Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Trápí mě, jak se poameričťuje naše česká řeč. Vadí mi například, že se užívají v názvech českých e-shopů cizí jména.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat. Co se týká cizích názvů obchodních společností, do výběru jména vstupuje mnoho faktorů, které už nejsou čistě jazykovou otázkou, za všechny lze jmenovat například záměr rozšířit své ekonomické aktivity i na zahraniční trh.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že učitelé vystupující v pořadu UčíTelka České televize mají typicky českou nářeční výslovnost a užívají stoupavé zakončení vět.
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by jistě měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Je však nutné dodat, že pro mluvčí, kteří nejsou profesionálními moderátory a v médiích pouze hostují, je velmi obtížné soustředit se na obsahovou i formální složku jazykového projevu a vyvarovat se prvků, které mohou mluvčí z jiného regionu vnímat jako příznakové či nevhodné.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píšou se v názvu organizace KKK spojovníky, nebo je to zvlášť? A jak je to s velkými písmeny?
Klíčové slovo:
Ku-klux-klan; Ku klux klan; Kukluxklan
Odpověď:
Způsob zápisu je značně nejednotný, a to jak co se týká hranice slova, tak velikosti počátečních písmen. Shoda panuje pouze v tom, že vžitá zkratka je KKK. Plný název se objevuje v podobě se spojovníky: Ku-klux-klan, Ku-Klux-Klan, bez nich: Ku klux klan, Ku Klux Klan i dohromady: Kukluxklan. Zápis bývá ovlivněn i zvyklostmi v jazyce, z něhož je text přejímán. Bohužel nemáme možnost název ověřit v nějakém autoritativním zdroji. Doporučujeme volit podobu, která je podle ČNK v českých textech nejfrekventovanější – se spojovníky a velkým prvním písmenem: Ku-klux-klan (tu používá např. Wikipedie). Ani další z uvedených možností však nejsou vyloučené.
Zvažované varianty:
Ku-klux-klan
Ku klux klan
Kukluxklan
Ku-Klux-Klan
Ku Klux Klan
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jsem češtinářka v důchodu a připravuji se s dětmi na přijímací zkoušky. V jednom cvičebním testu jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“, v níž se má určit přísudek. V řešení testu je jako správná odpověď uveden tvar „neuměl se rozhodnout“. Já jsem přesvědčena, že za mých učitelských let se sloveso „umět“ mezi modálními slovesy neuvádělo – změnilo se snad od té doby chápání modálních sloves?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Jak se k modálním slovesům přistupuje v současné školní výuce, vám s jistotou říci nedokážeme, protože nejsme didaktické pracoviště. Současná odborná literatura však běžně pracuje s dvojím pojetím modálních sloves. Mezi modální slovesa v užším smyslu se skutečně tradičně řadí pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Modální slovesa v širším smyslu se svou povahou tradičním modálním slovesům blíží, mají však zároveň některé vlastnosti navíc. Nový encyklopedický slovník češtiny mezi modální slovesa v širším smyslu řadí např. umět, dovolit si, hodlat, ale i sloveso chtít, které jiné příručky (např. Příruční mluvnice češtiny) řadí k modálním slovesům v užším smyslu. Jak je vidět, možných přístupů je více. Zajímá-li vás, jaký přístup preferuje současná školská praxe, doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Modální sloveso.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak mám dítěti vysvětlit, proč nelze z každého neshodného přívlastku udělat přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
přívlastek neshodný
Odpověď:
Nejsme pedagogické pracoviště, a proto se stanovisko jazykové poradny může lišit od výkladu doporučovaného školskou metodikou. E-mailové dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na středních školách, vám doporučujeme vyhledávat v sekci častých dotazů na adrese Asociace středoškolských češtinářů poradna@ascestinaru.cz nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
29.3.2021
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: Asociace češtinářů.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.