Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Poměrně často se setkávám v textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis světelně technický (např. výpočet, projekt, dokumentace) není v pořádku. Jde přece o světelnou techniku, proto by se mělo psát dohromady světelnětechnický. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
světelnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní světelně technický (tedy zvlášť), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme podle PČP z roku 1993 a zásad uvedených v IJP buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Jestliže má přídavné jméno spojitost s ustáleným souslovím světelná technika, což je z jazykového hlediska podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady světelnětechnický (výpočet, projekt), světelnětechnická dokumentace, studie.
Zápis se spojovníkem (světelně-technický) by znamenal, že jde o dvě souřadně spojené složky, a to světelnou a technickou. Tento předpoklad však s největší pravděpodobností není správný.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
S jakým vyjmenovaným slovem je příbuzné slovo oplývat? Syn ho nemá v seznamu vyjmenovaných slov a nedokážeme určit, s jakým ze slov z jeho seznamu je slovo oplývá příbuzné. Souvisí se slovem plynout?
Klíčové slovo:
oplývat
Odpověď:
Ano, slovo oplývat je příbuzné se slovem plynout. Jelikož je však tato souvislost v dnešní češtině kvůli historickému vývoji už značně zastřená, bývá slovo oplývat explicitně uvedeno v závorce mezi slovy, která jsou příbuzná se slovesem plynout (viz např. v Internetové jazykové příručce: <https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=100>).
Poslední užití:
6.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, bod 2 Přehled vyjmenovaných slov (L)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Na zvonku máme napsáno Zelených (jmenuji se Zelená a manžel Zelený), ale někteří lidé nám říkají, že je to špatně, že by na zvonku mělo být Zelení. Je to pravda? Co je správně?
Klíčové slovo:
Zelených, Zelení
Odpověď:
Společné jméno rodiny (manželů) utvořené od příjmení Zelený má ve spisovné češtině dvě možné, správné podoby – Zelených a Zelení. Na zvonku tak může být obojí – stávající i navrhovaná podoba.
Zvažované varianty:
Zelených
Zelení
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Dá se říct rozsvícení i rozsvěcení vánočního stromu, nebo je rozsvěcení vánočního stromu chyba?
Klíčové slovo:
rozsvícení, rozsvěcení
Odpověď:
Je možné říct jak rozsvěcení, tak rozsvícení vánočního stromu. Podstatné jméno rozsvěcení je utvořeno od nedokonavého slovesa rozsvěcet, zachovává si nedokonavý vid, a akcentuje tedy průběh celé akce (že jde o akci, která nějakou dobu trvá, lidé se sejdou, někdo promluví, zazpívá, strom se rozsvítí, lidé si popovídají a pak se teprve rozejdou atp.), zatímco podstatné jméno rozsvícení je odvozeno od dokonavého slovesa rozsvítit, zachovává si dokonavý vid, a akcentuje tak završenost, dokončenost daného děje (někdo zmáčkne tlačítko a blik – strom svítí, byl rozsvícen). Záleží tedy na tom, jaký aspekt celé akce chcete zdůraznit.
Zvažované varianty:
rozsvícení
rozsvěcení
Poslední užití:
8.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla rozsvítit a rozsvěcet
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno jen taktak, nemělo by to být zapsáno jen tak tak?
Klíčové slovo:
jen tak tak; jen taktak
Odpověď:
Obě dvě možnosti jsou v pořádku, obě uvádí už SSJČ a lze je ověřit v IJP. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že zápis zvlášť je frekventovanější (6 930 dokladů zápisu jen tak tak : 1 604 jen taktak).
Zvažované varianty:
jen tak tak
jen taktak
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat znovupoužitelný jako jedno slovo?
Klíčové slovo:
znovupoužitelný
Odpověď:
Ano, výraz znovupoužitelný doporučujeme psát dohromady, stejně jako např. slova znovuzačlenění, znovurozený, znovuotevření. Komponent znovu- tvoří první část složených slov. Výraz znovupoužitelný zachycuje IJP, databáze ČNK syn v 8 jeho užívání potvrzuje. Za chybný však nepovažujeme ani zápis znovu použitelný, popř. použitelný znovu.
Zvažované varianty:
znovupoužitelný
znovu použitelný
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že spojku anebo mám psát dohromady. Nebo je možné psát i zvlášť a nebo? Jde o větu: Přála bych si, aby rodina a kariéra nebyly otázkou buď, anebo.
Klíčové slovo:
anebo
Odpověď:
V souladu s PČP, IJP a ASSČ píšeme spojku anebo dohromady.
Zvažované varianty:
anebo
a nebo
Poslední užití:
6.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že nedošlo k žádné změně a že se stále má psát permanentka, nikoli pernamentka, jak slýchávám i vídávám.
Klíčové slovo:
permanentka
Odpověď:
Ano, náležitá podoba je permanentka, protože pojmenování souvisí s adjektivem permanentní. Máte pravdu, že s přeskupením hlásek (tzv. metatezí) se u tohoto slova v praxi setkáváme relativně často.
Zvažované varianty:
permanentka
pernamentka
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme odbor, který má dvě oddělení, a to právní a legislativní. Předpokládám, že bychom neměli psát právnělegislativní, ale mohli psát buď právní a legislativní, nebo se spojovníkem právně-legislativní odbor.
Klíčové slovo:
právně-legislativní
Odpověď:
Máte pravdu. Pokud složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) odvozujeme od souřadného spojení dvou složek na stejné úrovni (v tomto případě slov právní a legislativní), pak ho píšeme se spojovníkem: právně-legislativní.
Psaní právnělegislativní by přicházelo v úvahu, pokud by základem bylo podřadné spojení právní legislativa.
Zvažované varianty:
právně-legislativní
právnělegislativní
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, jak vlastně psát užívané přídavné jméno legislativně technický (např. požadavek, úprava). Řešíme, zda psát zvlášť (jak je to v praxi časté), nebo spíše podle doporučení v IJP se spojovníkem, popř. dohromady. Také jsme došli k tomu, zda je to vůbec utvořené správně, protože se to netýká legislativy techniky, ale techniky legislativy – čímž se myslí způsob, jakým se tvoří předpisy čili technika tvorby předpisů. Nemělo by to tedy být obráceně?
Klíčové slovo:
legislativnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se podle platných doporučení zápis zvlášť neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Přestože se toto řešení v praxi objevuje, doporučujeme ho neužívat.
O zápisu složených přídavných jmen rozhoduje význam, proto je důležitá věcná znalost. Říkáte-li, že jde o techniku legislativy, pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Slovní spojení technika legislativy s neshodným přívlastkem (legislativy) můžeme vyjádřit spojením s přívlastkem shodným – legislativní technika. Složené přídavné jméno proto píšeme dohromady legislativnětechnický. Obrácené pořadí (technickolegislativní) by se užilo v případě, že by východiskem bylo slovní spojení technická legislativa, popř. legislativa techniky (to však není správný předpoklad).
Zápis se spojovníkem (legislativně-technický) by signalizoval, že jde o dvě souřadné složky na stejné úrovni: legislativní a technickou (což není pravda).