Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Řešíme v redakci, zda máme v textech o migraci psát převaděč, nebo převáděč. Na stránkách uvádíte obojí, nevíme, kterou variantu preferovat.
Klíčové slovo:
převáděč; převaděč
Odpověď:
Můžete užít kteroukoli z podob, obě jsou v pořádku. Starší SSJČ a PČP zaznamenávají v obou významech (člověk i zařízení) pouze podobu převáděč, nověji se prosadila i podoba převaděč. Podle dokladů z ČNK je v praxi dokonce frekventovanější.
Poslední užití:
29.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jestli mám psát gádžo, nebo gadžo.
Klíčové slovo:
gadžo
Odpověď:
V romsko-českém slovníku (Hübschmannová a kol., SPN 1991) je uvedena podoba s krátkým a: gadžo. Doplňujeme, že zápis s krátkým „a“ je doložen také v Novém akademickém slovníku cizích slov (a IJP), slovo je zde však uvedeno ve tvaru gadža.
Zvažované varianty:
gadžo
gádžo
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
Poříčané, Poříčáci
Odpověď:
Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.
Zvažované varianty:
Poříčané
Poříčáci
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, 1 Obecné poučení, odst. 2
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Jindřich? Mělo by se dělit Jind-řich, nebo Jin-dřich, nebo je správně obojí?
Klíčové slovo:
Jindřich
Odpověď:
Slovo Jindřich se na konci řádku správně dělí takto: Jind-řich a Jin-dřich. Není-li v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek, z nichž poslední je souhláska -ř-, zřetelný morfematický šev, je možné dělit jak před -ř-, tak před předcházející souhláskou. Odtud tedy dvojí možné dělení: Jind-řich (dělení před -ř-) i Jin-dřich (dělení před předcházející souhláskou).
Zvažované varianty:
Jind-řich
Jin-dřich
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod b)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.