Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Je možné zapsat do české matriky sourozencům stejné druhé křestní jméno, např. bratři Matouš Jan a Jonáš Jan?
Klíčové slovo:
druhé jméno
Odpověď:
Jak uvádí příručka Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové (2017, s. 64): „Z jazykového hlediska je možné konstatovat, že rozlišení sourozenců prvním jménem by mohlo být pro úřední identifikaci dostatečné. Vyplývá z toho, že není jazykově např. vyloučeno, aby první dcera byla Anežka Anna a druhá dcera Marie Anežka.“ V zákoně č. 371/2013 Sb. se přímo tato problematika explicitně neřeší, avšak jak dále v citované publikaci M. Knappová uvádí, podle komentáře k danému zákonu „jedno ani druhé jméno staršího sourozence nemá být zapsáno mladšímu sourozenci“. Vzhledem k tomu, že jde tedy o záležitost primárně právního, nikoli jazykového charakteru, doporučujeme v případě podobných dotazů kontaktovat příslušnou matriku, nikoli jazykovou poradnu ÚJČ.
Poslední užití:
8.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji posudek na mužské rodné jméno Daven, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Daven
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „Eva i Jana a Jan“? Chci se ujistit, zda spojky „i“ a „a“ se počítají jako normální slabiky.
Klíčové slovo:
a; i
Odpověď:
Spojení „Eva i Jana a Jan“ má celkem 7 slabik. Jak spojka „i“, tak spojka „a“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale daných slov netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Ostatní
Konkrétní dotaz:
Při psaní textu jsem narazila na problém, s nímž si nevím rady. Potřebuji vyjádřit, že se něco stalo před dobou trvající čtrnáct a půl milionu let. Jak to mám správně vyskloňovat? „Před čtrnácti a půl miliony lety“? „Před čtrnácti a půl milionem let“?
Klíčové slovo:
čtrnáct a půl milionu
Odpověď:
Syntax číslovek obecně v literatuře není příliš důkladně popsána. Aplikujeme-li však na tento případ obecná pravidla, nabízejí se celkem tři možná řešení. Za formálně nejčistší považujeme podobu „před čtrnácti a půl milionem let“. Druhou možností je brát číslovku „čtrnáct a půl“ jako celek a zacházet s ní jako s běžnou číslovkou vyšší než 5 (číslovky 1–4 se syntakticky chovají odlišně); v tom případě by spojení znělo „před čtrnácti a půl miliony let“. Třetí možnost vychází z téhož pojetí jako v předchozím případě, připouští však navíc shodu pádu počítaného předmětu s pádem číslovky: „před čtrnácti a půl miliony lety“. Upozorňujeme však, že míra přijatelnosti posledního řešení se může u jednotlivých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Bojuji v textu s touto větou: „Podle statistiky je největšími položkami 1800 divadelních představení.“ Je to tak správně? Nemělo by být v přísudku „jsou“, nebo naopak „je největší položkou“?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podmětem. Tím je ve větě číslovka „1800“, která vyžaduje přísudek v jednotném čísle. Doporučujeme proto přísudek upravit do podoby „je největší položkou“, tedy „Podle statistiky je největší položkou 1800 divadelních představení.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova obličej?
Klíčové slovo:
obličej
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny, tj. z hlediska historického, je kořenem slova obličej jen -lič-. Původní podoba slova v praslovanštině byla *obъličьje. Slovo tedy vzniklo přidáním předpony obъ- k segmentu -ličьje, což je odvozenina od slova lice s kořenem -lic- (který je v dnešním líce, líčko). Jelikož jde však o postup proběhnuvší dávno v historii vývoje jazyka, je původní morfematické složení slova obličej pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledné (zejm. v kocové části slova), a z hlediska současné češtiny je tedy zcela na místě za kořen považovat celé obličej (tj. obličej-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obličej
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.