Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
Odděluje se ve čtyřciferném zápisu nadmořské výšky (např. 1 602 m) řád tisíců vždy mezerou, nebo lze číslo zapsat i bez mezery?
Klíčové slovo:
řády
Odpověď:
Čísla se člení do skupin po třech číslicích vlevo a vpravo od desetinné čárky, u čtyřciferných čísel v souvislém textu (s výjimkou letopočtů, které se nikdy nečlení) se ale připouští i psaní bez mezery. V uvedeném případě tedy lze zapsat jak „1 602 m“, tak „1602 m“. Důležité je, aby řešení bylo v celém textu jednotné.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – Členění čísel
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu uprostřed zápisu rozměrů, např. 2 m x 2 m, zalomit řádek, nebo by měl celý údaj stát na jednom řádku?
Klíčové slovo:
rozměry
Odpověď:
Doporučujeme, aby zápis rozměrů stál na jednom řádku. Pokud je ale rozdělení z důvodu zarovnání odstavce nezbytné, řádek lze zalomit před matematickým znakem krát (resp. plus, minus apod.).
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Rozměry a tolerance
Konkrétní dotaz:
Jestliže zapisuji rozměr, např. „2 m x 2 m“, musím opakovat jednotku „m“ u obou čísel, nebo je povolen i zápis „2 x 2 m“?
Klíčové slovo:
m; rozměr
Odpověď:
Dle normy ČSN 01 6910 se v zápisu rozměrů a tolerancí připojuje značka jednotky ke každému číslu nebo se čísla vkládají do závorek a značka společná údajům se uvádí až za ní, např. „(2 x 2) m“. Z důvodu úspornosti se však někdy připouští i zjednodušený zápis bez závorek a s jednotkou uvedenou až za posledním číslem. Varianta „2 x 2 m“ je tedy rovněž přijatelná. Tento způsob zápisu však nedoporučujeme užívat v případech, kdy by mohl ovlivnit srozumitelnost textu.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu dostupný slovník goralského nářečí? Slyšel jsem, že existují dva.
Klíčové slovo:
nářečí
Odpověď:
Co je nám známo, slovník zaměřený na toto nářečí, který by zpracovali lingvisté, na internetu dostupný není. Můžete se však zkusit s dotazem obrátit ještě na naše kolegy z dialektologického oddělení.
Dotaz:
Dotazy z oblasti personalistiky
Konkrétní dotaz:
Máte kontakt na nějaké forenzní lingvisty?
Klíčové slovo:
forenzní lingvistika
Odpověď:
Co je nám známo, v oblasti forenzní lingvistiky působí například dr. Václava Musilová, soudní znalkyně v oboru kriminalistika, se specializací expertiza ručního písma, a Mgr. Veronika Nováková, znalkyně v oboru jazyková expertiza. Můžete je kontaktovat přes Kriminalistický ústav. Forenzní fonetice se věnuje dr. Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Potřebuji výklad významu komplexního textu, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Bohužel, jazyková poradna vám v rámci placeného písemného vyjádření může poskytnout pouze výklad určitého jazykového jevu, konkrétní věty či souvětí. Rozbory delších úseků textu nevyhotovujeme.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Není zakázáno používání slůvka prosím? Všiml jsem si, že v rádiu a televizi moderátor poděkuje třeba za poskytnutí rozhovoru a host místo „prosím“ řekne „také děkuji“.
Odpověď:
Užívání slova prosím rozhodně zakázáno není, na poděkování stále běžně odpovídáme „prosím“, „není zač“ apod. V případě interview někdy hosté na moderátorovo poděkování za rozhovor odpovídají např. „děkuji za pozvání“. Je možné, že někteří z nich vypouštějí informaci o tom, za co děkují, a užívají samotné „děkuji“. Sekvence „děkuji“ – „děkuji“ pak může na diváky či posluchače působit nezvykle až nepatřičně.
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli se kolem znaku ampersand (&) vždycky píšou mezery. Všimla jsem si, že například název hudebního stylu „R&B“ bývá psán bez mezer. Je to špatně?
Klíčové slovo:
ampersand; &
Odpověď:
Ampersand (&), který se používá v platnosti spojky „a“, od okolních výrazů zpravidla oddělujeme mezerou. V některých ustálených spojeních jednopísmenných výrazů, jako ve Vámi uvedeném případě, se ampersand píše bez mezer. U značek se pak doporučuje respektovat jejich registrovaný zápis.
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.15 Ampersand (s. 23)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Poslední užití:
28.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.