Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolega je nositelem titulů Mgr. a Ph.D., ale v podpisu uvádí vždy jen Ph.D. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Pro uvádění či neuvádění titulů v podpisu neexistují žádná závazná nařízení, teoreticky je tedy možné uvést pouze jeden z titulů. Ovšem v praxi je běžné a obvyklé uvádět všechny získané tituly.
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat do zápisu, že byly vyt_povány stromy vhodné k ořezu. Jaké i/y máme napsat?
Klíčové slovo:
vytipovat
Odpověď:
Doporučujeme psát -i-: vytipovat stromy vhodné k ořezu. Sloveso vytipovat má význam odpovídající smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
Některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat. NASCS a SSČ této variantě přisuzují význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipovat
vytypovat
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se dlouze sezónně, nebo krátce sezonně? Na internetu jsem našla obojí.
Klíčové slovo:
sezonně; sezónně
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát sezona i sezóna. Jak s krátkým o, tak dlouhým ó můžeme psát i odvozeniny: přídavné jméno sezonní i sezónní, příslovce sezonně i sezónně. Obě možnosti jsou uvedeny v IJP. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba sezonně mírně převažuje.
Zvažované varianty:
sezonně
sezónně
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Užila jsem všude v textu pavilon s krátkým o. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
pavilon; pavilón
Odpověď:
Zápis pavilon je v pořádku, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát i dlouze pavilón. Podoby pavilon a pavilón jsou z jazykového hlediska rovnocenné, ale podle dokladů z ČNK podoba pavilon v praxi výrazně převažuje.
Zvažované varianty:
pavilon
pavilón
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova člověk?
Klíčové slovo:
člověk
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka pochází slovo člověk z praslovanského čelověkъ, které se chápe jako složenina tvořená komponenty čelo- a věkъ. Část čelo- je příbuzná se slovem čeleď, praslovanská podoba čel’adь měla původní význam ‚členové rodu se služebnictvem‘. Slovo věk mělo v praslovanštině podobu věkъ a původní význam ‚životní síla‘. Vzešlo z indoevropského ṷeik-. Původní význam slova čelověkъ se tak vykládá jako ‚dítě rodu‘, ovšem vzhledem k významu indoevropského ṷeik- ‚síla, bojovat, vítězit‘ též jako ‚bojovník rodu‘. Autor ještě dodává, že existují i další možné výklady.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova muchovník? Jedná se o název dřeviny.
Klíčové slovo:
muchovník
Odpověď:
Etymologické slovníky bohužel původ tohoto slova nezaznamenávají. Nejstarší doklad slova zachycený v kartotéce Novočeského lexikálního archivu pochází z Preslova Všeobecného rostlinopisu z roku 1846. Je tedy možné, že slovo vytvořil J. S. Presl.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov mudrlant, mudrovat? Souvisejí se slovem moudrý, nebo s titulem MUDr.?
Klíčové slovo:
mudrovat; mudrlant
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je podstatné jméno mudrlant uvedeno v hesle mudrc, z nějž je odkazováno do hesla moudrý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském slově mǫdrъ, které vychází z indoevropského mon-dʰh-ro ‚přemýšlivý, duševně čilý‘, odvozeného od výrazu mendʰ-, doslova ‚položit mysl‘, který se skládá z men- ‚myslet‘ a dʰeh- ‚klást‘. Stejný původ přičítáme i slovesu mudrovat, které je zřejmě příbuzné.
Poslední užití:
18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova mol?
Klíčové slovo:
mol
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou výrazu mol věnována tři hesla. Zaprvé je uveden mol ‚drobný škodlivý motýlek‘, ten má původ v praslovanském výrazu mol´ь, který je odvozen od indoevropského melh- s významem ‚drobit, mlít‘ – jedná se tedy o toho, ‚kdo rozrušuje, drolí věci‘. Zadruhé je uveden komponent *mol jakožto součást spojení „být namol“, jehož původ souvisí se starším českým výrazem molek, tedy ‚opilec‘. Původ tohoto výrazu není zcela jasný. Může mít souvislost se slovem molek ‚malý motýl‘, respektive se spojeními jako vinný molek, pivní molek. Další teorie spojuje výraz s německými argotickými slovy Molum ‚opilost‘, molum ‚opilý‘, která mají původ v jidiš, konkrétně ve slově mole ‚plný‘. Zatřetí je uveden mol s významem ‚grammolekula‘, jedná se o zkráceninu slova molekula. Ta má původ v latinském mōlēs ‚hmota, masa‘.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.