Dotaz:
Příručky a další zdroje ve vztahu k činnostem ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl vydat slovník anglicismů, které jsou zbytečné a které lidé nemají používat.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Součástí informací o slovech a slovních spojeních zařazených do slovníků a dalších jazykových příruček bývá obvykle i jejich stylová charakteristika, která upřesňuje, do jaké komunikační sféry daný výraz náleží. Není nám známo, že by existoval nebo byl připravován slovník, který by se zaměřil pouze na slova, která nejsou vhodná pro formální komunikaci a zároveň jde o přejímky z angličtiny, jednotlivé koncepce jazykových příruček vycházejí z jiných kritérií.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Co vlastně v Ústavu pro jazyk český řešíte?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby za něj pověřené osoby v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně prosazovaly zavedení jazykového zákona.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že vysocí představitelé České republiky nemluví spisovně a mluví i sprostě. Mělo by se jim to zakázat zákonem.
Klíčové slovo:
vláda ČR
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují na veřejnosti (a nejde jen o politické činitele), by jistě měli věnovat pozornost kultuře svého jazykového projevu. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Nejsme si jisti, zda by byla zákonná opatření vhodná a účinná (Česká republika ani žádný jazykový zákon nemá). Můžete však sám zkusit oslovit konkrétní mluvčí a vyzvat je k nápravě jazykových prohřešků. Zřejmě jen podněty od posluchačů (potenciálních voličů) mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda ve spisovném jazyce stále platí shoda typu „města byla“. V oficiálních projevech, zejména v televizi, se čím dál tím častěji setkávám s tvarem přísudku končícím na tvrdé y, tedy např. „města byly“. Změnila se snad pravidla?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu je skutečně náležitá pouze shoda „města byla“. Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.