Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Je teoreticky legislativně možné, aby muž při sňatku přijal přechýlené příjmení své ženy, tj. aby se po svatbě jmenoval např. Jiří Dvořáková?
Klíčové slovo:
přechýlené příjmení
Odpověď:
Již z formulace tohoto dotazu je zjevné, že se nejedná primárně o otázku jazykovou, ale právní. Z jazykového hlediska bychom daný postup rozhodně nedoporučovali. Domníváme se, že příslušný zákon sice na tuto situaci explicitně nepamatuje, avšak bylo by velmi překvapivé, pokud by česká matrika osobě mužského pohlaví přechýlené příjmení do dokumentů oficiálně zapsala. Každopádně doporučujeme veškeré takovéto dotazy směrovat primárně na matriku, případně na právníky.
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšeme v množném čísle slova láhev krátce lahve, nebo můžu psát i láhve?
Klíčové slovo:
lahev; láhev
Odpověď:
Máte zcela libovolnou volbu. Obě možnosti (lahve i láhve) jsou v souladu s IJP a SSČ. Podstatné jméno lahev/láhev má ve všech pádech jednotného i množného čísla rovnocenné tvary s krátkým „a“ i dlouhým „á“. Rozdílná kvantita v základu slova ve tvarech jednotného a množného čísla, kterou zachycuje např. SSJČ, byla již před lety upravena ve prospěch rovnocenných variant. Doklady z ČNK svědčí o mírné preferenci podoby lahev/lahve.
Zvažované varianty:
lahve
láhve
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spisovném jazyce možné nějak zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]? Napadá mě jen odsud posud nebo odsud podsud, ale moc se mi to nezdá.
Klíčové slovo:
odtud potud; odsud potud
Odpověď:
Slovo podsud správné není. Výraz posud s významem ‚až do přítomné doby, do této doby‘ existuje, je zachycen jak v SSJČ, tak v SSČ. Obvykle se však tento význam vyjadřuje synonymními výrazy dosud a doposud.
Uvedený obecněčeský expresivní obrat v praxi existuje v mnoha hláskových obměnách; v SSJČ je zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď (u hesla pocamcaď). Pokud bychom chtěli toto úsloví s významem ‚vše má své meze; už je toho dost, moc‘ zapsat neexpresivními slovy, pak slovníky zachycují ustálené spojení odtud (až) potud, SSJČ má navíc i variantu odsud (až) potud. Tento ustálený obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu, v něm se dává přednost obratu všechno má své meze.
Zvažované varianty:
ocamcať pocamcať
odtud posud
odtud potud
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova oblek?
Klíčové slovo:
oblek
Odpověď:
Slovo oblek je utvořeno od slovesa obléci (se), které vzniklo už v praslovanštině přidáním předpony ob- ke slovesu *-vьlkti, jemuž dnes odpovídá sloveso vléci (se), vléct (se). Původně šlo tedy vlastně o ob-vléci (se) (srov. na-vléct, s-vléct), s významem ‚obalit se navléknutím nějaké látky‘, přičemž později došlo ke zjednodušení souhláskové skupiny -bvl-, tj. o-bvl-éci > obléci. Z historického hlediska je tedy ob- ve slově oblek předpona a kořenem je -lek-, vlastně zjednodušené -vlek-. Jelikož je však tato skutečnost (přestože existují analogicky tvořená slovesa typu navléci, povléci, svléct a podstatná jména jako návlek) pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledná, je namístě z hlediska současné češtiny považovat za kořen slova oblek celé oblek- (< oblek-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obléci (se)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.