Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovná podoba hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné a spisovné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Rozinka je původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs). Varianta hrozinka není původní, vznikla dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Podle ČNK je podoba rozinky výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
U výrobku máme uvedeno, že je zajištěna čtyřiadvacetihodinová deo ochrana, ve smyslu deodorační ochrana. Psala bych to zvlášť, je to tak správně?
Klíčové slovo:
deo ochrana
Odpověď:
Souhlasíme. Komponent deo, zastupující slovo deodorační, může stát jak samostatně, tak v některých případech tvořit první část složeného slova (poměrně běžná jsou např. slova deosprej, deokrém, deostick). Doklady z ČNK a internetu ukazují, že ve spojení se slovem ochrana se v praxi jednoznačně upřednostňuje psaní zvlášť: deo ochrana.
Zvažované varianty:
deo ochrana
deoochrana
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, zda máme psát deo sprej, nebo deosprej? Výrobek se bude jmenovat antiperspirační deo sprej / deosprej.
Klíčové slovo:
deosprej; deo sprej
Odpověď:
Slovníky slovo nezachycují. Je nepochybné, že deo je zkrácenina slova deodorant (s variantou dezodorant), respektive přídavného jména de(z)odorační. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že komponent deo může stát jak samostatně, tak tvořit první část složeného slova. Varianty deo sprej i deosprej jsou doloženy v podstatě rovnoměrně. Stejně se chová např. i slovo deo stick / deostick. Protože složené výrazy jsou v češtině běžné (srov. biosalát, videohovor), doporučujeme dát přednost zápisu antiperspirační deosprej. Ani zápis antiperspirační deo sprej však nelze považovat za chybný.
Zvažované varianty:
deosprej
deo sprej
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Je v češtině přípustné říkat opus ultimus, přestože jsou v latině tyto podoby chybné? Dané spojení užívá Pavel Kohout, chybu přiznává, ale tvrdí, že jsou na podobně utvářená slova Češi zvyklí.
Odpověď:
V uvedeném případě nelze dané spojení posuzovat z hlediska jazykové správnosti, ale je nutné brát v potaz autorský záměr, kterým bylo zřejmě „navození představy latiny“. Více by vám však řekl literární vědec, popřípadě autor sám.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Volala jsem s žádostí o radu do oddělení gramatiky, ale nepochodila jsem.
Odpověď:
S jazykovými dotazy se, prosím, obracejte pouze na telefonní číslo jazykové poradny ÚJČ. Veškeré informace naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká norma pro psaní haiku z hlediska interpunkce a psaní velkých písmen?
Klíčové slovo:
haiku
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový problém, doporučujeme vám danou záležitost konzultovat s literárním vědcem.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze máme vyznačit oslovení, nejsme si však jisti, zda k němu patří i přívlastek, který jméno rozvíjí. Například: máme vyznačit jen „kolego“ nebo „vážený kolego“?
Klíčové slovo:
oslovení
Odpověď:
Jelikož jazyková poradna není didaktické pracoviště, nemá informace k metodice úloh tohoto typu. Proto je v tomto případě vhodnější obrátit se s žádostí o konzultaci na pedagogy, konkrétně na Asociaci češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je někde dostupný seznam světových jazyků?
Klíčové slovo:
světový jazyk
Odpověď:
Na internetu jsou dostupné různé seznamy a výčty týkající se jazyků, na Wikipedii například najdeme pořadí jazyků podle počtu mluvčích nebo podle jejich poměrného rozšíření. Dále je možné vyhledat soupisy oficiálních jazyků užívaných v různých mezinárodních organizacích (např. OSN) či informace o úředních jazycích (např. v EU), není nám však známo, že by byl někde uveden oficiální seznam velkých jazyků, tedy jazyků, které jsou užívány velkým počtem mluvčích a které jsou zároveň využívány jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že mám ve větě správně i/y. Jde o tuto větu: „Dodavatelé se pohybovali.“
Klíčové slovo:
dodavatelé
Odpověď:
„Dodavatelé“ jsou jméno rodu mužského životného a přísudek se s ním musí shodovat. Proto je skutečně namístě měkké i. Na tom, zda jsou ve skutečnosti dodavateli lidé, nebo třeba firmy, nezáleží, důležitý je zde formální rod podmětu.
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.