Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“ Kolega tvrdí, že by měla vypadat jinak: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...“ Kdo má pravdu?
Odpověď:
Z formálního hlediska by bylo namístě přístavkovou část skloňovat (píše se o řediteli gymnázia, potažmo příspěvkové organizace): „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl..." Ovšem vzhledem k poměrně ustrnulé podobě označení právnické osoby lze připustit i variantu, v níž je přístavková část ponechána v prvním pádě: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“
Zvažované varianty:
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...
Dotaz:
Význam věty
Konkrétní dotaz:
V překladu jsem použil větu „Nejsem nikdo“ ve smyslu „Nejsem nikdo důležitý, nevšímejte si mě“. Redaktor mi větu opravil na „Jsem nikdo“. Zajímalo by mě, jaký je v uvedených větách rozdíl, zda skutečně moji verzi nelze použít. Ještě doplním, že v anglickém originále věta zní „I'm nobody“.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Domníváme se, že mezi větami není sémantický rozdíl, uvedenému významu odpovídají obě dvě. Skutečnost, že význam zůstává týž bez ohledu na užití/neužití záporné podoby slovesa, je pochopitelně neobvyklá, ale zdůvodnitelná. V češtině je běžná tzv. negativní shoda, to znamená, že se zápornými zájmeny se pojí záporný tvar slovesa – jde tedy o dvojí zápor, který naopak třeba angličtina považuje za skladební chybu. Česká věta „Nejsem nikdo“ je tedy zcela ústrojná a správná, podobně jako analogicky utvořená věta „Nikdo nepřišel“. Zatímco větu „Nikdo přišel“ by rodilý mluvčí češtiny jistě nepoužil, věta „Jsem nikdo“ je přijatelná proto, že výraz „nikdo“ má podle Slovníku spisovného jazyka českého kromě funkce záporného zájmena také význam „bezvýznamný člověk“. Při použití v tomto významu pak odpadá tendence k použití jinak obligátního dvojitého záporu.
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
NEGACE (zápor)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
NEGATIVNÍ SHODA (záporová shoda, negační shoda)
Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jestli je správně věta „Úrok je 4 procenta“, nebo „Úrok jsou 4 procenta“. V rámci jednoho textu jsem se setkal s obojím.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Zápis základní číslovky číslicí (typ od 13 let)
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi číslem a značkou jednotky, např. 19 metrů krychlových, mezera?
Klíčové slovo:
číslice; značka; m³; metr krychlový
Odpověď:
Zápis pomocí číslic a značek odpovídá zápisu slovnímu, tzn. spojení se píše s mezerou: 19 m³.
Zvažované varianty:
19m³
19 m³
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 3 Značky ve spojení s číselnými hodnotami
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Jak se vám líbí stylizace následujícího popisu náušnic? „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.“
Odpověď:
Sdělení je neobratně formulováno, za problematické považujeme spojení přídavných jmen stylový a okouzlující s uváděním vhodných příležitostí pro nošení náušnic. Doporučujeme sdělení přeformulovat, např.: „Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.“
Zvažované varianty:
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové pro všední den a stejně tak okouzlující pro speciální příležitosti.
Jejich smyslný vzhled a nadčasový motiv ve tvaru kapky jsou stylové a okouzlující – vhodné jak pro všední den, tak pro speciální příležitosti.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná vazba podstatného jména „dopad“ ve významu „vliv“? Měla bych napsat „dopad na rodinný život“, nebo spíše „dopad do rodinného života“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je namístě napsat „dopad na rodinný život“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Domnívám se, že pokud je u parku cedule „zákaz vstupu se psem“, vztahuje se tento zákaz i na feny – podobně jako se příkaz „cyklisto, sesedni z kola“ vztahuje jak na muže, tak na ženy. Mám pravdu?
Odpověď:
Vyjádření „zákaz vstupu se psem“ se nepochybně vztahuje i na feny, neboť slovo pes se užívá pro označení živočišného druhu, který zahrnuje samce i samice (včetně mláďat). Analogie s příkazem „cyklisto, sesedni z kola“ je však poněkud problematická. V tomto vyjádření je nepochybně užito tzv. generické maskulinum, neboť výraz cyklista zde zahrnuje všechny osoby jedoucí na kole. Odborné lingvistické zdroje se však zcela neshodují ve vymezení pojmu generické maskulinum. Například Nový encyklopedický slovník češtiny ho usouvztažňuje pouze s pojmenováními osob (viz https://www.czechency.org/slovnik/GENERICK%C3%89%20MASKULINUM), kdežto Akademická gramatika spisovné češtiny (2013) do něj zahrnuje také názvy zvířat (vlk) a v souladu s tím vyčleňuje navíc generické femininum (liška) a generické neutrum (morče). Hodnocení toho, do jaké míry jsou si zmíněná vyjádření podobná, tak záleží na pojetí generického maskulina.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Jazykový zdroj:
Akademická mluvnice spisovné češtiny. F. Štícha. 2013.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Označuje slovo cyklista všechny lidi, nebo jen muže? Pokud je na značce napsáno „cyklisto, sesedni z kola“, znamená to, že já musím jakožto muž kolo vést, kdežto má manželka může pokračovat v jízdě?
Klíčové slovo:
cyklista
Odpověď:
Slovo cyklista je rodu mužského, a proto primárně označuje muže. V češtině ovšem užíváme i tzv. generické maskulinum – slovo mužského rodu tedy může označovat i osoby ženského pohlaví. To je právě případ příkazu „cyklisto, sesedni z kola“, který je bezpochyby určen jak cyklistům, tak cyklistkám.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „... z emirátů udělalo moderní zemi, jíž jsou dnes“. Myslím si, že správná podoba vedlejší věty by měla být „jíž je dnes“ nebo „jimiž jsou dnes“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jíž
Odpověď:
Nikoli. Správná podoba určitého slovesného tvaru je „jsou“, protože ve vedlejší větě figuruje nevyjádřený podmět „emiráty“. Vztažné zájmeno by naopak mělo mít tvar jednotného čísla a ženského rodu, protože se vztahuje k podstatnému jménu „země“, a sedmého pádu – po dosazení náležitých podstatných jmen by totiž vedlejší věta zněla „emiráty jsou dnes (moderní) zemí“. Tudíž je původní znění daného souvětí v pořádku.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým Podmět je v čísle jednotném, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.