Dotaz:
Označování položek výčtu
Konkrétní dotaz:
Lze označovat položky výčtu malými římskými číslicemi?
Klíčové slovo:
výčet; římské číslice
Odpověď:
Označování položek výčtů malými římskými číslicemi je sice méně obvyklé, nicméně není vyloučeno. Norma pro úpravu dokumentů totiž uvádí, že položky výčtů mohou být mimo jiné označeny číslicemi, nespecifikuje však typ těchto číslic.
Poslední užití:
10.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.2 Označování položek výčtu (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Metro čili podzemní dráha tu stojí prázdné/prázdná“. Mám shodu řídit podle slova „metro“, nebo „dráha“?
Klíčové slovo:
čili
Odpověď:
Shoda tohoto typu je v literatuře málo popsána. Jednotlivé mluvnice se různí i v tom, jak vůbec nahlížet na konstrukce se spojkou „čili“: jedny považují celé spojení „metro čili dráha“ za tzv. komplexní větný člen (zde podmět), podle jiných je spojení „čili dráha“ přístavkem (oba členy pojmenovávají tutéž skutečnost). Např. Nový encyklopedický slovník češtiny spojení řadí k doplňujícím a zpřesňujícím přístavkovým konstrukcím. Ani řešení shody ve větách s přístavkem však v literatuře není jednotné; jde o složitý jev závislý na mnoha faktorech (roli může hrát např. typ přístavku, míra jeho rozvinutosti, významová těsnost mezi složkami atd.). Obecně se doporučuje shoda podle podmětu, nicméně u zpřesňujících přístavků bývá běžná i shoda podle přístavkového jména. Ve vašem případě bychom shodu primárně řídili výrazem „metro“, nelze však vyloučit ani shodu podle „dráhy“.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Apozice, Komplexní větný člen, Shoda
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 957
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 739 (Komplexní větný člen)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stínicí technika, nebo stínící technika?
Klíčové slovo:
stínicí
Odpověď:
Správně je stínicí technika (s krátkým -i-). Ve spojení se slovem technika je na místě použít tzv. účelové přídavné jméno stínicí, které znamená ‚určený ke stínění‘. (Tzv. dějové přídavné jméno stínící má význam ‚právě vrhající stín‘, což se ke slovu technika nehodí, nejde totiž o techniku, která právě vrhá stín, ale o techniku určenou ke stínění.)
Zvažované varianty:
stínicí
stínící
Poslední užití:
21.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Sjednocení grafické úpravy textu
Konkrétní dotaz:
V textu uvádím několik názvů škol, u nichž kolísá pořadí údajů v názvu, např. Základní škola, město, ulice, ale Základní škola, ulice, město. Mohu v rámci jednoho textu pořadí složek v názvu školy sjednotit?
Klíčové slovo:
jednotnost; názvy škol
Odpověď:
V uvedeném případě je důležité, o jaký typ textu se jedná. V určitých typech textů (např. odborných či právně závazných textech) je nutno dodržet zápis oficiálního názvu školy včetně pořadí složek. V textech, kde hraje větší roli jednota (např. tabulky, seznamy, ovšem jen když nemají právní závaznost), lze pořadí složek sjednotit, pokud tím nevzniknou potíže s identifikací školy.
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Jednotná úprava (s. 13)
Dotaz:
Jak funguje daná jazyková aplikace?
Konkrétní dotaz:
Při vyhledávání v Internetové jazykové příručce jsem se přes link dostala i do Českého národního korpusu, konkrétně na portál Slovo v kostce, nenašla jsem však požadované výrazy, tj. slova středoproudý a středoproudový.
Klíčové slovo:
jazyková aplikace
Odpověď:
Propojení Českého národního korpusu bylo v červenci 2020 poměrně čerstvou událostí a ještě probíhaly úpravy uživatelských funkcionalit, to možná způsobilo neúspěch při vyhledávání. Uvedené výrazy lze v každém případě vyhledat v korpusu ČNK KonText (https://kontext.korpus.cz/first_form).
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny správně přepisuje název ruského investigativního serveru „Проект“?
Klíčové slovo:
Projekt
Odpověď:
Podle transkripčních pravidel je třeba ruské „e“ na začátku slova, po samohláskách a po jerech přepisovat jako „je“. V češtině je tedy náležitá podoba „Projekt“.
Zvažované varianty:
Projekt
Proekt
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mají se překládat anglická jména členů královské rodiny? Např. královna Alžběta, nebo Elisabeth? Princ Filip, nebo princ Philip?
Klíčové slovo:
překlad jmen
Odpověď:
Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit. Je evidentní, že zatímco dříve byla spíše tendence cizí jména zcela počeštit, dnes se dává přednost původní podobě. Na jedné straně se tak výhradně užívá tradičně počeštěné jméno (královna) Alžběta, na druhé straně se hovoří pouze o (princi) Charlesovi. Jak ukazuje databáze Českého národního korpusu, v případě (prince) Philipa/Filipa převažuje původní podoba jména, počeštěný zápis se objevuje asi třikrát méně, avšak nikoli v zanedbatelné míře.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je akademické vydání Pravidel českého pravopisu dostupné na internetu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Ne, bohužel nikoli, školní i akademické vydání Pravidel českého pravopisu je dostupné pouze v tištěné podobě.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Který zdroj pro transkripci běloruské cyrilice do latinky je spolehlivý?
Klíčové slovo:
transkripce
Odpověď:
Doporučená pravidla přepisu slov z běloruštiny do češtiny podává tzv. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Uvědomil jsem si, že ve slově blůza píšeme ů, ale v jiných přejatých slovech (např. túra) je ú. Je to proto, že blůza je tak běžné slovo, že jeho cizost nepociťujeme?
Klíčové slovo:
blůza
Odpověď:
Slovo blůza se podle etymologického slovníku do češtiny dostalo prostřednictvím němčiny (Bluse) z francouzštiny (blouse). Původně se psalo krátce bluza – takto slovo zaznamenává např. PSJČ a stará vydání PČP (do roku 1941). Změnu přinesla až PČP z roku 1957, v nichž je uvedena pravopisná podoba blůza (blůzička, blůzka). Kroužkované ů bylo zavedeno jako dubletní varianta i u slov lůza, přezůvka. Proč se autoři PČP rozhodli pro podobu s ů, když v jiných přejatých slovech (túra, manikúra, fúze, ocún, túje...) píšeme ú, se nám bohužel nepodařilo zjistit. Domněnka, že slovo se stalo natolik běžným, že ztrátě vnímání cizosti se přizpůsobil i pravopis slova, je značně pravděpodobná.
Zvažované varianty:
blůza
blúza
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
F. Váhala (1956): Vyjde nové vydání Pravidel českého pravopisu (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4499) a F. Váhala (1958): Délka samohlásek v domácích slovech (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4605)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Žáci měli u věty „Odletěli už všichni ptáci“ doplnit koncové interpunkční znaménko a určit druh věty. Někteří doplnili otazník a větu určili jako tázací, jiní doplnili tečku a větu označili za oznamovací. Zajímalo by mě, jestli věta skutečně může být oznamovací i při tomto slovosledu, tzn. když je sloveso na prvním místě.
Odpověď:
Ano, určitě může jít o oznamovací větu. Čeština má na rozdíl třeba od angličtiny velmi volný slovosled a pořadí větných členů je zaměnitelné. Změnou slovosledu v češtině můžeme klást důraz na jednotlivé složky věty (tzv. aktuální větné členění). To, co chceme zdůraznit, stojí obvykle na konci věty. Větu „Odletěli už všichni ptáci“ tedy můžeme pozměnit např. takto: „Všichni ptáci už odletěli“ nebo „Ptáci už odletěli všichni“. Všechny uvedené varianty mohou být v kombinaci s patřičnou intonací a interpunkčním znaménkem označeny jak za oznamovací, tak za tázací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Může se psát expresivní výraz čúza i s ů: čůza?
Klíčové slovo:
čúza; čůza
Odpověď:
Vulgární výraz přejatý do češtiny z německého argotu označující (nepříjemnou) ženu, případně prostitutku, dozorkyni atp. výkladové slovníky češtiny nezachycují. Slovník nespisovné češtiny uvádí podobu čúza, v Českém etymologickém slovníku je užita podoba čůza. Protože nejde o původní staročeskou dvojhlásku uo, je logičtější psát čúza (ú užíváme v přejatých spisovných slovech, jako např. skútr, ragú, múza). Varianta čůza se prosazuje na základě zvyklosti psát uprostřed slov ů s kroužkem (např. dům, půl, krůta). Doklady z ČNK ukazují, že zápis čůza je v úzu výrazně častější, proto IJP připouští u tohoto expresivního výrazu obě možnosti: čúza i čůza.
Zvažované varianty:
čúza
čůza
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na druh věty, která zní „Psům je vstup zakázán“. V učebnici se tvrdí, že jde o větu rozkazovací, ale já bych ji určila jako oznamovací. Jak to tedy je?
Klíčové slovo:
věta oznamovací
Odpověď:
Pravěpodobně se zde prolnuly dva přístupy, formální a funkční. Formálně se skutečně jedná o oznamovací větu; rozkazovací věty obvykle obsahují sloveso ve tvaru rozkazovacího způsobu (např. „Se psy sem nevstupujte!“). Jiná věc je komunikační funkce věty. Věta „Psům je vstup zakázán“ bezpochyby vyjadřuje příkaz, resp. zákaz, formálně však využívá prostředky věty oznamovací.
Poslední užití:
19.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Lze při zápisu do matriky považovat rodné jméno Teri za rodově neutrální?
Klíčové slovo:
Teri
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nedokážeme na základě nám dostupných odborných zdrojů zodpovědět. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
27.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si jako matrikářka ověřit, zda je určité příjmení rodově neutrální. Můžete mi pomoci? (Konkrétní příjmení nemůže být z důvodu ochrany osobních údajů zveřejněno.)
Klíčové slovo:
rodově neutrální příjmení
Odpověď:
Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
27.2.2020
Atributy odpovědi
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Slovo loser jsem našel pouze v databázi Neomat, kde je uvedeno s čárkou i s kroužkem. Osobně bych preferoval podobu lúzr, protože ů nemá historické opodstatnění. Jak je to?
Klíčové slovo:
lúzr; lůzr
Odpověď:
Neomat zachycuje užívané podoby, ale nekomentuje jejich vhodnost. Příklady užití z praxe svědčí o tom, že se vedle anglické podoby loser stále častěji a stále více i bez uvozovek signalizujících pisatelův odstup užívá varianta lúzr, proti níž nelze pravopisně nic namítat. Písmeno ú píšeme i v dalších přejatých slovech, jako např. fúze, kúra, múza, skútr, ragú. Zápis lúzr zachycuje i Slovník nespisovné češtiny.
Podoba lůzr s kroužkem nad ů (užívaná pisateli nejspíš proto, že jde o samohlásku uvnitř slova) skutečně z historických důvodů není vhodná, protože nejde o starý český výraz s původní dvojhláskou uo. Na druhou stranu však toto slovo nepatří do spisovné slovní zásoby – tento expresivní výraz se bude užívat jen v určitých typech textů, které „snesou“ i pravopisně nedoporučovanou podobu. Proto lze připustit jak počeštěný zápis lúzr, tak i lůzr. Upozorňujeme, že někdy užívaná podoba looser je nesprávná (looser znamená v angličtině volnější, je to 2. stupeň přídavného jména), náležitá původní podoba slova je loser.
Zvažované varianty:
lúzr
lůzr
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám spojení ovocných a květinových tónů. Musí tam být spojovník, nebo je to bez bez spojovníku? A nevím, jestli je to ovocně-květinových (ovocněkvětinových) nebo ovocno-květinových (ovocnokvětinových).
Klíčové slovo:
ovocnokvětinový; ovocně-květinový
Odpověď:
Lze užít obě možnosti pojmenování, ale každá z nich se bude zapisovat jiným způsobem.
Pokud zvolíte složené přídavné jméno, jehož první část bude zakončena na -o (popř. -ovo), pak píšeme složené přídavné jméno dohromady – ovocnokvětinové tóny (obdobně např. hluchoněmý člověk, meruňko(vo)vanilková zmrzlina).
Pokud použijete označení ovocně-květinové tóny, pak přídavné jméno patří do kategorie složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Protože výraz je tvořen dvěma souřadnými složkami (ovocné a květinové), píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: ovocně-květinové (tóny).
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje jednotný způsob, jak zapisovat názvy škol? Ráda bych postupovala jednotně a nelíbí se mi např. pořadí „Základní škola, Praha 5, Pod Radnicí 5“. Napsala bych spíše „Základní škola Pod Radnicí 5, Praha 5“.
Klíčové slovo:
jména škol
Odpověď:
Žádná jednotná norma, podle které by se měly názvy škol řídit, zřejmě neexistuje, pořadí místních údajů se v praxi různí. Pokud potřebujete v textu uvést názvy škol v oficiální podobě, je nutné ověřit si jejich přesné znění. Pokud je oficiální název „Základní škola, Praha 5, Pod Radnicí 5“, není možné v něm měnit pořadí jednotlivých složek atp.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme napsat znovuuvalení (znovuuvalení sankce) dohromady?
Klíčové slovo:
znovuuvalení
Odpověď:
Výraz znovuuvalení sice slovníky neuvádějí, ale doporučujeme ho psát dohromady, stejně jako např. slova znovunavázání, znovurozený, znovuotevření. Komponent znovu- tvoří první část složených slov.
Zvažované varianty:
znovuuvalení
znovu uvalení
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Janáčkovy hudebněteoretické názory...“. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo je povoleno obojí?
Klíčové slovo:
hudebněteoretický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď dohromady, nebo se spojovníkem. Psaní zvlášť není v souladu s platným jazykovým doporučením. Vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě je východiskem slovní spojení hudební teorie, přídavné jméno tedy píšeme dohromady: hudebněteoretické názory. Pokud bychom použili spojovník a psali hudebně-teoretické názory, pak by význam byl: hudební a teoretické názory. Tento předpoklad se však nejeví jako pravděpodobný.
Zvažované varianty:
hudebněteoretický
hudebně-teoretický
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.