Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak správně psát slovo showroom? Dohromady, nebo zvlášť show room?
Klíčové slovo:
showroom
Odpověď:
Přejaté slovo showroom píšeme dohromady. Tato podoba je uvedena v IJP a v NASCS a je i podle ČNK nejfrekventovanější.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Přečetla jsem si na stránkách IJP, že se změnila doporučení o psaní složených přídavných jmen označujících barvy. Vím, že výjimkou je zápis vžitého označení černobílý, ale máme obdobný problém, a to se slovem červenobílý. Slávisté se často označují jako červenobílí (bez spojovníku). Slovo červenobílá je i součástí tradičního pokřiku fanoušků Slavie (Červenobílá(,) bojová síla...). Co s tím? Nemohlo by jít o další výjimku?
Klíčové slovo:
červeno-bílý; červenobílý
Odpověď:
Ke zjednodušení pravidla pro psaní barev došlo v roce 2019 proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Proto doporučujeme psát se spojovníkem i červeno-bílé dresy, červeno-bílá síla. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Slogan užívaný při tzv. děkovačce Slavie Praha vznikl před více než 10 lety a řada sportovních příznivců má proto zápis přídavného jména bez spojovníku (odpovídající původnímu pravidlu) zažitý. Nepochybně i z toho důvodu, že název „Červenobílá bojová síla“ má publikace vydaná u příležitosti otevření nového stadionu ve vršovickém Edenu. Protože je pochopitelné, že si novou poučku neosvojí všichni uživatelé v jednom okamžiku a že ještě nějaký čas potrvá, než zápis přídavného jména červeno-bílý se spojovníkem převáží nad původní (a do jisté míry vžitou) podobou červenobílý, je třeba být tolerantní k obojím možnostem zápisu.
Zvažované varianty:
červenobílý
červeno-bílý
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je lepší: „Bylo by chybou...“, nebo „Byla by chyba...“?
Odpověď:
Pro neutrální vyjádření se užívá podstatné jméno v prvním pádě, tedy „Byla by chyba...“. Spojení se sedmým pádem „Bylo by chybou...“ hodnotíme jako knižní.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení legislativnětechnický? Vím, že je to odvozeno od názvu legislativní technika, takže by se slovo mělo psát dohromady, ale Ústavní soud a Úřad vlády používají často zápis se spojovníkem (legislativně-technický), popř. s mezerou (legislativně technický). Nejde o nějakou zavedenou výjimku?
Klíčové slovo:
legislativnětechnický
Odpověď:
V tomto případě se o zavedenou výjimku, popř. respektování tradičního způsobu psaní nejedná. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. O zápisu rozhoduje význam, proto je důležitá věcná znalost. Pokud víte, že je přídavné jméno odvozeno ze slovního spojení legislativní technika, pak by se skutečně mělo psát dohromady legistalivnětechnický. Zápis se spojovníkem (legislativně-technický) signalizuje, že jde o dvě souřadné složky: legislativní a technickou (což teoreticky není vyloučené, ale nejspíše nejde o správný předpoklad).
Máte pravdu, že texty různých institucí dostupné na internetu ukazují značnou nejednotnost zápisu tohoto složeného přídavného jména. Máte rovněž pravdu, že existuje ustálené slovní spojení legislativní technika, které je popsáno jako ‚činnost, která směřuje k co nejefektivnější komunikaci právních norem jejich adresátům prostřednictvím právních předpisů‘.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „V souvislosti se svým hodnocením jsem se rozhodla...“ Je zde zájmeno „svůj“ užito správně, nebo by tam mělo být „mým“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Pravidlo, kdy užít zájmeno přivlastňovací a kdy zvratné přivlastňovací zájmeno, má i různé výjimky, avšak ve vašem případě lze bez problému aplikovat pravidlo základní: přivlastňujeme-li podmětu, volíme zvratné přivlastňovací zájmeno. Tvar zájmena „svým“ je zde tedy v pořádku.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně manželé Marxovi s holčičkou, nebo manželé Marx s holčičkou, když dítě i maminka mají nepřechýlenou podobu příjmení Marx?
Klíčové slovo:
Marxovi
Odpověď:
Správně je manželé Marxovi s holčičkou. Společné jméno manželů se tvoří od mužského (tvaru) příjmení, skutečnost, že matka a dcera mají nepřechýlenou podobu příjmení, tedy na podobu společného jména manželů nemá vliv.
Poslední užití:
9.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se spojením „z před deseti lety“. Nelíbí se mi, myslím, že lepší vyjádření by bylo „z doby před deseti lety“. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Spojení typu „z před deseti lety“, která vznikají zřejmě vypuštěním podstatného jména po předložce z, jsou možná úsporná, nikoliv však neutrální ani spisovná. Chceme-li se vyjadřovat kultivovaně, je třeba každou z předložek spojit s odpovídajícím podstatným jménem; vámi navrhovaná úprava „z doby před deseti lety“ je tak zcela adekvátní a vhodná.
Zvažované varianty:
z před deseti lety
z doby před deseti lety
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
248 z před dva zápasy, s. 182–183
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zarazil mě název knihy do Josefa Škoreckého „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“. Nemělo by se dílo jmenovat „Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Nejprve je třeba poznamenat, že autor si může svůj text pojmenovat, jak chce – a obzvlášť umělecká literatura snese mnohé. Lze předpokládat, že uvedené vlastnosti se týkají jak mužů, tak žen, opakování přívlastků by bylo ze stylistického hlediska neobratné. Zároveň však není vyloučena ani interpretace, že mladí a bystří jsou pouze muži a to, že v názvu nejsou uvedeny žádné vlastnosti žen, odkazuje např. na jejich potenciální bezcharakternost. Podobné interpretace jsou však již záležitostí literární vědy.
Zvažované varianty:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „zapomněl svou šálu a kulicha“? Neměl bych napsat raději explicitnější „zapomněl svou šálu a svého kulicha“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Domníváme se, že přivlastňovací zájmeno není třeba opakovat, na základě zkušenosti a kontextu by čtenář měl být schopen pochopit, že si dotyčný zapomněl jak svou šálu, tak svého kulicha. Tento význam je dokonce natolik očekávaný, že bychom doporučili z formulace vypustit zájmeno svůj: „zapomněl šálu a kulicha“. Případně je také možné připojit ke slovesu zájmeno „si“: „zapomněl si šálu a kulicha“. Opakování přivlastňovacího zájmena může působit na čtenáře rušivě, nemá-li jeho opakování s ohledem na širší textový kontext nějaký zvláštní důvod.
Zvažované varianty:
zapomněl svou šálu a kulicha
zapomněl svou šálu a svého kulicha
zapomněl šálu a kulicha
zapomněl si šálu a kulicha
Dotaz:
Tvar ukazovacího zájmena ten, tento v přívlastku
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu z dětské knížky: „Na svých cestách navštívil ty nejúžasnější místa, země a města.“ Je tady zájmeno „ty“ použito správně?
Klíčové slovo:
ten
Odpověď:
Zájmeno se vztahuje k několikanásobnému předmětu, jehož členy jsou v množném čísle a různého rodu. V takových případech máme dvě možnosti: buď tvar ukazovacího zájmena řídíme podle nejbližšího jména (v tomto případě jde o slovo „místa“, které je středního rodu, a namístě je tudíž tvar „ta místa“), anebo uplatníme pravidlo o přednosti rodů: v této větě jsou dvě jména rodu středního („místa“ a „města“) a jedno rodu ženského („země“), přičemž ženský rod má podle pravidel přednost před rodem středním. Druhou možností je tedy skutečně tvar „ty nejúžasnější místa, země a města“, na nějž jste se dotazovala.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „obvyklý lesk a barvu“? Neměl bych napsat raději explicitnější „obvyklý lesk a obvyklou barvu“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Domníváme se, že slovo není třeba opakovat, čtenář by měl být schopen pochopit, že přídavné jméno charakterizuje jak lesk, tak barvu. Naopak opakování přídavného jména může působit na čtenáře rušivě, pokud ovšem nemá jeho opakování s ohledem na širší textový kontext smysl.
Zvažované varianty:
obvyklý lesk a barvu
obvyklý lesk a obvyklou barvu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji překlad knihy a zarazila mě věta: „Všichni a všechno kolem mě byli jen šrouby a kolečka tohoto konce světa.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď:
Věta je nesrozumitelná, doporučujeme ji přeformulovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „... protože mám holý krk a tváře...“? Neměl bych napsat raději explicitnější „... protože mám holý krk a holé tváře...“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Domníváme se, že přídavné jméno není třeba opakovat, na základě zkušenosti a kontextu by čtenář měl být schopen pochopit, že jsou holé obě zmíněné části těla. Naopak opakování přídavného jména může působit na čtenáře rušivě, nemá-li jeho opakování s ohledem na další textový kontext smysl.
Zvažované varianty:
... protože mám holý krk a tváře...
... protože mám holý krk a holé tváře...
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak se vám líbí spojení „Farmaceutická fakulta v Hradci Králové a filozofická fakulta“?
Odpověď:
Bez blíže uvedeného kontextu považujeme za problematické, že není uvedeno, o jakou konkrétní filozofickou fakultu se jedná (např. o Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy), kdežto farmaceutická fakulta je blíže identifikována. Doporučujeme proto buď u obou fakult upřesnit, o které se jedná (např. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy), případně – pokud to kontext dovolí – použít spojení „farmaceutická fakulta a filozofická fakulta“, tj. pracovat s nimi jakožto s druhy fakult.
Zvažované varianty:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové a filozofická fakulta
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
farmaceutická fakulta a filozofická fakulta
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vedu spor s kolegyní. Ta tvrdí, že oficiální název fakulty je „Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy“, ale mně se zdá zvláštní, že místní určení předchází názvu univerzity. Raději bych tedy v univerzitním časopisu pracovala s variantou názvu „Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Většina fakult Univerzity Karlovy sídlí v Praze, pokud je však některá z nich umístěna v jiném městě, je toto město uvedeno v názvu. Ten pak může být rozšířen o informaci o příslušnosti k univerzitě. Je-li tedy oficiální název „Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy“, bylo by záhodno zvolit ten. Další problém je, že pokud byste zvolila vámi navrhovanou variantu (Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové), může dojít k mylné interpretaci, že Univerzita Karlova sídlí v Hradci Králové. Na druhou stranu na webových stránkách univerzity se setkáme i s touto variantou názvu, zdá se tedy, že úzus je rozkolísaný. Z toho důvodu bychom nezavrhli ani jednu z variant.
Zvažované varianty:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy
Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Mláďata kachny jsou správně káčata, nebo kachňata?
Klíčové slovo:
káčata, kachňata
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí pro mládě kachny jak podobu káče (odtud káčata), tak kachně (odtud kachňata). Ve spisovném jazyce jsou tedy správné a rovnocenné obě podoby – káčata i kachňata. Obě podoby se také podle databáze ČNK syn v8 hojně vyskytují v úzu – tvar 1. p. mn. č. káčata tu má 222 výskytů, zatímco tvar 1. p. mn. č. kachňata tu má 353 výskytů.
Zvažované varianty:
káčata
kachňata
Poslední užití:
16.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kachně a káče
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky kachňata a káčata
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se v následující větě spojení „č. j. xxx“ čárkou? „Rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje(,) č. j. xxx(,) s účinností od...“
Klíčové slovo:
číslo jednací
Odpověď:
Spojení „číslo jednací“ se považuje za tzv. přívlastek těsný a čárkami se obvykle neodděluje, pokud následuje hned po označení dokumentu a není-li rozhodnutí blíže specifikováno (např. „rozhodnutí ve věci XY, č. j. xxx“ – zde už by šlo o tzv. přívlastek volný).
Poslední užití:
9.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stanice měřící množství srážek, nebo stanice měřicí množství srážek?
Klíčové slovo:
měřící
Odpověď:
Správně je stanice měřící množství srážek. Jde o stanici, která (neustále) měří srážky – na místě je tedy užití tzv. dějového přídavného jména měřící (s dlouhým "í").
Zvažované varianty:
měřící
měřicí
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi slovy komercializace a komercionalizace?
Klíčové slovo:
komercializace, komercionalizace
Odpověď:
Slova komercializace a komercionalizace jsou synonyma. Výkladové slovníky (SSJČ, SSČ, NASCS) uvádějí pouze podobu komercializace. Slovotvorným zásadám češtiny odpovídá (slovníky uváděná) podoba komercializace, podoba komercionalizace je nejspíš mylně tvořena podle vzoru (správně tvořených) frekventovaných slov typu racionalizace, profesionalizace, internacionalizace, personalizace atp. (anglické slovníky také znají jen podobu commercialisation). Doklady z úzu však svědčí o tom, že obě podoby se vyskytují obdobně často: v databázi ČNK syn v8 má podoba komercializace 1661 výskytů, podoba komercionalizace 1420 výskytů. Doporučovali bychom použít slovníkovou (a slovotvorně náležitou) podobu komercializace, ovšem s tím, že – vzhledem k dokladům z úzu – nelze za nesprávnou označit ani podobu komercionalizace.
Zvažované varianty:
komercializace
komercionalizace
Poslední užití:
13.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo komercialisace
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo komercializovat
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo komercializace
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky komercializace (komercialisace) a komercionalizace (komercionalizace)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.