Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky? Je to holáský, nebo holásecký?
Klíčové slovo:
holásecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky má ve spisovném jazyce správnou podobu holásecký. (Podoba holáský se snad může vyskytovat v místním úzu; je-li tomu tak, není ji třeba odsuzovat a jejímu užívání se důsledně vyhýbat. V místním, neoficiálním, neveřejném, psaném i mluveném úzu je zcela v pořádku, a a priori vyloučená není ani v místní komunikaci oficiální, veřejné – lze si ji představit např. v některých rubrikách místního zpravodaje, kde může sloužit jako stylový prostředek k posílení regionální identity, navození regionální soudržnosti atp.)
Zvažované varianty:
holáský
holásecký
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Holásky a holásecký
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Je správně shoda „Já s Erikem jsem šla nakupovat“, nebo „Já s Erikem jsme šli nakupovat“?
Klíčové slovo:
já s Erikem
Odpověď:
Přijatelné jsou obě varianty. Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s, nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově rovnocenné, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě (Já s Erikem jsem šla nakupovat), nebo oběma jmény (Já s Erikem jsme šli nakupovat). Pokud následuje přísudek za podmětem, jsou obě uvedené varianty rovnocenné.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaká je prosím správná podoba přivlastňovacího zájmena ve větě „Loď i se svým / s jejím kapitánem byla...“? Chci tím vyjádřit, že šlo o kapitána dané lodi.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „loď“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Věta tedy bude znít takto: „Loď i se svým kapitánem byla...“
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro správné psaní interpunkce u přístavku?
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Podrobné informace k psaní interpunkce u přístavku i s mnoha příklady naleznete v Internetové jazykové příručce. Ta se se věnuje interpunkci komplexně, doporučujeme ji proto i k řešení interpunkčních otázek jiného druhu.
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Pokud se v editovaném textu často objevují citace, v nichž jsou interpunkční či jiné chyby, doporučujete je komentovat v ediční poznámce nebo spíše v poznámkách pod čarou?
Klíčové slovo:
ediční praxe
Odpověď:
Ediční zásady stojí mimo jazykové otázky, kterými se Ústav pro jazyk český zabývá. Co je nám však známo, v uvedeném případě je obvyklým edičním postupem užití souhrnné ediční poznámky.
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat, pokud cituji text, který může být kvůli chybějící interpunkci pro čtenáře obtížněji srozumitelný?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Ediční zásady stojí mimo jazykové otázky, kterými se Ústav pro jazyk český zabývá. Co je nám však známo, obvykle bývá tento problém řešen poznámkou pod čarou, v níž je citovaný text upraven podle platných pravidel pro psaní interpunkce.
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Píšu knihu o historii obce. Jak si mám počínat při citování jazykového zdroje, v němž jsou jednak chyby, jednak jsou v textu uplatňovány starší pravopisné zásady?
Klíčové slovo:
ediční praxe
Odpověď:
Ediční zásady stojí mimo jazykové otázky, kterými se Ústav pro jazyk český zabývá. Co je nám však známo, obvykle se u citací tohoto druhu zachovává původní pravopis. Jednotlivé ediční postupy a konkrétní řešení bývají zároveň uvedeny v ediční poznámce dané publikace.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Mám vypracovat sloh o délce nad 1 000 znaků. Co jsou to ty znaky? Slova?
Klíčové slovo:
znak
Odpověď:
Slova nejsou v daném případě hodnocena jako jeden znak. Znakem je každé písmeno, za znaky se považuje i interpunkce, číslice a další symboly, rovněž mezery.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
V Praze ohlašuje jednotlivé stanice v tramvaji (kromě tradičního ženského) také hlas mužský. V případě zastávky Staroměstská podle mě dotyčný mluvčí vyslovuje [staromňestká], tj. vypouští druhé „s“. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Staroměstská
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Máte pravdu, že v pražských tramvajích lze zejména v centru slyšet jak „klasické“ hlášení namluvené ženou (tj. Dagmar Hazdrovou), tak i méně obvyklé hlášení nahrané mužem (Zbyňkem Štíbrem). Abychom mohli posoudit, zda opravdu vyslovuje [staromňestká], museli bychom mít danou nahrávku k dispozici. Každopádně podoba [staromňestká] bez hlásky „s“ v souladu s výslovnostní kodifikací rozhodně není, jednalo by se o nenáležité zjednodušování souhláskové skupiny, respektive o nesprávné úplné vypuštění souhlásky (podobně by to bylo i s ještě větším zjednodušením na [staromňeská]). Na druhou stranu však není nezbytné vyslovovat „plně“ [staromňestská], ale artikulačně pohodlnější a rovněž náležitá je varianta [staromňescká], tj. se splynutím hlásek [ts] na [c] (stejně jako lze podle kodifikace správně vyslovit adjektivum dětský jako [ďetskí] i [ďeckí]). Dále se lze ve veřejné dopravě setkávat v současnosti také čím dál častěji s nahrávkami vzniklými pomocí syntézy řeči. Rovněž právě v případě složitějších souhláskových shluků nemusí výsledek tohoto postupu působit zcela korektně a hlavně přirozeně.
Zvažované varianty:
[staromňestká]
[staromňestská]
Poslední užití:
22.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911 a https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=910
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.