Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo usnášeníschopný dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
usnášeníschopný
Odpověď:
Slovo usnášeníschopný píšeme dohromady. Výraz patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: schopný usnášení – usnášeníschopný; podobně např. práceschopný – schopný práce, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě, politováníhodný – hodný politování apod. Slovníky výraz nezachycují, ověření je možné v IJP.
Zvažované varianty:
usnášeníschopný
usnášení schopný
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova smrtnost, které se začalo poslední dobou používat?
Klíčové slovo:
smrtnost
Odpověď:
Pojem smrtnost se častěji objevuje v poslední době, a to v souvislosti s koronavirem. Nejde ale o žádný novotvar, podstatné jméno smrtnost najdeme jak v Novém akademickém slovníku cizích slov (z roku 2005), tak už i ve Slovníku spisovného jazyka českého z let 1960–1971. Smrtnost neboli letalita je medicínský a statistický pojem udávající počet osob zemřelých na určitou nemoc z 1000 osob onemocnělých touto nemocí, popř. jinak řečeno poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou. Smrtnost je tedy (nepřekvapivě) odvozena od slova smrt.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Jak se píše modro-zelená infrastruktura? Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura píšeme se spojovníkem (přestože v materiálech některých zastupitelských úřadů a institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura). Podle současného doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. V tomto případě jde o modrou a zelenou infrastrukturu v městském prostředí, tedy modro-zelenou infrastrukturu. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Poslední užití:
20.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má (v 1. p. mn. č. ž. r. – ve spojení se slovem myšlenky) individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper?
Klíčové slovo:
Harpeřiny
Odpověď:
Individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Harper má (v 1. p. mn. č. ž. r.) správnou podobu Harpeřiny – Harpeřiny myšlenky.
Poslední užití:
15.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx (čtvrť New Yorku)?
Klíčové slovo:
bronxský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Bronx má v češtině správnou podobu bronxský.
Zvažované varianty:
bronxský
bronxký
Poslední užití:
17.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2 Tvoření přídavných jmen od jmen cizích
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině jednoslovné pojmenování pro samici koaly, nebo je nutné použít opis "samice koaly"?
Odpověď:
Podle slovotvorných zásad češtiny by přechýlená podoba slova koala měla být koalice. Slovníky však takovou podobu neuvádějí, její zřejmá nevýhoda spočívá v její homonymii se slovem koalice s významem ‚seskupení, sdružení, spolčení, spojenectví‘. (To je mimochodem i důvod, proč je obtížné ověřit výskyty slova koalice s významem ‚samice koaly‘ v databázi ČNK syn v8.) Ne od všech názvů zvířat se v češtině tvoří přechýlené podoby, jakkoliv je podoba koalice ve významu ‚samice koaly‘ představitelná a v jistých kontextech by byla srozumitelná, doporučujeme raději použít opis – samice koaly.
Zvažované varianty:
koalice
Poslední užití:
25.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejedná se o shodu přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y se píše v příčestí při onikání, když se jedná o osobu ženského pohlaví.
Klíčové slovo:
onikání
Odpověď:
Rod podstatného jména není rozhodující – při onikání se užívá jen rodu mužského životného, i když se jedná o ženu. Příčestí má tedy mužskou životnou koncovku -i.
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (odst. 9-44 A)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
S rodinou se přeme, proč se říká na Slovensko, ale do Slovinska. Podle čeho se volba předložky řídí?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. pobyt na Slovensku, na Ukrajině. V češtině je rozpor i v případě částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
"Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině "
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše na viděnou? Slýchám různé názory, je možné psát zvlášť i dohromady?
Klíčové slovo:
na viděnou
Odpověď:
Přestože se můžeme setkat relativně často i s psaním dohromady (naviděnou), správné je jen psaní zvlášť: na viděnou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle nejfrekventovanějších pozdravů na shledanou a na viděnou k nim patří např. pozdrav na slyšenou a spojení na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na viděnou
naviděnou
Poslední užití:
18.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše na shledanou, na viděnou? Slýchám různé názory, je možné psát zvlášť i dohromady?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Přestože se setkáváme relativně často i s psaním dohromady (nashledanou), správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
18.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Pro jistotu si ověřuji, že ode mne se píše jako dvě slova, není to dohromady?
Klíčové slovo:
ode mne
Odpověď:
Ano, předložku a zájmeno píšeme jedině zvlášť: ode mne.
Zvažované varianty:
ode mne
odemne
Poslední užití:
20.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve spojení „znovuotevírání zastupitelských úřadů“ bych psala znovuotevírání dohromady, ale nejsem si jistá.
Klíčové slovo:
znovuotevírání
Odpověď:
Ano výraz znovuotevírání sice slovníky neuvádějí, ale píšeme ho dohromady, stejně jako např. slova znovunavázání, znovurozený. Komponent znovu tvoří první část složených slov.
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně označí samice sysla?
Klíčové slovo:
syslice
Odpověď:
Přechýlená podoba slova sysel by podle slovotvorných zásad češtiny měla být syslice. Tuto podobu skutečně uvádí i výkladové slovníky češtiny (PSJČ, SSJČ) a je doložena i v úzu (databáze ČNK syn v8 obsahuje 10 výskytů). Lze ji tedy zcela bez problémů používat.
Poslední užití:
16.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo syslice
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo syslice
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka syslice
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda se ve slově stadium píše krátké a, nebo dlouhé á.
Klíčové slovo:
stadium
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Podle platné kodifikace a v souladu s PČP, SSČ i NASCS bychom slovo měli psát jen krátce: stadium. V plně spisovných textech proto doporučujeme tuto podobu. V praxi se velmi často objevuje i dosud nekodifikovaná pravopisná podoba stádium, která odpovídá převažující výslovnosti tohoto slova.
Poslední užití:
23.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Shoda se zkratkou
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký gramatický rod má zkratka „SS“? Překládám z němčiny dokument o koncentračním táboře v Dachau a na několika místech mám věty typu „Jen solidarita kolektivu nám dávala sílu, jak se ubránit systému nivelace hladem a strachem, jenž nastolila/o/y SS“. Nebo je v českém jazyce vhodnější doplnit před zkratku podstatné jméno, např. „příslušníci SS“ nebo „jednotky SS“?
Klíčové slovo:
SS
Odpověď:
Při zacházení s iniciálovými zkratkami máme značnou volnost. Pokud je zkratka průhledná (zejména česká), řídíme se většinou klíčovým slovem, které je v ní obsaženo, případně zakončením. Jindy se zase řídíme původním rodem nebo rodem přeloženého ekvivalentu. U neprůhledných zkratek bývá běžné, že se přirozeně kloní ke střednímu rodu. Další možností je řídit shodu podle opěrného podstatného jména, např. právě těmi „jednotkami“ nebo „příslušníky“. Nelze tedy vyloučit ani jedno navrhované řešení: „SS nastolila“ (ve smyslu „policie, stráž“), „SS nastolilo“ (univerzální příklon ke střednímu rodu), „SS nastolily“ (ve smyslu „jednotky“), případně i „SS nastolil“ (rozumějme „oddíl“). V úzu však převažuje ženský rod, doporučujeme tedy ten. Předsadit takzvané opěrné substantivum („příslušnící“ nebo „jednotky“) je samozřejmě varianta nejméně problémová, nicméně v některých typech textů není po stylistické stránce zrovna nejelegantnější. Shoda by se pak pochopitelně řídila podle opěrného jména: „příslušníci SS nastolili“, „jednotky SS nastolily“. Nad rámec dotazu upozorňujeme, že zájmeno „jenž“ je ve větě užito ve 4. pádu, a proto musí mít podobu „jejž“.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 7 Typ ČT opakovala, HBO odvysílal-
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
V poslední době se v médiích často objevuje tvar „oni to ví“. Používají ho i profesionální spíkři v různých televizích. Proč se v médiích čeština tak komolí? Nebylo by dobré, kdyby moderátoři prošli nějakou výukou spisovné češtiny, alespoň na úrovni gymnázií?
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace (zde konkrétně užití tvaru oni ví ve 3. osobě mn. č. namísto spisovného oni vědí) bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát proklientský přístup (tedy dohromady), nebo zvlášť pro klientský přístup?
Klíčové slovo:
proklientský
Odpověď:
Slovníky toto přídavné jméno nezachycují, ale doklady z ČNK a internetu ukazují, že v praxi se užívá relativně hojně. Slovo proklienstský píšeme dohromady, obdobně jako např. výrazy proaktivní, proatlantický, proevropský. Psaní zvlášť přichází v úvahu ve spojení s podstatným jménem, např. služby/servis pro klienty.
Zvažované varianty:
proklientský
pro klientský
Poslední užití:
18.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát říkánka, nebo píšeme jen říkanka?
Klíčové slovo:
říkanka
Odpověď:
Doporučujeme užívat podobu říkanka, kterou jako jedinou vhodnou zachycují slovníky i Pravidla českého pravopisu. Zápis s dlouhým á (říkánka) je v ČNK doložen jen ojediněle. Není však vyloučené, že v minulosti se užíval běžněji, protože SSJČ z let 1960–1971 u hesla říkanka poznamenává „dříve často říkánka“. Užití podoby říkánka v literatuře (Branald, Šalda, Čapek, Rais, Herben) je doloženo na excerpčních lístcích v lexikálním archivu ÚJČ. Avšak i v PSJČ je uvedena jako heslo jen říkanka (říkačka, říkadlo), varianta říkánka se objevuje v pouze v příkladech.
Zvažované varianty:
říkanka
říkánka
Poslední užití:
16.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“, nebo „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.