Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v běžné komunikaci oslovit lékaře, který je zároveň docentem – pane doktore, nebo pane docente?
Klíčové slovo:
lékař; docent
Odpověď:
V běžné komunikaci pacienta s lékařem (např. při lékařské prohlídce) jsou vhodné obě podoby oslovení – nejvyšším dosaženým titulem (pane docente) i běžně užívaným označením lékaře (pane doktore).
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvovala jsem bakalářské studium v Praze a navazující magisterské studium v Ústí nad Labem. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování navazujícího magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolega je nositelem titulů Mgr. a Ph.D., ale v podpisu uvádí vždy jen Ph.D. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Pro uvádění či neuvádění titulů v podpisu neexistují žádná závazná nařízení, teoreticky je tedy možné uvést pouze jeden z titulů. Ovšem v praxi je běžné a obvyklé uvádět všechny získané tituly.
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat do zápisu, že byly vyt_povány stromy vhodné k ořezu. Jaké i/y máme napsat?
Klíčové slovo:
vytipovat
Odpověď:
Doporučujeme psát -i-: vytipovat stromy vhodné k ořezu. Sloveso vytipovat má význam odpovídající smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
Některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat. NASCS a SSČ této variantě přisuzují význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipovat
vytypovat
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se dlouze sezónně, nebo krátce sezonně? Na internetu jsem našla obojí.
Klíčové slovo:
sezonně; sezónně
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát sezona i sezóna. Jak s krátkým o, tak dlouhým ó můžeme psát i odvozeniny: přídavné jméno sezonní i sezónní, příslovce sezonně i sezónně. Obě možnosti jsou uvedeny v IJP. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba sezonně mírně převažuje.
Zvažované varianty:
sezonně
sezónně
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Užila jsem všude v textu pavilon s krátkým o. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
pavilon; pavilón
Odpověď:
Zápis pavilon je v pořádku, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát i dlouze pavilón. Podoby pavilon a pavilón jsou z jazykového hlediska rovnocenné, ale podle dokladů z ČNK podoba pavilon v praxi výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
pavilon
pavilón
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova člověk?
Klíčové slovo:
člověk
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka pochází slovo člověk z praslovanského čelověkъ, které se chápe jako složenina tvořená komponenty čelo- a věkъ. Část čelo- je příbuzná se slovem čeleď, praslovanská podoba čel’adь měla původní význam ‚členové rodu se služebnictvem‘. Slovo věk mělo v praslovanštině podobu věkъ a původní význam ‚životní síla‘. Vzešlo z indoevropského ṷeik-. Původní význam slova čelověkъ se tak vykládá jako ‚dítě rodu‘, ovšem vzhledem k významu indoevropského ṷeik- ‚síla, bojovat, vítězit‘ též jako ‚bojovník rodu‘. Autor ještě dodává, že existují i další možné výklady.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova muchovník? Jedná se o název dřeviny.
Klíčové slovo:
muchovník
Odpověď:
Etymologické slovníky bohužel původ tohoto slova nezaznamenávají. Nejstarší doklad slova zachycený v kartotéce Novočeského lexikálního archivu pochází z Preslova Všeobecného rostlinopisu z roku 1846. Je tedy možné, že slovo vytvořil J. S. Presl.
Poslední užití:
14.2.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.