Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se slabikuje slovo restaurace? Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ. Paní učitelka údajně po poradě s dalšími češtináři tvrdí, že hláska „u“ se zde vyděluje zvlášť, tj. [res-ta-u-ra-ce].
Klíčové slovo:
restaurace
Odpověď:
Paní učitelka se spolu s ostatními bohužel naprosto mýlí. Slovo restaurace slabikujeme [res-tau-ra-ce], případně [re-stau-ra-ce]. V každém případě obsahuje dvojhlásku [au], nikoli tedy dvě samostatné samohlásky [a] a [u] následující za sebou. Dvojhláska [au] zde tvoří jádro jedné slabiky, celkově má daný výraz 4 slabiky. Smyslem zadaného úkolu je podle našeho názoru ukázat, že se v češtině kromě dobře známé dvojhlásky „ou“ vyskytuje (např. v přejatých výrazech) mj. rovněž dvojhláska „au“. Dodejme pro úplnost, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku. Ani to ale nevysvětluje, o co paní učitelka své tvrzení opírá (v písmu na konci řádku totiž lze dělit: re-s-tau-ra-ce).
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se vytvoří přídavné jméno od zeměpisného jména Sankt Petěrburg? Proč se v souvislosti s univerzitou v Petrohradě objevuje podoba Sankt-Petěrburský? Je správná?
Klíčové slovo:
sanktpetěrburský
Odpověď:
Od zeměpisného jména Sankt-Petěrburg (město v Ruské federaci) se v češtině tvoří přídavné jméno sanktpetěrburský. Podoba *Sankt-Petěrbur(g)ský a další možné varianty vzniklé různými kombinacemi malých vs. velkých písmen a/nebo ne/přítomností -g- a/nebo psaní -e- vs. -ě- po -t-, které se na internetu objevují v názvu tamější univerzity i v poměrně důvěryhodných zdrojích (univerzitní weby, web ministerstva školství atp.), jsou zcela jistě ovlivněny ruštinou, resp. ruským názvem univerzity: Sankt-Peterburgskij gosudarstvennyj universitet, a v češtině jsou zcela nevhodné. I v názvu univerzity je správné použít jedině českou podobu sanktpetěrburský, tj. Sanktpetěrburská státní univerzita.
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova příbytek? Je to jen -byt-, nebo celé -příbyt-?
Klíčové slovo:
příbytek
Odpověď:
Kořenem slova příbytek je jen -byt-, pří- je tu předpona. Slovo souvisí s výrazem přebývat, které bylo už ve staré češtině vytvořeno přidáním předpony pře- (původně přě-, odtud pak dloužením při odvození přiebytek, což v současné češtině dalo příbytek) ke slovesu být, resp. bývat.
Zvažované varianty:
-byt-
-příbyt-
Poslední užití:
26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo příbytek
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou vodník a podvodník slova příbuzná (jak tvrdí paní učitelka na ZŠ)?
Klíčové slovo:
vodník, podvodník
Odpověď:
Slova vodník a podvodník příbuzná nejsou, mají jen homonymní, tj náhodou stejné kořeny. Slovo vodník má totiž kořen -vod- s významem ‚voda‘, zatímco slovo podvodník má sice také kořen -vod-, v jeho případě však jde o variantu kořene -ved-, např. ze slova ved-u. Tento kořen má velkou řadu variant (-vád-: podvádět, -vod-: podvodník, -veď-: veďte, -voz-: navozený atp.) a znamená ‚vést‘. Jak je z výkladu snad dobře vidět, tato úloha je pro žáky ZŠ zcela nevhodná.
Poslední užití:
24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slovního tvaru poznala? Je to -zn- (jak tvrdí paní učitelka ve 4. třídě ZŠ), nebo -zna-?
Klíčové slovo:
poznala
Odpověď:
Kořenem slovního tvaru poznala je -zna-. Sloveso poznat (znát) má infinitivní tvary podle vzoru „krýt“, který má otevřený kořen zakončený na samohlásku (zna- jako kry/ý-) a nulovou kmenotvornou příponu (zna-0-l-a jako kry-0-l-a). Potíž je s prézentními tvary. Původně totiž měly stejně jako vzor „kryje“ kmenotvornou příponu -je- (bylo zna-je-š jako kry-je-š), skupina -aje- se však tzv. kontrakcí čili stahováními změnila na -á-. Původní znaješ se tak změnilo na znáš, čímž vznikl tzv. morfematický šev a došlo k znejasnění původní hranice mezi jednotlivými morfémy. V nově vzniklém -á- (zna-je-š > zn-á-š) je tak z historického hlediska jakoby kus kořene a zároveň kus kmenotvorné přípony -je- (-á- = -a- z původního kořene -zna- + -je- z původní kmenotvorné přípony). Zařazení do prézentní třídy z hlediska současné češtiny je tak oříšek. Protože neexistuje vzor, který by měl ve 3. os. sg. nulovou kmenotvornou příponu, nemůžeme počítat s členěním po-zná-0-0, po-zná-0-š, po-zná-0-me atd., díky čemuž bychom získali stejný (vlastně historický) kořen, jako je u infitivních tvarů. Mohli bychom počítat jedině s dělením po-zn-á-0, po-zn-á-š, po-zn-á-me, jenže pak by si neodpovídaly kořeny v infinitivních (po-zna-0-l jako kry-0-l) a prézentních (po-zn-á-š jako děl-á-š) tvarech. Na otázku, jaký je kořen ve tvaru poznala, lze tedy odpovědět, že -zna-. Jak je ale z tohoto výkladu snad jasně vidět, dané zadání je pro 4. třídu ZŠ zcela nevhodné.
Zvažované varianty:
-zn-
-zna-
Poslední užití:
3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když mám na mysli, že něco někdo říká tak, aby to ten druhý pochopil, píše se „říct po lopatě“ (zvlášť), nebo to může být i dohromady „říct polopatě“?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
Mnohé spřežky je možné ověřit v SSČ nebo v PČP. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, proto se poměrně často v uživatelské praxi prosazuje psaní dohromady i u výrazů, které příručky zatím za spřežky nepovažují. V SSJČ i SSČ je uvedeno jen psaní zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě = hovor. aby to pochopil. Doklady z ČNK však zcela jasně potvrzují, že u tohoto obratu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť (424 : 443). IJP proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě i polopatě. Výraz se tak přiřadil ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku – zpočátku, na boso – naboso apod.).
Zvažované varianty:
po lopatě
polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
Pokud namísto Rada města Rokytnice v Jizerských horách používáme jen zastupitelstvo a píšeme ho s malým písmenem, je to chyba?
Klíčové slovo:
r/Rada
Odpověď:
Ne. Zkrácený název lze chápat dvojím způsobem: buď jako neúplný název, jen druhové označení organizace a psát malé písmeno, nebo jako zástupný název, který i nadále plní funkci velké písmena, a psát písmeno velké. Jak podoba s malým, tak podoba s velkým písmenem jsou správné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
Pokud namísto Zastupitelstva města Rokytnice v Jizerských horách používáme jen zastupitelstvo a píšeme ho s malým písmenem, je to chyba?
Klíčové slovo:
z/Zastupitelstvo
Odpověď:
Ne. Zkrácený název lze chápat dvojím způsobem: buď jako neúplný název, jen druhové označení organizace a psát malé písmeno, nebo jako zástupný název, který i nadále plní funkci velké písmena, a psát písmeno velké. Jak podoba s malým, tak podoba s velkým písmenem jsou správné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Pokud se namísto např. město Ostrava použije samotný výraz město, nelze to chápat jako zástupný název a psát u slova město velké písmeno?
Klíčové slovo:
město
Odpověď:
V tomto případě nejde o zástupný název, protože na začátku celého spojení se píše malé písmeno. O zástupném názvu lze mluvit, pokud byste zkrátili např. název Magistrát statutárního města Ostravy na pouhý výraz magistrát. V tom případě lze psát velké písmeno, ale ani malé písmeno není chybné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Pokud píše starosta o městu Rokytnice nad Jizerou má volit u slova město velké písmeno?
Klíčové slovo:
město Rokytnice nad Jizerou
Odpověď:
Výraz město se píše s malým písmenem, ať máme na mysli správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležitá podoba je tedy město Rokytnice nad Jizerou. Velké písmeno se píše jen tehdy, pokud je tento výraz součástí zeměpisného názvu, např. Město Touškov.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště, sekce 1, Názvy obcí, městysů a měst
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.