Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova dovolená? Je mi jasné, že souvisí se slovesem dovolit, ovšem zajímá mě, zda se nejedná o překlad německého výrazu Urlaub, které tímto způsobem vzniklo.
Klíčové slovo:
dovolená
Odpověď:
Etymologické slovníky neuvádějí podstatné jméno dovolená, ale ani sloveso dovolit. Uvedenou teorii o možném kalku z německého výrazu Urlaub proto nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klábosit?
Klíčové slovo:
klábosit
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo klábosit se vyskytuje ze slovanských jazyků pouze v češtině. V praslovanštině mohla existovat varianta kolbositi, neboť existují překvapivě blízká slova v litevštině, a to kalbėti ‚mluvit‘ či nářeční kalbãsyti ‚bavit se‘. Slovo klábosit má asi zvukomalebný původ (podobně jako třeba sloveso blábolit).
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo:
králík
Odpověď:
Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl výraz městská čtvrť – proč zrovna čtvrť? Četla jsem, že je to podle rozdělení jeruzalemského Starého Města na čtyři části, ale nevím, zda je to pravda.
Klíčové slovo:
čtvrť
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je slovo čtvrť zařazeno pod heslo čtvrtý, které má původ již v praslovanštině. Navíc je z tohoto hesla odkazováno do hesla kvartýr, kde nalézáme informaci, že kvartýr má původ ve středolatinském quarterium s významem ‚čtvrtina, (městská) čtvrť‘. To má zase původ v latinském quartus ‚čtvrtý‘. Souvislost čtvrti s číslovkou čtyři, potažmo čtvrtinou, je tedy (nejen v češtině) jistá. Co se dělení měst týče, Ottův slovník naučný uvádí, že ve starším městském zřízení bývalo každé město pro ulehčení obecní správy rozděleno na čtyři části. Vznik slova tedy souvisí spíše s tímto obecným dělením měst než s rozdělením části Jeruzaléma.
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo:
nejsvátečnější
Odpověď:
Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sváteční
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo:
obava
Odpověď:
Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty
obava z protestů
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Zformuloval jsem otázku: „Kolonizujeme někdy jinou planetu?“ Je to tak v pořádku, nebo by tam mělo být „zkolonizujeme“? Ještě mě napadla varianta: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“ Co si o těchto možnostech myslíte?
Odpověď:
Jelikož slovníky hodnotí slovo kolonizovat jako obouvidové, z formálního hlediska je první varianta (Kolonizujeme někdy jinou planetu?) v pořádku. Přesto bychom její užití nedoporučovali, neboť tvar „kolonizujeme“ může čtenáře uvést v nejistotu, zda planetu kolonizujeme nyní, nebo v budoucnu. Užitím slovesa zkolonizovat se tento problém vyřeší, ovšem na základě výskytů tohoto slova v Českém národním korpusu se domníváme, že může být (některými) čtenáři hodnoceno jako příznakové, neboť se mnohdy objevuje v ne zcela neutrálních kontextech (např. pokud by se k moci u nás dostala jedna velká strana, totálně by zkolonizovala občanský veřejný prostor; jejich silný PR tým zkolonizoval především veřejné mínění). Za neproblematickou, a tedy nejlepší považujeme variantu: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“
Zvažované varianty:
Kolonizujeme někdy jinou planetu?
Zkolonizujeme někdy jinou planetu?
Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?
Poslední užití:
14.5.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.