Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „proboha živého“, nebo „pro boha živého?“
Klíčové slovo:
proboha
Odpověď:
Samotné citoslovečné zvolání proboha doporučují SSČ a SSJČ psát dohromady (Proboha, co mám dělat?). Tento způsob je v praxi běžný, což potvrzuje 25 000 dokladů užití slova proboha v ČNK. Zároveň však z příkladů užití vyplývá, že ve spojení s přídavným jménem živý (živého) se členy expresivního zvolání obvykle píšou zvlášť: pro boha živého (poměr zápisu proboha živého : pro boha živého je 2 : 3).
Zvažované varianty:
proboha
pro boha
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když píšu dopis statutárnímu náměstkovi, mám ho oslovit „Vážený pane statutární náměstku“, nebo jen „Vážený pane náměstku“?
Odpověď:
V tomto případě se domníváme, že by postačilo užít oslovení „Vážený pane náměstku“, ovšem ani variantu „Vážený pane statutární náměstku“ nepovažujeme za vyloučenou.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v dopise oslovit náměstka, která je pověřen zastupováním ředitele – pane náměstku, pane řediteli, nebo snad pane zastupující ředitele?
Klíčové slovo:
náměstek
Odpověď:
Pokud dotyčný není ředitelem, jen ředitele dočasně zastupuje, nejvhodnější oslovení je „Vážený pane náměstku“.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Pracuji u soudu a často potřebuji napsat větu typu „žalovaný a správní orgán posoudili“, přičemž „žalovaný“ nemusí být jen fyzická osoba, ale i třeba úřad a podobně. Nikdy si pak nejsem jistá, jaké i/y má v přísudku být.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Vycházíme z interpretace, že věta má několikanásobný podmět: „žalovaný“ a „správní orgán“ (pokud by totiž hypoteticky přídavné jméno „žalovaný“ rozvíjelo výraz „orgán“, byla by situace jiná). „Žalovaný“ je formálně jméno rodu mužského životného a nezáleží na tom, kdo se za „žalovaným“ ve skutečnosti skrývá, jestli muž, žena či nějaká instituce – shoda se řídí formálním rodem podmětu. V případě několikanásobného podmětu platí pravidlo o přednosti rodů, podle nějž má mužský životný rod přednost před ostatními rody. Ve větě „žalovaný a správní orgán posoudili“ je tedy namístě měkké i.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo:
vypouštění hlásky j
Odpověď:
Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
melatonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn]
[melatonýn]
[melatoňin]
[melatoňín]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit rozvedenou ženu – paní, nebo slečno?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Doporučujeme zvolit oslovení „paní“, které je neutrální a lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav. Výraz slečna se někdy používá pro oslovení dívek nebo velmi mladých žen, zpravidla (ještě) neprovdaných.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
serotonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin]
[serotonyn]
[serotonýn]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Bylo nám vytčeno, že jsme v inzerátu použili slovo sekretářka, protože tím prý diskriminujeme muže. Ale když se použije mužský rod, třeba právník, tak to prý nevadí. Jak je to možné?
Odpověď:
Pokud se v inzerátu objeví např. slovo právník, jedná se o tzv. generické maskulinum, které „se používá zvláště při přičleňování ženy či muže n. skupiny osob k určité profesní, statusové, funkční n. jiné skupině“ (Nový encyklopedický slovník češtiny). Výraz právník tedy může zahrnovat jak muže, tak ženy (podobně jako je tomu větách typu „učitelé stávkovali“ – myslí se učitelé i učitelky), naproti tomu výraz právnička se vztahuje pouze k ženám. Na závěr doplňme, že z hlediska genderové korektnosti je nejvhodnější v inzerátu uvést jak výraz v mužském rodě, tak jeho přechýlenou podobu, např. „hledáme právníka/právničku“.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Na jaký e-mail mohu poslat žádost o písemné vypracování odpovědi na dotaz?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Žádost zašlete, prosím, na adresu poradna@ujc.cas.cz, do předmětu napište „žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz“. Další informace naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Poslední užití:
6.8.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.