Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova kabáty? Je to celé kabát-, nebo jen kab-?
Klíčové slovo:
kabáty
Odpověď:
Kořenem slova kabáty je celé kabát-. Výraz kabát je stará přejímka z perského kabā s významem ‚plášť‘. Ve všech odvozeninách se objevuje celé kabát-; slovo, kde by bylo pouhé kab-, neexistuje, resp. nelze ho utvořit. Za kořen je tedy nutno považovat celé kabát-.
Zvažované varianty:
kabát-
kab-
Poslední užití:
1.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit dětem rozdíl mezi poměrem důsledkovým a příčinným?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Jazyková poradna vám může podat výklad k vztahu mezi větami, doporučit související jazykové příručky, ale vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám pomoci s problémy týkajícími se didaktických postupů. Doporučujeme vám obrátit se např. na Asociaci češtinářů, www.ascestinaru.cz.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník současných českých vulgarismů?
Odpověď:
Existuje speciální Slovník nespisovné češtiny, který obsahuje slangové a další nespisovné výrazy, v roce 2020 vyšlo jeho 4., rozšířené vydání. Dále je k dispozici Velký slovník sprostých slov Karla Jaroslava Obrátila (2015, jde však o reprint knihy z roku 1939). Šmírbuch jazyka českého obsahuje výrazy z argotu, včetně vulgarismů, jednotlivá hesla jsou však z období 1945–1989. Slova za hranicí spisovnosti obsahuje webová stránka Čeština 2.0 (knižní vydání nese název Hacknutá čeština), která se však nezaměřuje pouze na vulgarismy.
Poslední užití:
30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. 2015.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná místní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, která z vět souvětí je hlavní a která vedlejší. Souvětí zní: „Kde se vzal, tu se vzal.“
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Když si nejsme jisti, která věta souvětí je hlavní a která vedlejší, pomůže blíže se podívat na výrazy, které jednotlivé věty uvozují. Vedlejší věty bývají jednak uvozeny podřadicími spojkami (např. protože, ačkoli, když), jednak vztažnými zájmeny (např. kdo, co, jaký) nebo vztažnými zájmennými příslovci (např. kde, odkdy, kolik, proč). Těmto výrazům v hlavních větách často odpovídají odkazovací (ukazovací) zájmena, resp. příslovce, a vznikají tak tyto dvojice: ten–kdo, to–co, takový–jaký, tam–kde, tolik–kolik. S použitím této pomůcky tedy můžeme snadno rozhodnout, že vedlejší věta je ve vašem případě ta, která je uvozena výrazem „kde“ („kde se vzal“), a věta uvozená výrazem „tu“ („tu se vzal“) že je věta hlavní.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 545 a 660 (vydání 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 267 (odst. 726)
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
V univerzitním prostředí se slovo užívá běžně, ale nenašel jsem ho v žádném zdroji, proto bych rád věděl, zda psát postdoc, nebo postdok a jak eventuálně slovo skloňovat.
Klíčové slovo:
postdok; postdoc
Odpověď:
Slovo se sice užívá (a v některém prostředí poměrně hojně), ale v jeho užití doporučujeme určitou zdrženlivost. Jde o neformální zkrácené pojmenování odvozené z výrazu postdoktorand (v jiných kontextech popř. postdoktorandský), které bychom stále hodnotili jako profesní, tedy stylově příznakové. Jeho užití je z důvodů jazykové ekonomie pochopitelné, nepochybně je posíleno i frekvencí výrazu postdoc v zahraničních materiálech, přesto doporučujeme v oficiálních textech zůstat u označení postdoktorand, postdoktorantský.
Doklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi objevují obě podoby (postdoc i postdok), doklady počeštěné podoby v ČNK dokonce převažují. Pokud budete výraz užívat, pro české prostředí je vhodnější volit podobu postdok, respektující pravopisně výraz doktorand (nikoli doctorand). Avšak ani pravopisná podoba postdoc chybná není. Obě podoby (postdok/postdoc) se vzhledem k zakončení ve výslovnosti skloňují podle vzoru „pán“ – 2. pád postdoka, 3. p. postdokovi... Písmeno -k- může být užito i v nepřímých pádech podoby postdoc, u ní jsou možné i variantní tvary s -c-: postdoka/postdoca, postdokovi/postdocovi...
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Jedná se o větu: Manžel, který se často chová, jako by (jakoby) to ani řešit nechtěl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Manžel, který se často chová, jako by to ani řešit nechtěl. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nechtěl by to řešit). Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby, pokud můžeme říct „jako kdyby to ani řešit nechtěl“, pak píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Existuje jednoduché pravidlo, jak poznat, kdy píšeme jakože dohromady, a kdy zvlášť jako že?
Klíčové slovo:
jakože
Odpověď:
Rozlišení významu není v mnoha případech jednoduché, odlišení může být poměrně jemné. Doklady užití z ČNK svědčí o tom, že mnozí pisatelé si rozdíl neuvědomují. Zájmenné příslovce „jakože“ SSJČ popisuje takto: připojuje věty zdůrazňující nebo dotvrzující mínění mluvčího, např. je to pravda, jakože se jmenuji XY; navštívíme ho, bude-li doma, jakože bude (= jistě bude). Jakože má poměrně specifickou funkci, a to ujištění o pravdivosti.
Psaní zvlášť „jako že“ užijeme např. ve větě Vypadala, jako že se mě bojí. Nejde o ujištění, ale o připojení rozvíjející věty. Pomůckou je možnost nahradit „že“ nějakým jiným slovem, které by se do kontextu mohlo hodit – Vypadala, jako když se mě bojí. Obdobně např.: Tvářil se, jako že ji poslouchá. Zní to, jako že si vymýšlím.
Zvažované varianty:
jakože
jako že
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Když je někdo zpocený, tak se zpotil, ale když je někdo zbrocený, tak se co – zbrotil? Existuje sloveso zbrotit (se)?
Klíčové slovo:
zbrotit
Odpověď:
Ano, výkladové slovníky uvádějí podobu zbrotiti (PSJČ, SSJČ). Starší PSJČ z let 1935–1957 ji ještě uvádí bez příznaku, mladší SSJČ z let 1960–1971 už ji považuje za knižní. Dnes jde o sloveso velmi exkluzivní, vyšlé z užívání, i vzdělaným uživatelům češtiny nejspíš zhusta neznámé (podle SSČ znamená ‚potřísněný, postříkaný‘). Není tedy divu, že jste při jeho doplnění do rovnice zpocený – zpotit se = zbrocený – ? zaváhala.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zbrotiti
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zbrotiti
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je přípustné stupňování přídavného jména optimální? Je přípustná podoba nejoptimálnější?
Klíčové slovo:
nejoptimálnější
Odpověď:
Ano, přídavné jméno optimální lze v češtině stupňovat. Už i starší výkladové slovníky definují slovo optimální jako ‚(co) nejlepší‘ (SSJČ) nebo jako ‚relativně nejlepší‘, připouštějí tedy (možná nepřímo) úvahy o více optimálních řešeních téhož problému, z nichž některá mohou být optimálnější než jiná a jedno z nich pak nejoptimálnější. Jde-li o kontexty tohoto typu, je užití slova nejoptimálnější zcela namístě a není třeba se mu vyhýbat. (Další věc je, že pro řadu kultivovaných uživatelů češtiny už slovo optimální ztratilo původní superlativní význam a znamená jednoduše něco jako ‚skvělý, vynikající‘ či ‚dobrý, přiléhavý, vhodný‘.)
Poslední užití:
29.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo optimální
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Někdo říká [mozarela], někdo [mocarela]. Proč toto slovo nepíšeme počeštěně, když je dost běžné?
Klíčové slovo:
mozzarella
Odpověď:
Máte pravdu, že na pravopis přejatých slov má značný vliv míra jejich zdomácnění. Proces počešťování jednotlivých slov bývá pozvolný a je ovlivněn mnoha faktory. Některá slova se adaptují rychleji (hokej, bazén), jiná se užívají celá desetiletí v původní i počeštěné podobě (business/byznys, judo/džudo), další píšeme jen původním pravopisem, přestože se morfologicky do češtiny začlenila (laser, bulletin). Adaptované podoby nevznikají jednorázovým rozhodnutím jazykovědců, ale jsou odrazem uživatelské praxe. Zjednodušeně řečeno: pokud se v nejrůznějších textech začnou užívat (či dokonce budou převažovat) počeštěné či zjednodušené podoby, je to signál toho, že se slovo adaptovalo. Takovéto podoby se časem dostávají i do slovníků. Na okraj poznamenáváme, že názvy potravinářských výrobků (hlavně pokud jde o ochranné známky) se ve výkladových slovnících češtiny obvykle neuvádějí.
Podíváme-li se do ČNK na původem italské slovo mozzarella (s výslovností [mocarela]), zjistíme, že tato podoba v textech zatím jednoznačně převažuje (1477 dokladů), vedle toho jsou doloženy podoby mozarella (117x), mozzarela (93x); výrazně méně pak mozarela (2x) a mocarela (1x). Pro oficiální texty doporučujeme proto volit zápis mozzarella.
Zvažované varianty:
mozzarella
mocarela
mozarela
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Od slova limonáda můžu vytvořit slovo limča, ve druhém pádě je limči, nebo limčy? Nikdy bych to s y nepsal, ale chci mít jistotu.
Klíčové slovo:
limča
Odpověď:
Máte pravdu, náležitá podoba je (bez) limči. Přestože se slovo limča skloňuje podle vzoru žena, rozhodující je to, že č patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky, po nichž se píše jen i.
Zvažované varianty:
limči
limčy
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově asi píše -i? Je to možné vysvětlit?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Po s (a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách) píšeme y (ý) pouze v zakončení podstatných a přídavných jmen v souladu s příslušným vzorem (volat na psy, mísy, bosý chodec). Částice „asi“ k takovým slovům nepatří, koncové -i je původem praslovanská částice. Stejné zakončení najdeme u výrazů kdosi, cosi, jakýsi, aťsi apod.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Je možné nějak vysvětlit, proč se ve slově mezi (nemyslím tím podstatné jméno mez) píše -i?
Klíčové slovo:
mezi
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu je v kapitole o písmenech i (í) a y (ý) uvedeno, že po písmenu z a dalších tzv. pravopisně obojetných souhláskách se jako základní užívá i/í, kdežto podoba s y/ý je vázána jen na vymezené případy. Mezi ně patří např. psaní y/ý v kořenech vyjmenovaných slov nebo v koncovkách podstatných a přídavných jmen podle toho, ke kterému vzoru patří.
Předložka mezi je podle etymologického slovníku ustrnulý 6. pád jednotného čísla podstatného jména mez. Předložka mezi má tedy -i stejně jako např. tvar „na mezi“.
Poslední užití:
25.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
V textu určeném lékařům máme slovo preskripce a vedle toho preskribovaná léčiva. Je slovo preskribovaný správně? Psala bych výrazy tak, jak uvádím, ale neumím si vysvětlit, proč je v jednom slově p a ve druhém b.
Klíčové slovo:
preskribovaný
Odpověď:
Náležitá podoba je skutečně preskripce (výraz je možné ověřit v NASCS a IJP) a preskribovaný. Původ slov je v latině, kde jsou také „kořeny“ rozdílného zápisu. Podstatné jméno preskripce (a rovněž přídavné jméno preskripční) souvisí s latinským (prae)scriptio; slovesné přídavné jméno preskribovaný se odvozuje ze slovesa preskribovat (z latinského scribo, scribere).
Stejné střídání vidíme i u výrazů absorpce – absorbovat.
Zvažované varianty:
preskribovaný
preskripovaný
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit, zda se v textu určeném lékařům píše preskripce, nebo preskribce.
Klíčové slovo:
preskripce
Odpověď:
Náležitá podoba knižního a odborného výrazu s významem ‚předepsání, předpis, nařízení, dispozice‘ je preskripce, takto slovo uvádí IJP a NASCS. Výraz má původ v latině (praescriptio). S „p“ píšeme i odvozené přídavné jméno preskripční.
Zvažované varianty:
preskripce
preskribce
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Hostovský? Jsou to manželé Hostovští?
Klíčové slovo:
Hostovští, Hostovských
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Hostovský má v češtině dvě možné podoby – vedle podoby manželé Hostovských je správná i podoba manželé Hostovští, na kterou se ptáte.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Jak se (ve školní výuce) zdůvodní, že ve slově babička se píše měkké -i-?
Klíčové slovo:
babička
Odpověď:
Psaní slova babička s měkkým -i- se zdůvodní tím, že nejde o vyjmenované slovo ani o slovo s některým vyjmenovaným slovem příbuzné, a to proto, že je tvořeno od slova bába zdrobňující příponou -ičk/a (s měkkým -i-).
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu, s jakými počátečními písmeny mám psát spojení svatí Otcové?
Klíčové slovo:
velká písmena
Odpověď:
Doporučený zápis označení vynikajících náboženských spisovatelů v prvních dobách křesťanství, který je „svatí Otcové“, naleznete ve Slovníku spisovné češtiny pod heslem „otec“.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)