Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo všichni? Dělí se správně všich-ni, nebo vši-chni?
Klíčové slovo:
všichni
Odpověď:
Slovo všichni se na konci řádku správně dělí takto: všich-ni. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ichni) přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami.
Zvažované varianty:
všich-ni
vši-chni
Poslední užití:
29.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát bůhvíjaký dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
bůhvíjaký; bůhví jaký; bůh ví jaký
Odpověď:
Podle nového Akademického slovníku současné češtiny jsou v tomto případě možné tři varianty zápisu: bůhvíjaký, bůhví jaký, bůh ví jaký. Podle dokladů v ČNK je výrazně nejfrekventovanější zápis bůhvíjaký. Zápis zvlášť bůh ví jaký se užívá nejméně často.
Zvažované varianty:
bůhvíjaký
bůhví jaký
bůh ví jaký
Poslední užití:
6.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V knížce je na jedné straně uvedeno „kterákoli část matematiky“ a na další straně „násobíme jakékoliv číslo“. Nemělo by to být řešeno jednotně? A je vhodnější podoba s -v na konci (kterýkoliv, jakýkoliv), nebo bez ní (kterýkoli, jakýkoli)?
Klíčové slovo:
kterýkoli; kterýkoliv
Odpověď:
Zájmena kterýkoli(v), jakýkoli(v), kdokoli(v), cokoli(v), příslovce kdykoli(v), kamkoli(v), odkudkoli(v), částice nikoli(v) a spojka ačkoli(v) mají dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: ‑koli a ‑koliv. Samotné ‑koli je od původu zesilovací nebo zobecňovací částice. Koncové -v je pozůstatkem částice -věk, která se dříve ke slovu rovněž připojovala (kdokolivěk, nikolivěk apod.). Dnes už částici ‑koli, a zejména částici ‑věk nepociťujeme jako samostatná slova, ale jako specifický druh zakončení. Máte pravdu, že je vhodné, aby v jednom textu byla zvolena jednotná podoba. Vzhledem k tomu, že jsou jazykově rovnocenné, máte možnost zcela svobodné volby. Doklady z ČNK ukazují velice mírnou preferenci tvaru kterýkoli nad kterýkoliv.
Zvažované varianty:
kterýkoli
kterýkoliv
Poslední užití:
19.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ ačkoli – ačkoliv, kdokoli – kdokoliv
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Jaký by měl být správný tvar zájmena náš ve větě „...které se učíme využívat a které umožňují posunout naši/naší úspěšnost“?
Klíčové slovo:
náš
Odpověď:
Zájmeno náš je v této větě v ženském rodě a ve 4. p. j. č. Zde má zájmeno pouze krátký tvar: posunout naši úspěšnost. Dlouhý tvar by signalizoval, že jde o jiný pád, např. bez naší úspěšnosti, o naší úspěšnosti, s naší úspěšností apod.
Zvažované varianty:
naši
naší
Poslední užití:
6.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Jaké tvary se dají použít ve spojení se slovem děti: mé děti, moje děti, mý děti?
Klíčové slovo:
můj
Odpověď:
Tvary moje a mé jsou ve spojení s podstatným jménem děti spisovné. Tvar mý (děti) patří do nespisovné vrstvy. V neformálních situacích se používá, ale není vhodný pro spisovné komunikační situace.
Zvažované varianty:
moje
mé
mý
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci, která uvozuje výčet? „Jedny z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)“ Nebyla by lepší následující varianta? „Jedněmi z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)“
Odpověď:
Nedoporučujeme vám ani jednu z uvedených variant, neboť užití spojení „jedni/jedněmi z“ není v daném kontextu vhodné. Tvar množného čísla číslovky jeden by byl náležitý pouze ve spojení s pomnožným podstatným jménem, např. „jedny ze dveří“. Doporučujeme proto sdělení přeformulovat, např. „Některé z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)“.
Zvažované varianty:
Jedny z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)
Jedněmi z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)
Některé z důvodů, proč něco koupit, jsou: (...)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při opravě písemné práce označila paní učitelka jako chybná slova „teď“ a „tuhle“ v následujícím souvětí: „Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč teď přišla v tuhle dobu.“ Jsou tato slova užita v uvedeném souvětí opravdu chybně?
Odpověď:
Slovo teď je stylově neutrální a spisovné, jeho užití je tedy vhodné ve všech textech. Problematické je jeho užití v uvedené větě, neboť je redundantní se spojením „v tuhle dobu“. Zájmeno tahle hodnotíme jako prostředek hovorový, tedy vhodný spíše pro mluvený projev než spisovný psaný text, a proto bychom doporučili nahradit jej zájmenem tato.
Zvažované varianty:
Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč teď přišla v tuhle dobu.
Začne mi to vysvětlovat, proč donesla knihu a proč přišla v tuto dobu.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Které zájmeno bych měla použít v následující větě? „Byla tak mimořádná, že jsem jí musela můj/svůj/tento dojem z ní sdělit.“
Odpověď:
Z uvedených možností se jako nejvhodnější jeví zájmeno svůj: „Byla tak mimořádná, že jsem jí musela svůj dojem z ní sdělit.“ Dovolujeme si však navrhnout ještě jiné úpravy, např.: „Byla tak mimořádná, že jsem jí to musela říct.“ / „Byla tak mimořádná, že jsem jí musela vyslovit obdiv.“
Zvažované varianty:
Byla tak mimořádná, že jsem jí musela svůj dojem z ní sdělit.
Byla tak mimořádná, že jsem jí musela můj dojem z ní sdělit.
Byla tak mimořádná, že jsem jí musela tento dojem z ní sdělit.
Byla tak mimořádná, že jsem jí to musela říct.
Byla tak mimořádná, že jsem jí musela vyslovit obdiv.
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve spojení „díla, která je možné v podzimní dražbě s/zhlédnout“?
Klíčové slovo:
zhlédnout; předpona z; předpona s
Odpověď:
Náležité je psát zhlédnout, protože jde o význam ‚prohlédnout si, podívat se‘.
Zvažované varianty:
zhlédnout
shlédnout
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 29
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.3 – Slova s předponou s(e)- i z(e)-
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mohu v textu použít výraz kterémžto?
Klíčové slovo:
kterýžto
Odpověď:
Výraz kterýžto (jehož je kterémžto tvarem) je zastaralý a knižní. Jeho užití je tedy vhodné v případě, že jsou tyto rysy v souladu s charakterem daného textu.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Při autoimunitních nemocích tělo útočí na sebe sama“. Je tvar sama v pořádku?
Odpověď:
Tvar „sebe sama“ je ve větě v pořádku. Jde o jmenný tvar zájmene sám ve 4. p. ,odkazující na střední rod (tělo). Rovněž by bylo možné napsat „na sebe samé“ s použitím tvaru složeného, případně „útočí samo na sebe“, tedy převést zájmeno do 1. pádu.
Zvažované varianty:
sebe sama
sebe samé
Poslední užití:
4.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
V této větě si nejsem jistá zájmenem mé: „Protože jsem člověk nenáročný a skromný, tak by mi stačilo mé vědomí.“ Nebo má být moje vědomí?
Klíčové slovo:
můj
Odpověď:
Přivlastňovací zájmeno mé je v této větě použito v 1. pádě, v němž jsou spisovné oba dva tvary. Můžete si tedy vybrat, zda použijete mé či moje. Varianty jsou rovnocenné.
Zvažované varianty:
mé
moje
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Mnoho z něj mi velmi připomíná osud i té mé rodiny.“ Je vhodné to mé, nebo mám použít mojí?
Klíčové slovo:
můj
Odpověď:
Oba tvary jsou u zájmene můj (má, moje) ve 2. pádě jednotného čísla v pořádku. Slovník spisovné češtiny hodnotí tvar mojí jako hovorový. Tvar mé je tedy stylově vyšší a pro formálnější psaný text vhodnější. Spisovné jsou však tvary oba.
Zvažované varianty:
mé
mojí
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu: Rychle jsem jí na hlavu nasadila čepec tak, aby jí nevykukoval ani jediný pramínek jejích světlých vlasů. Konzultovala jsem to s jednou češtinářkou a ta mi tvrdí, že tam má být jejich s krátkým i, a odkazovala se na Internetovou jazykovou příručku.
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
V Internetové jazykové příručce se nic takového nepíše, zřejmě došlo k mylné interpretaci. V uvedené větě je použito zájmeno přivlastňovací k ona a je ve tvaru 2. p. (skloňováno podle vzoru „jarní“). Tvar zájmene je tedy správný.
Poslední užití:
7.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Rediguji překlad básně, v níž je verš: „žádné hranice pro každého z nás“. Domnívám se, že je to chyba, že by verš měl znít: „žádné hranice pro nikoho z nás“. Souhlasíte?
Odpověď:
V češtině se užívá v takových případech dvojitý zápor, v úvahu tedy přichází varianty: „žádné hranice pro nikoho z nás“ a „žádné hranice pro žádného z nás“. Která varianta je lepší, je třeba posoudit s ohledem na styl básně.
Zvažované varianty:
žádné hranice pro každého z nás
žádné hranice pro žádného z nás
žádné hranice pro nikoho z nás
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Otevřeme galerii, která bude unikátní v Ostravě a která bude...“ Korektorka mi větu opravila, místo zájmena která navrhuje užít jednou zájmeno jež: „Otevřeme galerii, jež bude unikátní v Ostravě a která bude...“ Je tato oprava nutná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Obecně se doporučuje, aby se slovo v textu neopakovalo víckrát za sebou, avšak užití zájmena který dvakrát za sebou nepovažujeme za problematické.
Zvažované varianty:
Otevřeme galerii, která bude unikátní v Ostravě a která bude...
Otevřeme galerii, jež bude unikátní v Ostravě a která bude...
Poslední užití:
18.12.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.