Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Připravuju se se synem na přijímací zkoušky a nevíme, jak má určovat slovnědruhově "se" u zvratných sloves typu smát se, obléci se. Kdy je to zvratné zájmeno a kdy je to celé sloveso a samostatně se to neurčuje?
Klíčové slovo:
zvratná slovesa
Odpověď:
My bohužel nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se tato problematika pojímá ve škole a jak by se tedy měly řešit úlohy tohoto typu. Z čistě jazykového hlediska se rozlišují slovesa pouze zvratná (reflexiva tantum), která mají volný morfém "se" jako nedílnou součást (smát se, bát se), od sloves, která mohou být i v nezvratné podobě, tedy bez zvratného zájmena "se" (zlobit - zlobit se, mýt - mýt se). Pomocí "se" tvoříme také tzv. zvratné pasivum: dům se opravuje, dárky se rozdaly dětem apod.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvratná a nezvratná slovesa - 2.1 Se, si
Kam odkazujeme: Umíme odpovědět částečně - bez zohlednění didaktického aspektu.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Rád bych Vás požádal o vysvětlení slovního druhu rádi v tomto slovním spojení: „Když je hezké počasí, rádi jezdíme do přírody na kole.“ Na internetu jsem si přečetl, že by to mělo být přídavné jméno jmenné, osobně bych řekl, že by to mohlo být příslovce a paní učitelka se domnívá, že se jedná o sloveso...
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Formálně se rád považuje za přídavné jméno, ačkoli je poněkud anomální: dokáže vyjádřit příslušné gramatické kategorie: ráda, rádo, rádi, rády..., nicméně má pouze jmenné tvary (více viz zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=420&dotaz=r%C3%A1d). Ve větě se však užívá nejčastěji v platnosti příslovce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=r%C3%A1d). O sloveso se zcela určitě nejedná.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je jiné, jinou? Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko. Domnívala jsem se, že jiný/jiná je zájmenem pouze ve smyslu každý jiný/druhý by to řešil… tedy za jméno (člověk, případ...), nikoliv ve smyslu odlišný - má jinou ženu, koníčka... To považuji za přídavné jméno - tak to také uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000.
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Například Příruční mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Toto pojetí připouští i akademická Mluvnice češtiny. Základní mluvnice českého jazyka se v kapitole o zájmenech o slovu jiný nezmiňuje. Slovníky spisovné češtiny skutečně uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou různá. Jedná-li se o domácí úkol, jako nedidaktické pracoviště nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Pokud by se vycházelo z údajů v SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Syn se přel s babičkou o to, jaký slovní druh je slovo kolik. Babička i paní učitelka tvrdí, že prý číslovka. Ja našel na netu i fundované názory, navíc podpořené i v knižních vydáních, že patří mezi přislovce, a do toho mi můj švagr poslal přepis ze Slovníku spisovné češtiny, že je to zájmeno. Pomohli byste mi s rozřešením? Připadně, zda je možno více variant zároveň?
Klíčové slovo:
kolik
Odpověď:
Zařadit slovo kolik do systému slovních druhů skutečně nejde úplně jednoznačně a bez dalších otázek. Jeho řazení se vyvíjelo, Příruční slovník jazyka českého z první poloviny 20. století ho hodnotí jako příslovce různých podtypů, Slovník spisovného jazyka českého ze 70. let jako číselné zájmeno a nejnovější Slovník spisovné češtiny (pro školu a veřejnost) jako zájmennou číslovku (možná to Váš švagr přehlédl, zkratka je tam zájm. čísl.; obě hesla jsou rozkliknutelná pod zkratkami SSJČ a SSČ v Internetové jazykové příručce). Pro školskou praxi, tedy i pro řešení domácího úkolu Vašeho syna bychom se přikláněli k číslovce, a to jednak kvůli jeho omezené možnosti skloňování (do kolika hodin, s kolika lidmi), jednak kvůli významové stránce, protože slovem kolik se ptáme na počet. Váš syn možná zaváhal i proto, že na úrovni syntaktické, skladebné, toto slovo často funguje jako příslovečné určení.
Poslední užití:
2.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Kdo jiný než ty to může udělat?“ Jakou slovnědruhovou příslušnost v ní má slovo jiný?
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Mluvnice ke slovnědruhové charakteristice výrazu jiný přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny a akademická Mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Slovníky spisovné češtiny uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou tedy různá. Nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe, ale pokud bychom vycházeli ze SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)