Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu pro časové období pololetí použít slovo půlrok psané dohromady, nebo se má psát jen zvlášť půl roku?
Klíčové slovo:
půlrok; půl roku
Odpověď:
Podstatným jménem půlrok můžeme podle slovníků i IJP vyjádřit jak význam ‚pololetí‘, tak jakékoli ‚období šesti měsíců‘, např. Za poslední půlrok se ve škole zlepšil. V posledním půlroce se obrat firmy zdvojnásobil. Před půlrokem tomu nevěřili.
Vedle toho je podle kontextu možné mnohdy volit i psaní zvlášť, v některých pádech se tvary liší, v jiných je homonymní: Za posledního půl roku se zlepšil. Po půl roce se obrat zdvojnásobil. Před půl rokem tomu nevěřili.
Zvažované varianty:
půlrok
půl roku
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V rámci poučení o stylu se používá termín „prostě sdělovací styl“. V některých zdrojích jsou to samostatná slova, v jiných je psáno „prostěsdělovací styl“. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
prostěsdělovací; prostě sdělovací
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi přídavná jména vniklá spřahováním, k málo produktivnímu typu s předním členem tvořeným příslovcem. Patří do skupiny výrazů, které můžeme psát jako jedno slovo či jako slova dvě při zachování stejného slovosledu. Obě možnosti – prostěsdělovací i prostě sdělovací – jsou tedy v pořádku (obdobně např. níže podepsaný – nížepodepsaný, okolostojící – okolo stojící).
V elektronicky dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny je v nadpisu hesla užit zápis dohromady prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl. Pokud je nám známo, psaní dohromady bývalo uvedeno rovněž v přehledech doporučené školské jazykovědné terminologie pro ZŠ a SŠ, které bývaly dostupné na stránkách Jazykovědného sdružení.
Zvažované varianty:
prostěsdělovací
prostě sdělovací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Prostěsdělovací styl: https://www.czechency.org/slovnik/PROST%C4%9ASD%C4%9ALOVAC%C3%8D%20STYL
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, část 2.3 Spřahování
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Překladatel používá podobu říšský sněm i Říšský sněm. Slovníky uvádějí malé písmeno, ale práce z oblasti historie velmi často slovo říšský velkým písmenem. Bylo by dobré způsob psaní sjednotit. Kterou podobu mám zvolit?
Klíčové slovo:
říšský sněm
Odpověď:
SSJČ i SSČ opravdu uvádějí pouze podobu říšský sněm. V úzu, jak dokládá ČNK, se velmi často vyskytuje velké písmeno. I přesto považujeme za vhodné setrvat u zápisu s malým písmenem. Pokud by však autor zvolil velké písmeno, i tento způsob psaní je tolerovatelný.
Zvažované varianty:
říšský sněm
Říšský sněm
Poslední užití:
26.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sněm
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sněm
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.2.1.4 Ostatní názvy (sněmy)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Má se skloňovat vícero, nebo ne? Můžu napsat naplnění vícera cílů?
Klíčové slovo:
vícero
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého klasifikuje vícero jako podstatné jméno rodu středního, respektive zpodstatnělou číslovku. Vzhledem k zakončení je možné vícero skloňovat podle vzoru „město“. Můžeme tedy říci „naplnění vícera cílů“, ale analogicky k druhovým číslovkám jako čtvero je možné ponechat vícero i nesklonné: „naplnění vícero cílů“
Zvažované varianty:
vícero
vícera
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Podoba zkratky
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci je uveden název práce a pod ním jméno autora, před nímž je umístěna zkratka vojenské hodnosti. Má se tato zkratka psát s velkým, nebo malým písmenem?
Klíčové slovo:
zkratky vojenských hodností
Odpověď:
Na způsob psaní zkratek vojenských hodností v tomto kontextu lze vztáhnout pravidlo pro jejich psaní na vizitkách, jmenovkách, na pamětních deskách atp., v nichž též jméno stojí na samostatném řádku. V těchto případech se doporučuje psát malé písmeno. Velké písmeno je však tolerovatelné.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
20 Tituly, hodnosti a funkce
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název tureckého chrámu Hagia Sofia?
Klíčové slovo:
Hagia Sofia
Odpověď:
Podle Českého národního korpusu v úzu převažuje plná nesklonnost obou částí: v Hagia Sofia. Z hlediska tvaroslovného však nic nebrání tomu, abychom obě části skloňovali: v Hagii Sofii. Je tedy možné zvolit jedno z obou řešení, je však žádoucí, aby zvolená podoba byla jednotná v rámci jednoho textu. V případě nejistoty lze předsunout opěrné substantivum a ponechat samotný název v nominativu jmenovacím: v chrámu Hagia Sofia.
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je jméno města Chemnitz?
Klíčové slovo:
Chemnitz
Odpověď:
V případě jména německého města Chemnitz (česky Saská Kamenice) se příručky rozcházejí. Slovník spisovné češtiny hodnotí tento název jako podstatné jméno nesklonné rodu středního (to Chemnitz). Pravidla českého pravopisu uvádějí rod mužský. Rod mužský odpovídá zakončení na souhlásku, ale především odpovídá i tomu, jak je se jménem většinově zacházeno v úzu. Doporučujeme tedy používat název Chemnitz v soulasu s PČP v rodě mužském.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí, nebo sušící látka?
Klíčové slovo:
sušicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem látka je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno sušicí (s krátkým -i- po -š-), jde o látku určenou k sušení, nikoliv o látku, která právě suší – resp. o látku vysušovací, tj. určenou k sušení, nikoliv o látku vysušující, tj. látku, která právě něco vysušuje.
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – předpona dvoj-/dvou-
Konkrétní dotaz:
Proč je ve slově dvojdům dvoj-, zatímco ve slově dvoudráha dvou-? Jaký je mezi dvou- a dvoj- rozdíl?
Klíčové slovo:
dvojdům, dvoudráha
Odpověď:
Dvoj- a dvou- jsou synonyma, není mezi nimi žádný významový ani stylový, ale jen distribuční rozdíl. S některými základy se pojí buď jen, nebo spíš dvoj-, s jiným buď jen, nebo spíš dvou- a s některými jak dvoj-, tak dvou-. Se základem dům se výrazně častěji pojí dvoj- než dvou- (podle databáze ČNK syn v8 v poměru 1036 : 1), se základem dráha se naopak výrazně častěji pojí podoba dvou- než dvoj- (podle ČNK syn v8 v poměru 284: 20). Z tohoto důvodu byly jen tyto převažující podoby (dvojdům a dvoudráha) na rozdíl od svých konkurentů (dvoudům a dvojdráha) uvedeny v IJP. Jiný rozdíl mezi nimi není. Méně frekventované podoby by se sice nejspíš tradičně neoznačily jako chyby, doporučujeme se jim i přesto vyhnout, protože by mohly uživatele jazyka překvapovat, zarážet či rušit.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla dvojdům a dvoudráha
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky dvojdům a dvoudům a dvojdráha a dvoudráha
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Máme-li na mysli letadlo [mesršmit] používané za 2. světové války, píšeme messerschmidt, nebo messerschmitt?
Klíčové slovo:
messerschmitt
Odpověď:
Náležitá podoba označení letadla vyslovovaného [mesršmit] je messerschmitt. Firma Messerschmitt, která letadla vyráběla, nesla jméno konstruktéra a průmyslníka Wilhelma/Willyho Emila Messerschmitta. Toto slovo lze ověřit např. v IJP, popř. na internetu. Upozorňujeme, že v NASCS je uvedena nepřesná podoba messerschmidt a nesprávné zdůvodnění odkazem na jméno W. Messerschmidt. Jméno Messerschmidt sice existuje rovněž, ale jmenoval se tak německo-rakouský barokní sochař Franz Xaver Messerschmidt.
Zvažované varianty:
messerschmitt
messerschmidt
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.