Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Buď proto, že se stydím(,) nebo proto, že tomu věřím.“
Klíčové slovo:
že
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty (popř. mezi souřadně spojené řídící výrazy) oddělujeme čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem napsat kamarádovi zprávu „Pojďme si zavolat, abychom si nepsali slohy“, ale najednou nevím, jaké i/y má být ve slově „nepsali“. Hrají v tom nějakou roli ty „slohy“?
Klíčové slovo:
my
Odpověď:
Tvar přísudku („abychom si nepsali“) se řídí pouze podmětem – musí s ním být ve shodě. V této větě je podmětem formálně nevyjádřené „my“, nicméně z kontextu víme, že jde o vás a vašeho kamaráda, tedy o dva muže. V přísudku proto musí být měkké i. „Slohy“ jsou ve větě předmětem; a ani předmět, ani jiný větný člen na tvar přísudku nemají žádný vliv, důležitý je pouze podmět.
Poslední užití:
23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojovací výrazy, které spojují věty či větné členy v poměru slučovacím.
Poslední užití:
15.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Mám se v případě skloňování jména Andrea řídit Pravidly českého pravopisu, nebo Internetovou jazykovou příručkou?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám řídit se Internetovou jazykovou příručkou. Vzhledem ke své koncepci podává podrobnější poučení než Pravidla českého pravopisu a rovněž reflektuje změny jazykové normy od posledního vydání PČP v roce 1993.
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Mám se při zápisu složených přídavných jmen označujících barvy a jejich odstíny řídit Pravidly českého pravopisu, nebo Internetovou jazykovou příručkou?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám řídit se Internetovou jazykovou příručkou, která upravuje a zjednodušuje pravidlo uvedené v PČP. Označujeme‑li složeným přídavným jménem dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme mezi oběma částmi spojovník (např. žluto-zelený pruhovaný svetr, bílo-modré květované šaty, modro‑žlutý míč, červeno-modro‑bílá vlajka). Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Označujeme‑li barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílý s nádechem do modra).
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Vím(,) jak zasáhnout“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Infinitivní konstrukce s platností vedlejší věty, jsou-li uvozeny podřadicími spojovacími výrazy, se oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Vymysleli jsme(,) jak vám s tím pomoci“?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Infinitivní konstrukce s platností vedlejší věty, jsou-li uvozeny podřadicími spojovacími výrazy, se oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Úplně jsem se zamotal do pravidel psaní i/y. Bude rozdíl v i/y ve slově „Jirkovi/y“ u vět „Jirkovi se fotky vydařily“ a „Jirkovy fotky se vydařily“? Pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
Jirkovy fotky
Odpověď:
Ano, v první větě musí být měkké i a ve druhé ypsilon. V první větě jde o jméno ve 3. pádě. Jméno je mužského životného rodu a pravidelně ho skloňujeme podle vzoru „předseda“ – ve 3. pádě mu proto přísluší zakončení -ovi. V případě slova „Jirkovy“ ve druhé větě se však jedná o přivlastňovací přídavné jméno, které rozvíjí výraz „fotky“; a protože jsou „fotky“ rodu ženského, je namístě tvrdé y: „Jirkovy fotky“. Kdyby byla řeč např. o Jirkových bratrech, kteří jsou rodu mužského životného, bylo by třeba napsat měkké i: „Jirkovi bratři“. Přivlastňovací přídavná jména skloňujeme podle vzorů „otcův“ a „matčin“. U mužského vzoru „otcův“ bohužel neslyšíme, zda je na konci měkké i, nebo tvrdé y, nicméně jelikož mají oba vzory („otcův“ a „matčin“) stejné koncovky, můžeme si vypomoct ženským vzorem, u nějž je rozdíl mezi i a y slyšet: „matčiny fotky“ > „Jirkovy fotky“, „matčini bratři“ > „Jirkovi bratři“.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Učím se s vnukem a nejsme si jisti větou „Fotky se nám vydařily“. Z kontextu však není jasné, kdo fotky fotil. Bude ve slově „vydařily“ měkké i, nebo tvrdé y?
Klíčové slovo:
fotky
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podle podmětu. Podmětem věty jsou „fotky“, tedy jméno ženského rodu, a proto je namístě jedině ypsilon: „Fotky se nám vydařily.“ Na tom, kdo fotky pořizoval, nezáleží, pro shodu přísudku s podmětem je důležité pouze jméno v podmětu.
Poslední užití:
27.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Přívlastek neshodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Syn měl určit větné členy ve větě „Lucinka se zadívala mezi stromy na zahradě“. Spojení „na zahradě“ určil jako příslovečné určení místa, ale paní učitelka to označila za chybu, prý to může být jedině přívlastek neshodný. Je řešení skutečně tak jednoznačné?
Klíčové slovo:
na zahradě
Odpověď:
Předně vás musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto úlohám přistupuje současná školská praxe. Primárně bychom však spojení „na zahradě“ také určili jako přívlastek neshodný, rozvíjející výraz „stromy“. Pro toto řešení svědčí i slovosled věty. Jelikož však v češtině máme slovosled volný, nelze teoreticky vyloučit ani interpretaci, že se spojení „na zahradě“ vztahuje ke slovesu „zadívala se“ (při neutrálním slovosledu „Lucinka se na zahradě zadívala mezi stromy“) – pak by se skutečně jednalo o příslovečné určení místa. Toto řešení je však spíše hypotetické a málo pravděpodobné, protože zvolený slovosled by byl výrazně příznakový.
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta doplňková
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit s vedlejší větou. Dotyčné souvětí zní: „Každý den bylo vidět hajného, jak stojí se psem u lesa.“ O jaký druh vedlejší věty se jedná?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu doplňkovou. Podle Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se doplňkové věty typicky vztahují ke jménu v pozici předmětu („hajného“) a zároveň ke slovesu (často vyjadřujícímu nějaký smyslový prožitek, zde „vidět“). Doplňkové věty lze nahradit infinitivem nebo dějovým přídavným jménem: „Každý den bylo vidět hajného stát se psem u lesa.“ / „Každý den bylo vidět hajného stojícího se psem u lesa.“
Poslední užití:
4.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát „naco“ dohromady? Mám pocit, že psaním vyjádřím rozdílné významy. Například ve větách Na co se díváš?; Na co máš chuť? je „na co“ samozřejmě zvlášť. Ale něco jiného je to v případech jako: Proč bych zavírala dveře, naco? Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? Naco? Tady bych psala „naco“ dohromady.
Klíčové slovo:
na co
Odpověď:
Mýlíte se, žádný slovník neuvádí „naco“ jako spřežku. Nelze postupovat analogicky jako např. u výrazů zato x za to; nato x na to. Psaní zvlášť platí i pro věty Proč bych zavírala dveře, na co?; Nepřemýšlel jsi nad nemocnicí? – Na co? Pro vyjádření podivu/pochybnosti/nesouhlasu by bylo možné v uvedených větách místo na co užít i stažené nač (načpak), proč.
Doklady z ČNK ukazují, že „naco“ psané dohromady se občas vyskytuje, ale náležitý zápis „na co“ naprosto jednoznačně převažuje.
Zvažované varianty:
na co
naco
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Většina z nich byli umírnění socialisté(,) a ne fanatičtí marxisté“?
Klíčové slovo:
a ne
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Ukážeme vám třídu, kterou otevřeme v srpnu(,) a další prostory“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“). V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky, které vyjadřují poměr slučovací.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří obyvatelské jméno od zeměpisného jména Bukovinka (obec v okrese Blansko)? Je to Bukovan, nebo Bukoviňan?
Klíčové slovo:
Bukovinčan, Bukovinečtí
Odpověď:
Systémová podoba obyvatelského jména utvořeného od zeměpisného jména Bukovinka by měla být Bukovinčan – IJP uvádí např. u analogické Karolinky podobu Karolinčan. (Podoba Bukovan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukov, podoba Bukoviňan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukovina.) Při potenciálním užití podoby Bukovinčan však doporučujeme opatrnost. Obyvatelská jména (tvořená běžnými příponami -an/0, -ec/0 atp.) se od názvů všech obcí reálně netvoří, což je podle dokladů z databáze ČNK syn v8 i případ podoby Bukovinčan – databáze neobsahuje jediný výskyt této podoby. Existuje tedy riziko, že by podoba Bukovinčan – jakkoli je systémově utvořena správně – mohla uživatele češtiny překvapovat, zarážet či rušit. Doporučovali bychom se jí tedy spíš vyhnout. Místo ní lze použít (v mn. č.) podobu Bukovinečtí (utvořenou z odpovídajícího přídavného jména bukovinecký), příp. opis obyvatel/é Bukovinky (v j. i v mn. č.).
Zvažované varianty:
Bukovan
Bukoviňan
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Bukovinka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Bukovinčan
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak je to s psaním mezer na konci dopisu? Měly by závěrečný pozdrav a následně podpis stát na samostatných řádcích a být odděleny od ostatního textu mezerou? Měla by mít tato mezera velikost jednoho řádku, nebo dvou?
Klíčové slovo:
pozdrav; podpis; svislá mezera
Odpověď:
Závěrečný pozdrav tvoří samostatný odstavec, proto ho od samotného textu dopisu oddělujeme mezerou o výšce jednoho řádku. Stejně tak na dalším samostatném řádku stojí podpis, který je v e-mailu od pozdravu obvykle oddělen také mezerou o výšce jednoho řádku, v případě vlastnoručního podpisu u tištěné korespondence se vynechává počet řádků podle potřeby.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.9 Pozdrav (s. 49); 15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Vím, že bych to měl vědět ze školy, ale potřeboval bych poradit, jaké i/y má být ve slově „nebyli“ a „sami“ ve větě „Důchodci chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyli sami“. Z kontextu vím, že je řeč jak o mužích, tak o ženách.
Klíčové slovo:
důchodci
Odpověď:
Podmětem věty hlavní i vedlejší jsou „důchodci“, což je jméno rodu mužského životného, a namístě je proto měkké i: „Důchodci chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyli sami.“ To platí i v případě, že jsou v množině „důchodců“ ve skutečnosti zahrnuty i ženy. Tvrdé y bychom ve větě napsali pouze v případě, že by byla řeč pouze o „důchodkyních“: „Důchodkyně chodí před Vánoci do nemocnic, aby nebyly samy.“
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Korektorka mi v textu opravila formulaci „vyvolat zájem v teplické společnosti“ na „vyvolat zájem u teplické společnosti“. Co byste doporučovali vy?
Klíčové slovo:
vyvolat zájem
Odpověď:
V pořádku jsou obě vazby. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v úzu se ve spojení se slovesem „vyvolat“ aktivně užívají obě předložky. Vaše původní vazba s předložkou „v“ je dokonce častější, takže k opravě není důvod.
Poslední užití:
1.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.