Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
Barcelona
Odpověď:
Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna]
[barselóna]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo ceremoniál má opravdu v češtině vyslovovat jako [ceremonyjál] (a nikoli jako [seremonyjál], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
ceremoniál
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo ceremoniál opravdu vyslovuje jako [seremonyjál], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [ceremonyjál]. Je sice pravda, že se k nám daný výraz dostal přes francouzštinu, jejímž prostřednictvím by bylo možné počáteční [s] rovněž odůvodnit, avšak k danému kolísání by pak muselo docházet ihned od počátku, kdy bylo slovo do češtiny převzato (a nikoli až v poslední době), což je velmi nepravděpodobné. Závěrem jen dodejme, že k podobnému jevu dochází v současnosti i např. ve výrazu celebrita.
Zvažované varianty:
[ceremonyjál]
[seremonyjál]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, zda se slovo celebrita má opravdu v češtině vyslovovat jako [celebrita] (a nikoli jako [selebrita], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo:
celebrita
Odpověď:
Pravděpodobně vlivem angličtiny se někdy slovo celebrita opravdu vyslovuje jako [selebrita], v češtině je však u tohoto výrazu s původem v latině náležitá podoba [celebrita].
Zvažované varianty:
[celebrita]
[selebrita]
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis7
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chceme se poradit, zda je v pořádku pojmenovat nové ptačí onemocnění sutonelóza. Původcem onemocnění je bakterie Suttonella ornithocola, která způsobuje sýkorkám dýchací potíže, zápal plic a smrt. Název zatím není zavedený, teprve vzniká. Na základě pojmenování salmonelóza, způsobeného bakterií Salmonella, se domníváme, že v českém názvu není nutné zachovávat zdvojené hlásky. Ale neradi bychom se dopustili omylu.
Klíčové slovo:
sutonelóza
Odpověď:
Máte pravdu, že při přejímání či vytváření nových slov odvozených z pojmenování obsahujících zdvojená písmena často dochází ke zjednodušování. Proces počešťování je obvykle postupný, ovlivňuje ho mnoho faktorů – důležitá je frekvence výrazu, jeho lexikální a morfologické vlastnosti, podobnost se slovy domácími a také oblast užívání.
U odborných výrazů (a to nejenom z oblasti medicíny) mohou vedle sebe existovat dvě varianty: původní se zachovává v úzce odborných textech, zjednodušená (počeštěná) se uplatňuje spíše v textech určených veřejnosti. Příkladem jsou výrazy borrelióza/borelióza (spirochety rodu Borrelia), popř. mammografie/mamografie (mamma – mléčná žláza savců). Zjednodušený pravopis postupně proniká i do odborného prostředí.
Máte pravdu, že přípona -óza je v názvech nemocí produktivní, např. tuberkulóza, mykóza, skleróza, artróza, psychóza, neuróza, nekrobacilóza; z oblasti ornitologie např. kolibacilóza. Zjednodušení dvou „l“ je doloženo jak u salmonelózy (bakterie Salmonella), tak u bartonelózy (parazit rodu Bartonella).
Pokud vytváříte nový termín, je rozhodující, zda je akceptovatelný pro odborníky z příslušné oblasti. Pokud ano, pak se užíváním v autoritativních zdrojích jeho podoba „upevní“. Z jazykového hlediska není důvod název sutonelóza odmítat.
Zvažované varianty:
sutonelóza
suttonellóza
suttonelóza
Poslední užití:
24.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když zapisuji citoslovce, kterým doprovázím tzv. strouhání mrkvičky, mám psát kyš, nebo kiš?
Klíčové slovo:
kyš; kiš
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. SSJČ hodnotí slovo jako nářeční citoslovce vyjadřující mírný výsměch a uvádí ho v podobě kyš (kyš, ty nemáš, co já!; hanba, kyš, kyš!) s poznámkou psáno též kiš. Slovník nespisovné češtiny má citoslovce posměchu naopak uvedeno v podobě kiš kiš (na niž odkazuje z hesla kyš kyš). Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě podoby, zápis kiš je obvyklejší. Je rovněž obvyklé při opakování (většinou zdvojení) oddělovat jednotlivá citoslovce čárkou (Kiš, kiš, vyhrál jsem. To máš za to, kiš, kiš, kiš!).
Zvažované varianty:
kyš
kiš
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.