Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda ve větě psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Dneska samozřejmě máme hrob a ty ostatky se jako by znovu našly, ale tehdy to bylo terno, že někdo má relikvie sv. Cyrila.
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Věta není formulována úplně šťastně, neznáme autorův záměr, ale domníváme se, že by bylo jednoznačnější říct: „ostatky se znovu našly“. Pokud zůstane formulace takto, lze připustit obě možnosti zápisu, protože není úplně zřejmé, co je výrazem jako by / jakoby rozvíjeno.
1. Jestliže se vztahuje k výrazu znovu, pak vyjadřuje významový odstín zdánlivosti (zdánlivě znovu), což vyjádříme zápisem dohromady: „ostatky se jakoby znovu našly“.
2. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (našly by se), proto píšeme „jako by“ zvlášť: „ostatky se jako by znovu našly“. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „ostatky jako kdyby se znovu našly“ nebo převedení do jiné osoby: „(já) jako bych se znovu našel“. Při tomto pojetí by byl vhodnější slovosled „ostatky jako by se našly znovu“.
Teoreticky je tedy možné obojí řešení, rozhodnutí je na autorovi.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je pokud? Slovíčko pokud je řazeno mezi spojky i příslovce. Našla jsem ho ve větě, kde uvozuje podmínkovou větu, a nevím, jak ho mám určit: "Pokud není rousnic v takto vytvořeném kompostu mnoho, vydrží v dobrém stavu celé měsíce."
Klíčové slovo:
pokud
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně uvádí, že výraz pokud může být hodnocen jako zájmenné příslovce vztažné nebo jako spojka. V případě zájmenného příslovce se však jedná o jiný význam: „jak daleko, až kam, dokud“ (ve spojení s výrazem potud). Slovník uvádí následující příklady: zůstaň tu potud, pokud budeš moci; nános bahna ukázal, (až) pokud sahala voda. Ve funkci spojky uvozuje pokud vedlejší větu podmínkovou: pokud měl peníze, utrácel; pokud jde o mne, nic neslibuji; pokud vím, nic nežádal; přišli všichni, pokud měli čas. V případě věty, na kterou se ptáte, jde o spojku podřadicí.
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je přesto? Je to příslovce?
Klíčové slovo:
přesto
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého hodnotí přesto pouze jako příslovce. Novější Slovník spisovné češtiny už rozlišuje dvě funkce výrazu přesto: Může to být příslovce (přišel přesto, že měl málo času), ale může být užit i jako odporovací spojka (měl málo času, a přesto přišel).
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc s určením slovního druhu u slova abychom ve větě: „Je opravdu velmi nutné, abychom všichni dodržovali pravidla silničního provozu.“ Dle mého názoru jde o spojku, učitel češtiny opravil na sloveso.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Jde o spojení podřadicí spojky a slovesa ve tvaru podmiňovacího způsobu, stejně tak abys, abyste... (viz Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého). Nelze tedy při určování slovního druhu jednu z těchto kategorií pominout. Jak se s tímto slovem zachází ve školské praxi, to bohužel nevíme, nejsme didaktické pracoviště.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V online procvičování se dětem u určování slova JAKO objevuje dost často chyba; je to trochu problém, protože se jedná o děti ze 4.třídy, tedy vlastně malé na nějaké složitější vysvětlení, přesto nějakou pomůcku žádají a já jsem bohužel v koncích. V IJP u hesla jako jsem sice jakési vysvětlení našla, ale moudrá z něj také nejsem. Kdy se jedná o spojku a kdy o příslovce (viz SSJČ)?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Na základě podkladů v nejrůznějších mluvnicích češtiny doporučujeme považovat „jako“ pouze za spojku. Údaje uvedené v SSJČ neodpovídají současnému pojetí, o posunu ve vnímání svědčí i skutečnost, že SSČ (určený škole a veřejnosti) označuje „jako“ za spojku, žádnou jinou slovnědruhovou charakteristiku neuvádí. Upozorňujeme však, že nemáme zkušenosti s aplikováním poznatků ve školním prostředí.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás dotazem ohledně klasifikace slova „ale“ v následujícím textu:
„[...] Přestože mezi klimatology publikujícími v odborných článcích o této problematice existuje dnes 97% shoda na tom, že globální oteplování existuje, existují někteří vědci a politici, kteří mají na průběh a příčiny globálního oteplování odlišné názory. Jako možné příčiny oteplování jsou označovány mimo jiné například klimatický cyklus Země, působení kosmického záření či pohyb sluneční soustavy. Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření. Část politiků ALE nesouhlasí vůbec s tím, že by za oteplování mohl člověk, avšak především pak s tím, že by proti jeho příčinám měla být přijímána jakákoliv opatření, protože ta by znamenala omezení ekonomiké svobody.“
Jedná se o úryvek z výchozího textu k úloze v jednom cvičném didaktickém testu. V řešení je jako správná odpověď uvedeno, že jde o částici. Rozhodl jsem se Vás kontaktovat, protože nerozumím tomu, proč by se zde nemohlo jednat o spojku, a velice rád bych Vás poprosil o nějaké zdůvodnění. Nahlížel jsem do různých slovníků: SSJČ klasifikaci „ale“ jako částice nepřipouští vůbec, zatímco SSČ ano, avšak jen v některých kontextech. Jako příklady tam jsou uvedena spojení „to je ale počasí!“ a „ale sluší ti to“, mně ale připadá, že v těchto případech se jedná o úplně jiné využití tohoto výrazu. Naopak Wikislovník (který ale není žádnou normou spisovnosti, čehož jsem si samozřejmě dobře vědom) udává, že ve větě jednoduché „Jako vládce ale činil náhlá rozhodnutí.“ se jedná o spojku.
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Nejprve dvě poznámky úvodem:
1) Podle našeho názoru není souvětí vůbec šťastně formulováno, takže některé větné vztahy mohou být kvůli tomu zastřené.
2) Co se týče popisu ve slovnících, v době vzniku SSJČ se se slovním druhem částice příliš nepracovalo, což je důvod, proč se slovnědruhová klasifikace liší od novějšího SSČ.
Kloníme se k názoru, že se v tomto užití jedná o spojku s odporovacím významem, přestože sémanticky může být takové chápání kvůli výše zmíněné nevhodné formulaci sporné. A to zejména ve vztahu ke spojce „avšak“, která figuruje o dvě věty dál. Nejasné syntaktické vztahy by však neměly mít vliv na slovnědruhovou klasifikaci. Pro spojku by hovořila i skutečnost, že můžeme bez obtíží změnit slovosled tak, aby „ale“ stálo na počátku věty, tedy na místě, kde spojky obvykle stávají: "Výrazně větší rozpor pak panuje v otázce, zda se vyplatí proti oteplování přijímat nějaká výraznější opatření, ale část politiků nesouhlasí vůbec s tím, že..." Rovněž můžeme beze změny významu nahradit „ale“ jinými spojkami odporovacího významu, např. „nicméně“, „avšak“ atd.
Nad rámec dotazu ještě doporučujeme Vaší pozornosti odpověď 7874, která se týká psaní velkého písmena ve spojení s/Sluneční soustava.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo ani?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Slovo ani vyslovujeme v češtině jako [aňi], obsahuje tedy 2 samohlásky, a je proto 2slabičné. Slabikujeme ho [a-ňi]. Upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
4.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slovesa: způsob
Konkrétní dotaz:
Je přípustné užít ve školním cvičení tvar "když bys" ve větě "Když bys mě zavolal, tak bych ..."?
Klíčové slovo:
kdybys
Odpověď:
V tomto případě (tedy vyjádření podmínky) je náležitý tvar kdybys. Variantu když bys slovníky hodnotí jako hovorovou.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Může být výraz „jako“ i jiný slovní druh než spojka? Tištěný slovník SSČ má jen spojku, ale slovník SSJČ na internetu to hodnotí i jako příslovce. Jak to mají určovat děti ve školách?
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
SSJČ (tištěná i online verze), který rozlišuje spojku „jako“ a příslovce „jako“ je slovník starší a oproti němu došlo k posunu v hodnocení: mladší SSČ charakterizuje tento výraz už pouze jako spojku. Doporučovali bychom spíše se řídit novějším slovníkem, tedy SSČ. Zda je to v souladu se školskou praxí, nemůžeme posoudit, doporučujeme v této souvislosti obrátit se na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz), která se specializuje na problematiku češtiny ve školách.
Poslední užití:
19.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je slovo ani?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Ani může být jednak souřadicí spojka (např. nepřijdu dnes ani zítra), jednak částice modální či zdůrazňovací (např. neřekl ani slovo; ani nevím).
Poslední užití:
8.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)