšli z podoby Tallin, bylo by správné i psaní tallinský; podoby Tallin > tallinnský a Tallinn > tallinský by se však v jednom textu neměly křížit).
Zvažované varianty:
-nský
-nnský
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny? Mám užívat transkripci, nebo transliteraci?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Základní poučení o přepisu z ruské azbuky do latinky naleznete v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu; dále se dané problematiky týká také norma ČSN ISO 9 a nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (č. 594/2006 Sb.). Při volbě způsobu přepisu záleží především na povaze a účelu textu. Zjednodušeně řečeno se transliterace (tj. přesné převedení písmen jedné abecedy do druhé) užívá zejména ve speciálních případech: v osobních dokumentech, v bibliografii, v kartografii, v technické dokumentaci, katalozích atp., přičemž se nezohledňuje výslovnost v jazyce
originálu. Její výhodou je možnost jednoznačného zpětného převodu do původní abecedy. Pokud jsou však přepisovaná slova součástí běžného textu, doporučujeme užívat transkripci, která zároveň naznačuje výslovnost daných cizojazyčných výrazů v češtině. Více se o této problematice dočtete ve zmiňovaných Pravidlech českého pravopisu a dále např. v článku Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 1949, nověji pak v disertační práci S. Špačkové Rusko-česká textová a jazyková ekvivalence propriálního lexika (viz https://is.muni.cz/th/en8dp/Disertace.pdf).
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát černozelený, nebo černo-zelený? Ta zelená je taková tmavá, skoro černá, nejsou to samostatné barvy.
Klíčové slovo:
černozelený
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy zelenou barvu s nádechem černé / černou barvu s nádechem zelené), pak píšeme přídavné jméno černozelený dohromady.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
černozelený
černo-zelený
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát modro-šedý, nebo modrošedý? Je to šedá, která je lehce do modra, nejsou to samostatné barvy.
Klíčové slovo:
modrošedý
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy šedou barvu s nádechem modré / modrou barvu s nádechem šedé), pak píšeme přídavné jméno modrošedý dohromady.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-šedý
modrošedý
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.