Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, zda je možné psát v češtině retrívr, nebo zda je nutné ponechat podobu retriever.
Klíčové slovo:
retrívr; retriever
Odpověď:
Podle IJP a NASCS jsou možné obě podoby: počeštěná retrívr i původní retriever. Počeštěná podoba retrívr podle dokladů z ČNK a internetu v běžných textech jednoznačně převažuje. Původní podobu retriever respektují obvykle chovatelé, objevuje se např. i v oficiálních materiálech Českomoravské kynologické unie.
Zvažované varianty:
retrívr
retriever
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát slovo třičtvrtěhodina dohromady? Nebo to musí být zvlášť? Pokud ano, tak třičtvrtě hodina, nebo tři čtvrtě hodina?
Klíčové slovo:
třičtvrtěhodina
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento výraz nezachycují, ale v SSČ je uvedeno přídavné jméno třičtvrtěhodinový (i třičtvrtihodinový) a v SSJČ najdeme heslo třičtvrtě-, třičtvrti- s vysvětlením, že jde o první část složených slov spojující část druhou s číselným významem výrazu tři čtvrtě, tři čtvrti (třičtvrtěhodinový). Přestože slovníky zachycují pouze přídavné jméno, není důvod slovo třičtvrtěhodina nepřijmout. Vzhledem k tomu, že se běžně užívají slova půlhodina a čtvrthodina, lze jako jedno slovo psát i podstatné jméno třičtvrtěhodina. Doklady z ČNK ukazují, že se používá, je proto zařazeno i do IJP. Vedle zápisu třičtvrtěhodina je možné volit i psaní zvlášť: tři čtvrtě hodiny, např. Poslední třičtvrtěhodina byla k nesnesení dlouhá. x Poslední tři čtvrtě hodiny byly k nesnesení dlouhé. – Za třičtvrtěhodinu to stihneš. x Za tři čtvrtě hodiny to stihneš.
Zvažované varianty:
třičtvrtěhodina
třičtvrtě hodina
tři čtvrtě hodina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme napsat rádobymoderní jako jedno slovo, nebo máme psát rádoby moderní zvlášť?
Klíčové slovo:
rádobymoderní; rádoby moderní
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. Příslovce rádoby (s významem chtěně, předstíraně, zdánlivě, domněle) může jednak stát samostatně před přídavným nebo podstatným jménem (rádoby moderní, rádoby vtipný, rádoby odborník, rádoby umělec), jednak může tvořit první komponent složených výrazů (rádobymoderní, rádobyvtipný, rádobyodborník, rádobyumělec). Užití zápisu zvlášť/dohromady záleží na konkrétním spojení, na jeho ustálenosti, na délce či domáckosti/cizosti adjektiva. Doklady z ČNK ukazují, že zápis rádoby moderní se v publicistických textech užívá 9x častěji než psaní dohromady rádobymoderní. Obě možnosti jsou v pořádku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se měly skloňovat názvy měst, ostrovů apod., které vznikly ze jmen osob? Má tam být životné, nebo neživotné skloňování?
Klíčové slovo:
Sv. Kryštof a Nevis, město Martin, Liptovský Mikuláš, souostroví Sv. Tomáš a Princův ostrov.
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že názvy označují neživotné entity (nejde už o osoby, ale o města, ostrovy apod.), doporučujeme používat neživotné skloňování: navštívit Sv. Kryštof a Nevis / Martin / Liptovský Mikuláš / Sv. Tomáš a Princův ostrov. Neživotným skloňováním se také vyhneme potenciálnímu nedorozumění: navštívit Martin (město) x navšívit Martina (osobu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
viz Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Nevis.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu jsou užity termíny prostěsdělovací styl a běžně mluvený styl. Je v pořádku, že se jeden píše dohromady a druhý zvlášť? Nemá to být běžněmluvený styl?
Klíčové slovo:
běžně mluvený styl
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi tzv. spřažená přídavná jména; je možné ho psát jak dohromady (prostěsdělovací), tak zvlášť (prostě sdělovací). Nový encyklopedický slovník češtiny (NESČ) užívá v nadpisu hesla zápis prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl.
Termín běžně mluvený (styl) ke spřaženým adjektivům nepatří, slova stojí samostatně. Např. v NESČ v kapitole Hovorový styl můžeme číst: „V tomto pojetí bývá označován i jako styl prostě sdělný // styl prostě sdělovací // styl běžně mluvený // styl běžně dorozumívací; je to styl projevů mluvených (sekundárně psaných) hlavně spontánních, nepřipravených, privátních, dialogických, vázaných na situaci…“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hovorový styl; Prostěsdělovací styl
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.