Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám ve cvičení pro devátou třídu větu „lesk vycházel především z bílých tašek“. Jaký slovní druh je především? Je to příslovce, nebo částice? Můžou to děti v deváté třídě vůbec poznat?
Klíčové slovo:
především
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí, že výraz především lze hodnotit jako příslovce (ve významu „zvláště, hlavně, zejména“: především jde o čas; „nejprve, nejdříve, předně, napřed“: především chci zdůraznit, že ...), ale zároveň je možné ho chápat i jako částici zdůrazňovací (ve významu „hlavně, zvláště“: myslí především na sebe). Rozdíl mezi oběma slovními druhy je zde velmi malý a významově se překrývají. Obě charakteristiky jsou tedy obhajitelné.
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je dokonce? Je to příslovečná sřežka? Děti to mají v textu.
Klíčové slovo:
dokonce
Odpověď:
Záleží na slovnědruhovém pojetí. V některých případech dochází k posunu, což je případ i výrazu dokonce. Ještě Slovník spisovného jazyka českého hodnotí dokonce jako příslovce. Později po přehodnocení slovních druhů uvádí Slovník spisovné češtiny výraz dokonce jako částici. Nehodnotili bychom tedy výraz dokonce jako příslovečnou spřežku. Jakým způsobem chápou slovnědruhově výraz dokonce školní učebnice, nemůžeme říci, protože nejsme didaktické pracoviště, ale současné slovníky ho hodnotí jako částici.
Poslední užití:
10.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kam odkazujeme: odpovídáme částečně a pro didaktické upesnění odkazujeme na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je asi?
Klíčové slovo:
asi
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny uvádí výraz asi jako modální částici. Starší Slovník spisovného jazyka českého sice hodnotí asi jako příslovce, ale to je způsobeno tím, že v době jeho vzniku se s kategorií částic mezi slovními druhy ještě nepracovalo.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Procvičovala jsem se synem slovní druhy a on se mě zeptal, jaké slovní druhy jsou ve slovním spojení „sorry jako“. Internetové vyhledávače nám odpověď nenabídly. Slovo „jako“ v tomto případě tipuju na částici, ale jistá si nejsem.
Klíčové slovo:
sorry jako
Odpověď:
Oba členy bychom určili jako částici (buď každý zvlášť, nebo rovnou celé citátové spojení). V úvahu by přicházelo i chápat sorry jako citoslovce analogicky k pardon, které slovníky hodnotí právě jako citoslovce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=pardon (pod tabulkou jsou odkazy do slovníků). Toto pojetí však pokulhává, protože výrok sorry jako vlastně nemá charakter omluvný, spíše by se to mělo chápat jako celek s významem nějakého ohrazení. I proto se kloníme k částici.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, která z variant je správně (prosím, nebo prosíme): „Dotazy směrujte prosím na…“, nebo „Dotazy prosíme směrovat na…“?
Klíčové slovo:
prosím; prosíme
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku, můžete užít sloveso prosit jak v jednotném, tak množném čísle. V úřední korespondenci je však obvyklejší volit tvar čísla jednotného, např. „Pošlete nám(,) prosím(,) všechny potřebné údaje“; „Příspěvky zaplaťte(,) prosím(,) do dvou týdnů“; „Zašlete(,) prosím(,) požadavky na dopravu těchto typů zboží“. Pokud ale preferujete množné číslo – tvar „prosíme“, chyby se nedopustíte. Ve formulaci „Dotazy prosíme směrovat na...“ je množné číslo namístě.
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jsou výrazy typu „a“ nebo „o“ také jednoslabičná jako např. slovo „dům“?
Klíčové slovo:
a; o
Odpověď:
Ano, takovéto výrazy jsou rovněž jednoslabičné. Obsahují právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „a“ nebo „o“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás dotazem ohledně klasifikace slova „ale“ v následujícím textu:
„[...] Přestože mezi klimatology publikujícími v odborných článcích o této problematice existuje dnes 97% shoda na tom, že globální oteplování existuje, existují někteří vědci a politici, kteří mají na průběh a příčiny globálního oteplování odlišné názory. Jako možné příčiny oteplování jsou označovány mimo jiné například klimatický cyklus Země, působení kosmického záření či pohyb sluneční soustavy. Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření. Část politiků ALE nesouhlasí vůbec s tím, že by za oteplování mohl člověk, avšak především pak s tím, že by proti jeho příčinám měla být přijímána jakákoliv opatření, protože ta by znamenala omezení ekonomiké svobody.“
Jedná se o úryvek z výchozího textu k úloze v jednom cvičném didaktickém testu. V řešení je jako správná odpověď uvedeno, že jde o částici. Rozhodl jsem se Vás kontaktovat, protože nerozumím tomu, proč by se zde nemohlo jednat o spojku, a velice rád bych Vás poprosil o nějaké zdůvodnění. Nahlížel jsem do různých slovníků: SSJČ klasifikaci „ale“ jako částice nepřipouští vůbec, zatímco SSČ ano, avšak jen v některých kontextech. Jako příklady tam jsou uvedena spojení „to je ale počasí!“ a „ale sluší ti to“, mně ale připadá, že v těchto případech se jedná o úplně jiné využití tohoto výrazu. Naopak Wikislovník (který ale není žádnou normou spisovnosti, čehož jsem si samozřejmě dobře vědom) udává, že ve větě jednoduché „Jako vládce ale činil náhlá rozhodnutí.“ se jedná o spojku.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Nejprve dvě poznámky úvodem:
1) Podle našeho názoru není souvětí vůbec šťastně formulováno, takže některé větné vztahy mohou být kvůli tomu zastřené.
2) Co se týče popisu ve slovnících, v době vzniku SSJČ se se slovním druhem částice příliš nepracovalo, což je důvod, proč se slovnědruhová klasifikace liší od novějšího SSČ.
Kloníme se k názoru, že se v tomto užití jedná o spojku s odporovacím významem, přestože sémanticky může být takové chápání kvůli výše zmíněné nevhodné formulaci sporné. A to zejména ve vztahu ke spojce „avšak“, která figuruje o dvě věty dál. Nejasné syntaktické vztahy by však neměly mít vliv na slovnědruhovou klasifikaci. Pro spojku by hovořila i skutečnost, že můžeme bez obtíží změnit slovosled tak, aby „ale“ stálo na počátku věty, tedy na místě, kde spojky obvykle stávají: "Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření, ale část politiků nesouhlasí vůbec s tím, že..." Rovněž můžeme beze změny významu nahradit „ale“ jinými spojkami odporovacího významu, např. „nicméně“, „avšak“ atd.
Nad rámec dotazu ještě doporučujeme Vaší pozornosti odpověď 7874, která se týká psaní velkého písmena ve spojení s/Sluneční soustava.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo ani?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Slovo ani vyslovujeme v češtině jako [aňi], obsahuje tedy 2 samohlásky, a je proto 2slabičné. Slabikujeme ho [a-ňi]. Upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
4.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči