Dotaz:
Zkratková slova
Konkrétní dotaz:
Skloňují se zkratková slova a zkratky?
Klíčové slovo:
zkratka; zkratkové slovo
Odpověď:
Zkratková slova se skloňují, např. Čedok (2. p. Čedoku). Zkratky typu ČT nebo EU se běžně neskloňují. Pokud ale sled písmen umožňuje číst zkratku jako slovo, v mluveném projevu se tyto zkratky obvykle skloňují, např. ČEZ: [čes] - 2. p. [čezu], ARO: [áro] - 6. p. [áru]. V psané podobě se však tyto zkratky obvykle ponechávají nesklonné, aby se neporušovala jejich grafická podoba. S výjimkou zkratek zakončených na souhlásku, u nichž při skloňování nedochází k alternaci koncové hlásky a koncovky se přidávají ve všech pádech k základní podobě. U těch je možné v neformálních, neoficiálních projevech přidávat koncovky malými písmeny: 2. p. ČEZu (srov. ARO - na *ARu/ARU). Další variantou je u těchto zkratek typu ARO nebo ČEZ ponechat pouze první písmeno velké a ostatní malá po vzoru zkratkových slov. Pak je možné je bez problémů skloňovat (Čez - Čezu, Aro - Aru). Tento způsob se však v současnosti užívá jen výjimečně.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky iniciálové
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je dokonce? Je to příslovečná sřežka? Děti to mají v textu.
Klíčové slovo:
dokonce
Odpověď:
Záleží na slovnědruhovém pojetí. V některých případech dochází k posunu, což je případ i výrazu dokonce. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Později po přehodnocení slovních druhů uvádí Slovník spisovné češtiny výraz dokonce jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici.
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kam odkazujeme: odpovídáme částečně a pro didaktické upesnění odkazujeme na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Podle kterého vzoru se skloňují slova kilogram a větrolam? Paní učitelka má ve cvičení, že podle vzoru „hrad“ by se mělo skloňovat pouze jedno z nich, ale já myslím, že obě. Jak to je správně?
Klíčové slovo:
kilogram, větrolam
Odpověď:
Obě podstatná jména jsou rodu mužského neživotného a obě se skloňují podle vzoru „hrad“. Patrně se tedy jedná o chybu v zadání cvičení.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem jako češtinářka dotaz, jaký druh číslovky je mnohý. Ale mnohý přece není číslovka, ale přídavné jméno. Číslovka je mnoho. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
mnohý
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Jak potvrzují slovníky, mnohý je skutečně přídavné jméno a mnoho je číslovka neurčitá.
Poslední užití:
21.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Děti měly určit, kdy je sloveso být plnovýznamové a kdy sponové. A mezi příklady bylo spojení „budu číst“. Ale tam je to sloveso pomocné. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Tady jde o mísení dvou kategorií. Ve školní praxi se definuje sloveso sponové jako takové, jehož funkcí je pouze spojovat podmět a jméno (podstatné nebo přídavné jméno), např. Otec je učitel, Petr je ospalý. Sloveso plnovýznamové je definováno jako takové, které samo vyjadřuje lexikální význam (děj nebo stav), např. Petr spí. V případě slovesa být je tím významem „nacházet se někde“ nebo „existovat“: Sešit je na stole. Strašidla nejsou. V případě spojení „budu číst“ je plnovýznamovým slovesem číst. Sloveso být je ve spojení „budu číst“ neplnovýznamové, tzn. samo nemá lexikální význam, ale pouze gramatickou funkci: tvoří jako pomocné sloveso budoucí čas slovesa číst. Nejde však o sponu. Příklad je tedy pro takové cvičení nevhodně vybraný, protože nespadá ani do jedné z nabízených kategorií.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
spona, plnovýznamové sloveso
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka určila slovo boty jako pomnožné. Je to tak? Podle mě je jednotné číslo bota a množné boty.
Klíčové slovo:
bota
Odpověď:
Pro školní praxi doporučujeme určovat výraz boty jako podstatné jméno, které má jak jednotné, tak množné číslo. Např. Slovník spisovné češtiny ho uvádí jako standardně počitatelné podstatné jméno. Kdybychom se na tento problém podívali do hloubky, pak bychom museli konstatovat, že existují určitá podstatná jména, která jsou na pomezí pomnožných jmen a u kterých jednotné číslo je příznakové a v úzu převažuje množné číslo, např. části těla (vlasy, vousy, vrásky), obuvi a oděvu (boty, ponožky, rukávy) a další (viz Nový encyklopedický slovník češtiny).
Poslední užití:
8.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen - 2.2 Jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla – podstatná jména pomnožná
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
plurale tantum
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je pokud? Slovíčko pokud je řazeno mezi spojky i příslovce. Našla jsem ho ve větě, kde uvozuje podmínkovou větu, a nevím, jak ho mám určit: "Pokud není rousnic v takto vytvořeném kompostu mnoho, vydrží v dobrém stavu celé měsíce."
Klíčové slovo:
pokud
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně uvádí, že výraz pokud může být hodnocen jako zájmenné příslovce vztažné nebo jako spojka. V případě zájmenného příslovce se však jedná o jiný význam: „jak daleko, až kam, dokud“ (ve spojení s výrazem potud). Slovník uvádí následující příklady: zůstaň tu potud, pokud budeš moci; nános bahna ukázal, (až) pokud sahala voda. Ve funkci spojky uvozuje pokud vedlejší větu podmínkovou: pokud měl peníze, utrácel; pokud jde o mne, nic neslibuji; pokud vím, nic nežádal; přišli všichni, pokud měli čas. V případě věty, na kterou se ptáte, jde o spojku podřadicí.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme vědět, podle čeho se určí, jestli je něco předložka, nebo příslovce, např. kvůli. Jak se to má určit?
Klíčové slovo:
kvůli
Odpověď:
Rozdíl je v tom, že předložka nestojí ve větě samostatně, ale předchází nějakému jménu či zájmenu a toto jméno/zájmeno dává do vztahu k dalším větným členům. Příslovce funguje samostatně jako větný člen. Např. naproti: seděl naproti tobě (předložka) x přišel mi naproti (příslovce). Kvůli je však pouze předložka (přišel kvůli otci). Pokud stojí samostatně, pak se píšou obě části zvlášť a jde o kombinaci předložky k s podstatným jménem vůle: udělej mi to k vůli (= udělej to pro mě).
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Gramatické kategorie souhrnně
Konkrétní dotaz:
Jaké číslo se určuje u slova dudy, když je to pomnožné? Určuje se tu číslo? A je to ženský rod?
Klíčové slovo:
dudy
Odpověď:
Podstatné jméno dudy je ženského rodu, což dokládají jednotlivé pádové koncovky. Jde o pomnožné podstatné jméno, což znamená, že tvoří pouze množné číslo.
Poslední užití:
6.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy ulic jako Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské (náměstí) přídavná jména přivlastňovací, nebo tvrdá?
Klíčové slovo:
Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské náměstí
Odpověď:
Všechny uvedené názvy patří k přídavným jménům tvrdým na základě svého zakončení. Ptáme se na ně otázkou „jaký, který“. Na přívlastňovací přídavné jméno se ptáme otázkou pomocí tázacího zájmene „čí“: Přivlastňovací přídavné jméno je např. Jungmannova (ulice), Masarykovo (náměstí), Toulcův (dvůr).
Poslední užití:
9.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.