Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo benzinový s krátkým i, nebo benzínový s dlouhým í? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Obě podoby proto najdete např. v IJP, kde je u hesla benzinový uvedeno: lze i benzínový. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy psát nato dohromady a kdy na to zvlášť. Například v případě, že běží soudní jednání a je řečeno: „Nato (nebo na to?) právní zástupkyně vyzvala...“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Příslovce nato má význam ‚potom, poté‘. Domníváme se, že o tento význam jde i v citované větě: Nato (= potom) právní zástupkyně vyzvala... Jestliže píšeme předložku a zájmeno zvlášť (na to), odkazujeme zájmenem na něco, co bylo řečeno (co se událo) v předchozí větě, např. Na to (sdělení) právní zástupkyně nereagovala. Na to jednání se dostavte včas. Na to mu nedokázal odpovědět.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nacházím zápis Ebook, eBook, ebook, e-book, E-Book, E-book. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
e-book
Odpověď:
Slova s první částí e- znamenající ‚elektronický‘ je obvyklé psát se spojovníkem. Doporučujeme psát e-book (se spojovníkem a malými písmeny), stejně jako píšeme např. e-mail, e-shop, e-podpis, e-government.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se dát si načas (dohromady), nebo dát si na čas (zvlášť)?
Klíčové slovo:
načas; na čas
Odpověď:
V tomto ustáleném obratu s významem ‚(u)dělat něco pomalu, zdlouhavě‘ je možné zvolit jak spřežku načas, tak psaní zvlášť na čas: dát/dávat si načas i dát/dávat si na čas. Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní zvlášť je v praxi častější.
Zvažované varianty:
načas
na čas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám-li na mysli, že někdo přišel přesně, píšu dohromady „přišel načas“, nebo zvlášť „přišel na čas“?
Klíčové slovo:
načas; na čas
Odpověď:
Pro vyjádření významu ‚přesně‘ a rovněž pro význam ‚na neurčitou, krátkou dobu‘ je možné užít jak spřežku načas, tak psaní zvlášť na čas. Např.: Vlak přijel načas / na čas; Zůstala načas / na čas na venkově.
Zvažované varianty:
načas
na čas
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.