Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám ve cvičení pro devátou třídu větu „lesk vycházel především z bílých tašek“. Jaký slovní druh je především? Je to příslovce, nebo částice? Můžou to děti v deváté třídě vůbec poznat?
Klíčové slovo:
především
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí, že výraz především lze hodnotit jako příslovce (ve významu „zvláště, hlavně, zejména“: především jde o čas; „nejprve, nejdříve, předně, napřed“: především chci zdůraznit, že ...), ale zároveň je možné ho chápat i jako částici zdůrazňovací (ve významu „hlavně, zvláště“: myslí především na sebe). Rozdíl mezi oběma slovními druhy je zde velmi malý a významově se překrývají. Obě charakteristiky jsou tedy obhajitelné.
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je dokonce? Je to příslovečná sřežka? Děti to mají v textu.
Klíčové slovo:
dokonce
Odpověď:
Záleží na slovnědruhovém pojetí. V některých případech dochází k posunu, což je případ i výrazu dokonce. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Později po přehodnocení slovních druhů uvádí Slovník spisovné češtiny výraz dokonce jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici.
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kam odkazujeme: odpovídáme částečně a pro didaktické upesnění odkazujeme na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je asi?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí výraz asi jako modální částici. Starší Slovník spisovného jazyka českého sice hodnotí asi jako příslovce, ale to je způsobeno tím, že v době jeho vzniku se s kategorií částic mezi slovními druhy ještě nepracovalo.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Procvičovala jsem se synem slovní druhy a on se mě zeptal, jaké slovní druhy jsou ve slovním spojení „sorry jako“. Internetové vyhledávače nám odpověď nenabídly. Slovo „jako“ v tomto případě tipuju na částici, ale jistá si nejsem.
Klíčové slovo:
sorry jako
Odpověď:
Oba členy bychom určili jako částici (buď každý zvlášť, nebo rovnou celé citátové spojení). V úvahu by přicházelo i chápat sorry jako citoslovce analogicky k pardon, které slovníky hodnotí právě jako citoslovce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=pardon (pod tabulkou jsou odkazy do slovníků). Toto pojetí však pokulhává, protože výrok sorry jako vlastně nemá charakter omluvný, spíše by se to mělo chápat jako celek s významem nějakého ohrazení. I proto se kloníme k částici.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, která z variant je správně (prosím, nebo prosíme): „Dotazy směrujte prosím na…“, nebo „Dotazy prosíme směrovat na…“?
Klíčové slovo:
prosím; prosíme
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku, můžete užít sloveso prosit jak v jednotném, tak množném čísle. V úřední korespondenci je však obvyklejší volit tvar čísla jednotného, např. „Pošlete nám(,) prosím(,) všechny potřebné údaje“; „Příspěvky zaplaťte(,) prosím(,) do dvou týdnů“; „Zašlete(,) prosím(,) požadavky na dopravu těchto typů zboží“. Pokud ale preferujete množné číslo – tvar „prosíme“, chyby se nedopustíte. Ve formulaci „Dotazy prosíme směrovat na...“ je množné číslo namístě.