Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Uváděli jsme, že náš výrobek je prodáván v lahvi, která je vyrobena 100procentně z recyklovaného plastu. Byli jsme však upozorněni, že bychom měli uvádět jen 96 %, neboť víčko z něj vyrobené není. Jak mohu tuto informaci nejlépe vyjádřit – „z 96procentně recyklovaného plastu“, „z 96 % z recyklovaného plastu“, nebo „96 % lahve je z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Variantu „z 96procentně recyklovaného plastu“ nedoporučujeme, neboť neodpovídá zamýšlenému významu – formulaci lze vykládat tak, že použitý plast byl zrecyklován pouze z 96 procent (a 4 procenta se tedy zrecyklovat nepodařilo, 4 procenta složení tvoří jiná složka apod.). Za nejméně problematickou, nejpřesnější považujeme variantu „z 96 % z recyklovaného plastu“. Co se týče varianty „96 % lahve je z recyklovaného plastu“, nedokážeme posoudit, zda opravdu odpovídá skutečnosti – nejsme si jisti, zda lze víčko chápat jako součást lahve. Dáváme proto ke zvážení úpravu: „96 % obalu je z recyklovaného plastu“.
Zvažované varianty:
z 96procentně recyklovaného plastu
z 96 % z recyklovaného plastu
96 % lahve je z recyklovaného plastu
96 % obalu je z recyklovaného plastu
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jak mohu vyjádřit prosbu, aby se mnou šla žena nakupovat?
Odpověď:
Prosbu lze vyjádřit různými způsoby, např.: „Prosím, pojďme nakupovat.“ či „Mohli bychom jít nakupovat, prosím?“ apod. Roli též hraje kontext, do nějž je promluva zasazena, a zvuková realizace promluvy.
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Lze následující dvě věty interpretovat jako prosbu? „Prosím, pojďme nakupovat. Jdeme.“
Klíčové slovo:
prosba; prosím
Odpověď:
Uvedené věty nelze hodnotit jako celek, každou větu je třeba klasifikovat zvlášť. První z nich obsahuje tzv. explicitní performativní formuli „prosím“, díky níž může být celá věta (i s tvarem rozkazovacího způsobu „pojďme“) interpretována jako prosba. Druhá věta („jdeme“) působí spíše jako rozkaz, příkaz. (Ideální by však bylo přihlédnout i ke zvukové realizaci jednotlivých vět, neboť může mít vliv na jejich interpretaci.)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Vaříme piva, která vás baví(,) a doufáme, že budou chutnat i vám“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené hlavní věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující věty v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením druhu vedlejší věty „jak mu říkali“ v souvětí „Ačkoli nevěděl, zda se ta ulice skutečně jmenuje tak, jak mu říkali, ochotně přisvědčil“. Mohlo by se jednat o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – je odpovědí na otázku „jak se jmenuje?“. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych pomoct s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Každý šel, jak se mu zamanulo“. Mohlo by jít o vedlejší větu doplňkovou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Hned zkraje upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Vedlejší větu bychom však určili jako příslovečnou způsobovou – věta blíže charakterizuje způsob chůze. Je pravda, že doplňkové věty skutečně bývají uvozeny spojkou „jak“, avšak to neznamená, že všechny vedlejší věty uvozené výrazem „jak“ jsou automaticky větami doplňkovými. Vedlejší věty doplňkové většinou rozvíjejí jméno v pozici předmětu a bývají uvozeny slovesy smyslového vnímání („Viděl Petra, jak zahýbá za roh“). Dobrým poznávacím znamením věty doplňkové je, že ji můžeme nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem („Viděl Petra zahýbat za roh“ / „Viděl Petra zahýbajícího za roh“). Vaše věta nic z výše zmíněného nesplňuje, a proto není proč se domnívat, že jde o vedlejší větu doplňkovou.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem se do sporu s právnickým oddělením naší společnosti. Ve větách typu „Město Veselí nad Lužnicí jako budoucí obdarovaný a Ředitelství silnic a dálnic jako budoucí dárce uzavřely dohodu“ jsem vždy psala v přísudku tvrdé y. Právníci mi však tvrdí, že by tam mělo být měkké i, protože ve shodě mají přednost mužská životná jména „obdarovaný“ a „dárce“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pravdu máte Vy, tvar přísudku se řídí podmětem. Tím jsou v této větě slova „město“ a „ředitelství“, tedy dvě jména středního rodu v jednotném čísle – v takových případech je v přísudku třeba napsat tvrdé y. Výrazy „obdarovaný“ a „dárce“ zde mají roli doplňku, a na tvar přísudku proto nemají žádný vliv.
Poslední užití:
12.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Ve výkladu stojí: „V minulosti byla Perská říše mnohem silnější než rozdrobené řecké městské státy, které neustále bojovaly mezi sebou. Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.“ Nejsem si jist, zda může druhá věta začínat „proto když“. Nebylo by lepší změnit slovosled – „Když se proto roku...“? Nebo použít jiné slovo – „Když se tedy roku...“? Jak jinak bych to mohl ještě zformulovat?
Odpověď:
Všechny tři možnosti, které uvádíte, jsou přijatelné. Mezi další možné úpravy patří přesun spojky „proto“ do druhé věty souvětí (Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.) nebo užití výrazu „takže“ namísto „proto“ (Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.) – touto úpravou by se text více přiblížil mluveným komunikátům. Zda je tento stylový posun žádoucí, musíte s ohledem na zamýšlené čtenáře posoudit sám.
Zvažované varianty:
Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se proto roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.
Když se tedy roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V příručce pro žáky základních škol se píše: „Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.“ Nevadí, že v první části věty není výraz „nejen“?
Klíčové slovo:
nejen – ale i
Odpověď:
Ze stylistického hlediska je vynechání slova „nejen“ nevhodné. Jelikož je součásti dvojitého spojovacího výrazu „nejen – ale i“, mnozí čtenáři ho mohou v uvedené formulaci postrádat. Absence slova „nejen“ tak může na některé čtenáře působit rušivě.
Zvažované varianty:
Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Žáci se učí provádět nejen sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Ať šlo o kamarády, sport(,) nebo školu“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.