Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ v následující větě? „Vy budete svým přesyceným zákazníkům pomáhat jíst bez masa(,) a váš podnik na oplátku získá...“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
V jednom e-shopu jsem narazila na větu „Roušky šijeme pro bezpečí vás a vašich blízkých“. Je to správně česky? Nemělo by tam být spíš „... pro bezpečí vaše a vašich blízkých“?
Klíčové slovo:
bezpečí
Odpověď:
Uvedená věta je gramaticky v pořádku, stejně jako vámi navrhovaná úprava. Pouze je zde rozdílně vyjádřen vztah podstatného jména „bezpečnost“ a zájmena „vy“. V původní verzi byla zvolena vazba s druhým pádem osobního zájmena vy: bezpečí koho čeho (např. bezpečí vás, bezpečí sousedů, bezpečí Petra a Pavla). Jedná se o regulérní prostředek, jak v jazyce vyjádřit přivlastňování (v případě rozvitého spojení, např. „vaši blízcí“, ostatně jediný možný). Druhou možností je zvolit přivlastňovací zájmeno: čí bezpečí (např. vaše bezpečí, sousedovo bezpečí, Petrovo a Pavlovo bezpečí). Přestože vámi navrhovaná úprava je zřejmě stylisticky obratnější, z gramatického hlediska jsou možné oba způsoby.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
díky
Odpověď:
Příslovečné určení příčiny/důsledku může být do věty vloženo buď volně a pak se odděluje čárkou (čárkami), nebo také těsně a pak se čárkou (čárkami) neodděluje. Volba interpunkčního řešení závisí na významu věty a také na subjektivním vnímání pisatele.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nebo že
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím, jaké zájmeno použít ve spojení „ohodnocení mé/své práce“. Poradíte?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Bez zapojení do větného kontextu nelze správnost užití zájmen posoudit. Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratného zájmena „svůj“. Záleží tedy na tom, kdo je ve větě podmětem. Zvratné přivlastňovací zájmeno použijeme v případě, že podmětem věty je zájmeno „já“, kupř. „Jsem spokojen s ohodnocením své práce“ – já jsem spokojen a práce je moje. Naopak ve větě „Vedoucí se ujal ohodnocení mé práce“ je však třeba užít zájmeno nezvratné, protože i když je práce stále moje, podmětem věty je „vedoucí“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s tvarem zájmena ve větě „Odpovím po svém/mém návratu“.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Přivlastňujete-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno „svůj“. Podmětem věty je nevyjádřené zájmeno „já“ a „návrat“ je „můj“. Náležitá podoba je tedy „Odpovím po svém návratu“.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše v přísudku ve větě „Magistrát i městské části by mohly povolit“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět složený ze jména rodu mužského neživotného („magistrát“) a jména rodu ženského („části“). V přísudku je proto třeba napsat tvrdé y. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by bylo součástí několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, např. „starosta“.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem zájmena ve vedlejší větě. Souvětí zní takto: „Výrobek je určen pro kojence, které trpí zažívacími obtížemi“ Je tu zájmeno „které“ použito správně?
Klíčové slovo:
kojenci
Odpověď:
Nikoli. „Kojenec“ je jméno rodu mužského životného a tvar zájmena se s ním musí shodovat. Správně je tedy: „Výrobek je určen pro kojence, kteří trpí zažívacími obtížemi.“
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno tepelně izolační vlastnosti. To přece není správné, protože jde o teplo a izolaci a mělo by se to tedy psát dohromady: tepelněizolační. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (tepelně izolační materiál) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Máte rovněž pravdu, že bychom slovo tepelněizolační měli psát dohromady. Není to však proto, že jde o teplo a izolaci (dvě souřadně spojené složky by vedly k zápisu se spojovníkem: tepelně-izolační). Složené přídavné jméno je odvozeno ze slovního spojení tepelná izolace. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: tepelněizolační vlastnosti.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
tepelně izolační
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je mezititulek „tepelně vlhkostní pohoda v domě“. Mají to zvlášť. Další věta je „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“. Je zápis tepelně vlhkostní správně? Nebude to spíš dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
tepelně-vlhkostní
Odpověď:
Pochybnost je oprávněná. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (tepelně vlhkostní) není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Protože následuje věta „Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách mění“, je velice pravděpodobné, že autoři nemají na mysli tepelnou vlhkost (z tohoto slovního spojení by se odvodilo adjektivum tepelněvlhkostní), ale teplo a vlhkost. Jde o dvě souřadně spojené složky, proto složené přídavné jméno zapisujeme se spojovníkem: tepelně-vlhkostní.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Mám takové dilema, s nímž bych potřebovala poradit. Pracuji s textem, který napsalo osm žen, tedy samé autorky. Vím, že když k nim odkazuji, mělo by být v příčestí minulém tvrdé y, ale mně zkrátka připadá, že to vypadá divně. Musím zde skutečně důsledně dodržovat ypsilon, nebo na to existuje nějaká výjimka?
Klíčové slovo:
autorky
Odpověď:
V Internetové jazykové příručce (v kapitole Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený) k této problematice uvádíme toto: „Jedním z typů textů, v nichž se setkáváme s nevyjádřeným podmětem, jsou například publicistické a odborné články. Pro mnohé pisatele je řešení shody podle podmětu rodu muž. živ. přijatelné i v případě, že článek napsaly ženy. Z čistě jazykového hlediska by se však shoda měla řídit ženským rodem, pokud je jednoznačné, že jsou podmětem „autorky“. V případech, ve kterých to jednoznačné není, je vhodné zvolit shodu podle rodu muž. živ.“ Formálně čistým řešením je tedy ve vašem případě skutečně zvolit ypsilon. Pokud je pro vás tento způsob nepřijatelný a budete trvat na měkkém i, je třeba počítat s tím, že někteří čtenáři mohou toto řešení vnímat negativně.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout na druhu vedlejších vět v tomto souvětí: „Jakmile poznáte, že vám je divně, a jakmile na sobě zpozorujete horečku, zůstaňte doma a vlezte si do postele“. Jde nám o věty uvozené spojkou „jakmile“. Jde o věty příslovečné časové, nebo podmínkové?
Klíčové slovo:
jakmile
Odpověď:
Nejprve vás musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení by doporučila současná školská praxe. Pokud potřebujete jednoznačný verdikt pro školní prostředí, doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost řadí spojku „jakmile“ mezi spojky s významem časovým. Formálně tedy může jít o vedlejší věty časové (kdy máme zůstat doma a vlézt si do postele?). Na druhou stranu je známo, že některé spojky (a jimi uvozené věty) mohou mít hraniční povahu a mohou se významově prolínat s dalšími příslovečnými typy. Domníváme se, že v tomto případě nelze vyloučit ani podmínkový význam vět (za jaké podmínky máme zůstat doma a vlézt si do postele?).
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme dělat divis v zápisu acidifikačně-živinové experimenty? Tyto experimenty zkoumají acidifikaci a živiny v lokalitách.
Klíčové slovo:
acidifikačně-živinový
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Jestliže experimenty zkoumají acidifikaci (tj. okyselení půdy nebo vody) a živiny v daných lokalitách, jedná se o souřadné spojení (jeho složky jsou na stejné úrovni). Takovýto typ přídavných jmen zapisujeme se spojovníkem (neboli divisem): acidifikačně-živinový.
Pokud bychom užili zápis dohromady acidifikačněživinový, pak by to znamenalo, že vycházíme ze slovního spojení acidifikační živiny. Takový výraz však neexistuje.
Zvažované varianty:
acedifikačně-živinový
acedifikačněživinový
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Mám v textu větu „Vystoupení mladého houslisty naplnily koncertní síně“. Neměl by mít přísudek tvar „naplnila“?
Klíčové slovo:
vystoupení
Odpověď:
Ano, je to tak. Podmětem věty jsou „vystoupení“, tedy jméno středního rodu, které v množném čísle vyžaduje přísudkovou shodu zakončenou na -a. Náležitá podoba věty je tedy „Vystoupení mladého houslisty naplnila koncertní síně“.
Poslední užití:
26.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V materiálech Ministerstva zemědělství je uváděno „technickobezpečnostní dohled nad vodními díly“. Slovo technickobezpečnostní se píše jako jedno slovo. Je to tak správně? Neměl by tam být spojovník? Myslím, že jde o dohled po stránce technického zabezpečení.
Klíčové slovo:
technickobezpečnostní
Odpověď:
Podmínkou správného zápisu složených přídavných jmen jsou věcné znalosti. Často je však složité zjistit, k čemu se výraz vztahuje, protože bohužel poměrně často řeší pravopisnou podobu někdo, kdo do problematiky zcela přesně nevidí. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Jestliže říkáte, že uvedené přídavné jméno se užívá v situaci, kdy jde o dohled nad technickým zabezpečením, pak vychází ze slovního spojení technická bezpečnost (to se podle dokladů užívá běžně) a jedná se tedy o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Odvozené přídavné jméno píšeme dohromady – technickobezpečnostní dohled.
Zápis se spojovníkem technicko-bezpečnostní by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: technické a bezpečnostní. Znamenalo by to, že dohled se soustředí na dvě samostatné oblasti, a to na techniku a bezpečnost (např. bezpečnost práce).
Příklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi užívají tři možnosti zápisu (dohromady, se spojovníkem i zvlášť). Psaní zvlášť (technicko bezpečnostní) neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, nedoporučujeme ho užívat. Pokud je v materiálech užita podoba „technickobezpečnostní dohled“, nevidíme jazykový důvod ji nepřijmout.
Zvažované varianty:
technickobezpečnostní
technicko-bezpečnostní
technicko bezpečnostní
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu spojení technicko-provozní náměstek. Psala bych to se spojovníkem, protože je to technický a provozní náměstek.
Klíčové slovo:
technicko-provozní; technickoprovozní
Odpověď:
Podmínkou správného zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově jsou věcné znalosti. Píšeme je dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť (technicko provozní), s nímž se ještě občas setkáváme, v pořádku není. Jestliže víte, že náměstek má na starosti technické a provozní záležitosti, pak je psaní se spojovníkem (technicko-provozní náměstek) v pořádku, protože spojovník užíváme u těch přídavných jmen, jejichž složky jsou souřadné (nahrazuje vlastně spojku a).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že by se přídavné jméno mohlo vztahovat ke slovnímu spojení technický provoz (viz např. doklady užití: útvar pro ekonomický, hospodářský a technický provoz). Pak by se jednalo o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – a taková slova píšeme dohromady – technickoprovozní.
Doklady z ČNK (syn v8) a internetu ukazují, že se v praxi užívají oba způsoby zápisu, a to i ve spojení se stejnými výrazy (náměstek, ředitel, manažer; oddělení, úsek, odbor, sekce). Zápis se spojovníkem (technicko-provozní) je dvakrát četnější.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje výraz mem (meme)?
Klíčové slovo:
mem; meme
Odpověď:
Ačkoli se výraz mem v češtině prokazatelně vyskytuje již od 90. let 20. století, jeho výslovnosti se dosud žádné příručky nevěnovaly. Pro stanovení náležité výslovnosti je důležité si uvědomit, že v angličtině, z níž slovo pochází, se zapisuje jako meme a vyslovuje se jako [miːm]. V češtině se však ustálila výslovnost a jí odpovídající grafika mem [mem]. Zvuková podoba [mem] naprosto převažuje např. u profesionálních mluvčích v médiích a není důvod ji nedoporučit. Obecně sice platí, že výslovnost přejatých výrazů by měla v češtině vycházet primárně ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se pak nahrazují domácími atp.), není však výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což není a priori chyba. Na druhou stranu nelze odmítat ani variantu [mím], které však odpovídá jedině pravopisná podoba meme, nikoli mem. Rovněž jsme v úzu okrajově zaznamenali výslovnost [meme] (zejména v souvislosti se skupinou Historické meme, vyskytující se na sociální síti), kterou však nepokládáme za neutrální. Je pravděpodobné, že volba konkrétní výslovnosti bude značně souviset např. s věkem mluvčího, bude se lišit v závislosti na určité sociální skupině atp. Je tedy možné, že jedni uživatelé jazyka budou důsledně vyslovovat [mím] a variantu [mem] považovat za nepatřičnou (může v nich např. vyvolat pocit, že ten, kdo říká [mem], daný fenomén příliš nezná či vůbec neovládá angličtinu). Naopak jiná skupina mluvčích, kteří mají zažitý výraz mem [mem], bude pokládat výslovnost [mím] za rušivou, nebo dokonce vůbec nepochopí, o jaké slovo jde. Stejně jako u řady podobných anglicismů je samozřejmě možné, že se jejich adaptace do češtiny bude časem ještě vyvíjet a budou si např. jednotlivé varianty v úzu více konkurovat, případně se jedna z variant již plně ustálí.
Zvažované varianty:
[mem]
[mím]
[meme]
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.