Dotaz:
Jména termínů
Konkrétní dotaz:
Přemýšlíme, zda se u termínu národní identita nemá psát u přídavného jména velké písmeno. Tímto termínem se označuje vrcholný expertní orgán v dané oblasti činnosti. Nemůže se psát velké písmeno, aby se tím signalizovala vážnost?
Klíčové slovo:
národní autorita
Odpověď:
Termíny se v češtině píšou s malými písmeny. Je sice pravda, že velká písmena se mohou volit i pro vyjádření úcty. V této funkci se však používají jen u omezeného okruhu pojmenování a termíny mezi ně nepatří. Proto je náležitá podoba národní autorita.
Zvažované varianty:
národní autorita
Národní autorita
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
22.1.1 Termíny – obecně
Dotaz:
Hrady, zámky, radnice, brány, rozhledny
Konkrétní dotaz:
Když zvolím namísto Pražský hrad obrácený slovosled, mám psát Hrad pražský, nebo hrad Pražský, nebo Hrad Pražský?
Klíčové slovo:
Hrad pražský
Odpověď:
Psaní velkých písmen při obráceném slovosledu u názvů staveb je problematické. PČP se o způsobu psaní nezmiňují. U zeměpisných jmen zůstává velké písmeno u přídavného jména (Pyrenejský poloostrov – poloostrov Pyrenejský), u názvů státních útvarů, institucí, děl a dní se velké písmeno píše u prvního výrazu (Česká republika – Republika česká, Karlova univerzita – Univerzita Karlova, Kralická bible – Bible kralická, Květná neděle – Neděle květná). Pokud jde o název Pražský hrad, přikláníme se při inverzním slovosledu k podobě Hrad pražský.
Dotaz:
Shoda jen s jednou částí několikanásobného podmětu
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem psala do dopisu rodině jednoho zemřelého kamaráda tuto větu: „Petra znaly nejen moje děti, ale i malí vnuci.“ Jenomže mě to tvrdé y bilo do očí, takže jsem nakonec napsala „Petra znali nejen moje děti, ale i malí vnuci“. Mám jen syny a vnuci jsou také samí kluci… Neměli by tedy nad tvrdým y „zvítězit“? Vnímám to ale opravdu jen pocitově, poraďte, prosím, jak to je správně.
Klíčové slovo:
děti a vnuci
Odpověď:
V případech, kdy přísudek (ve Vašem případě „znaly/i“) stojí před několikanásobným podmětem („děti i vnuci“), je možná shoda dvojí: lze se řídit buď podmětovým jménem, které stojí nejblíž přísudku („děti“), nebo obecným pravidlem o přednosti rodů, podle nějž má vždy přednost jméno rodu mužského životného („vnuci“). V prvním případě by tedy shoda byla „děti znaly“, ve druhém „vnuci (i děti) znali“.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V poslední době mě přímo tahá za uši nyní široce používaný výraz „kurzarbeit“. Český jazyk nezná tolik složených slov jako němčina a výraz „kurzarbeit“ je nutno opsat třemi slovy - zkrácená pracovní doba, nebo spíše jen krátká pracovní doba. Přebírání cizích slov je dnes prostě trend. Ale řekněte mi, prosím, proč „ten kurzarbeit“, když v němčině je „die Arbeit“ a nakonec také v češtině je překlad tohoto slova „práce“ rodu ženského. Kde je logika? Váš názor by mě opravdu velmi zajímal.
Klíčové slovo:
kurzarbeit
Odpověď:
Čeština přejatá slova upravuje tak, aby dobře zapadla do jejího gramatického i pravopisného systému. To je případ i zmíněného kurzarbeitu. Sama jste uvedla, že čeština žádný vhodný ekvivalent nemá a skutečnost by se musela opisovat minimálně třemi slovy, což je z hlediska jazykové ekonomie problematické. V takových případech je přirozené, že čeština sáhne k již hotové přejímce – dnešní rychlá doba si na rozdíl od národního obrození ani nemůže dovolit dlouze vymýšlet české ekvivalenty, nemluvě o způsobech jejich plošného prosazení. Máte pravdu, že die Arbeit je v němčině rodu ženského, nicméně čeština při přejímání na cizí morfologické chrakteristiky nehledí (např. kšeft: v němčině das Geschäft, v češtině jednoznačně maskulinum). Mnohem běžnější je začlenění do morfologického systému podle hláskového zakončení. Kurzarbeit se přirozeně zařadil k mužskému rodu, a přestože se výjimečně objevují i případy, kdy je po vzoru němčiny zachován ženský rod, doporučujeme se držet mužského rodu a skloňovat podle vzoru „hrad“.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká centrum, které bude sloužit vzdělávání i informování veřejnosti o určitém tématu. Všechny grafické návrhy jsou psány s mezerou: informačně-edukační centrum. Jsem přesvědčená, že by to mělo být psané se spojovníkem: informačně-edukační centrum. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
informačně-edukační
Odpověď:
Souhlasíme s vámi. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť (informačně edukační centrum) se nedoporučuje. Jestliže centrum bude sloužit jak informování, tak vzdělávání/edukaci, pak jde o souřadně spojené složky. Máte pravdu, že takové složené přídavné jméno se píše se spojovníkem: informačně-edukační centrum.
Zvažované varianty:
informačně-edukační
informačně edukační
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně samolepicí, nebo samolepící?
Klíčové slovo:
samolepicí
Odpověď:
Jde o přídavné jméno účelové – správně je tedy s krátkým "i": samolepicí.
Zvažované varianty:
samolepicí
samolepící
Poslední užití:
31.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samolepicí
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Rád bych si ověřil, jak psát polonekonečný pancíř. Psal bych to jako jedno slovo, stejně jako třeba poloautomatický, ale v textu je uvedeno psaní zvlášť: polo nekonečný pancíř. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
polonekonečný
Odpověď:
Výraz polonekonečný slovníky ani ČNK nezachycují, ale souhlasíme s vámi, že přídavné jméno polonekonečný (pancíř) je vhodné psát dohromady. Polo sice může stát samostatně jako příslovce (např. tvářil se polo udiveně, polo tázavě), ale zároveň komponent polo- tvoří první část složených slov. Stejně jako poloautomatický píšeme tedy i polonekonečný.
Zvažované varianty:
polonekonečný
polo nekonečný
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Z nějakého důvodu je historiky skloňováno město Nové Dvory takto: na Nových Dvořích, může být důvod pro tuto podobu, nemělo by být prostě Dvorech?
Klíčové slovo:
Nové Dvory
Odpověď:
Pravděpodobně jde o nějaký místní/historický úzus. Za výchozí, systémovou a neutrální podobu bychom však považovali tvar Dvorech.
Zvažované varianty:
Nových Dvořích
Nových Dvorech
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména víceslovná - 3 Jména mužského rodu
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku skloňování cizího jména Schwarzenberg s „k“ na konci? Protesty knížete ze Schwarzenberku... pro Schwarzenberky...Podobně kníže Fürstenberg, ale zasláno knížeti Fürstenberkovi
Klíčové slovo:
Schwarzenberg; Fürstenberg
Odpověď:
Je-li výchozí podoba Schwarzenberg, Fürstenberg, doporučujeme koncové „g“ zachovat i při skloňování. Jiná situace by nastala, kdyby bylo jméno počeštěno i v prvním pádě Schwarzenberk, Fürstenberk.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce)?
Klíčové slovo:
homolecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce) není v žádné příručce uvedeno a doloženo není ani v úzu (databáze ČNK syn v8 neobsahuje žádný jeho výskyt). Na základě analogií typu Skalka – skalecký, Kyselka – kyselecký, tj. podle obecných slovotvorných zásad češtiny, by mělo mít – je-li už nutné ho tvořit – podobu homolecký.
Zvažované varianty:
homolecký
homolský
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka homolecký
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, zda je ve větě „Aby se děti a mládež nestaly obětmi různých lákadel“ správně užito tvrdé y.
Klíčové slovo:
děti a mládež
Odpověď:
Několikanásobný podmět ve větě tvoří „děti“, které jsou v množném čísle formálně ženského rodu, a „mládež“, jméno rodu ženského. Tvrdé y je tedy naprosto v pořádku.
Poslední užití:
21.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Školy – mateřské, základní, střední
Konkrétní dotaz:
Název mé bakalářské práce je Šikana na základní škole v Opavě. Píše se v názvu školy u přídavného jména základní velké písmeno?
Klíčové slovo:
základní škola v Opavě
Odpověď:
Velké písmeno se píše jen v oficiálních názvech základních škol. Vzhledem k tomu, že se v Opavě nenachází pouze jedna základní škola, nejde o oficiální název, a proto doporučujeme psát u slova základní malé písmeno.
Poslední užití:
3.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 6.1 Mateřské, základní, střední školy, gymnázia a učiliště
Dotaz:
V korespondenci
Konkrétní dotaz:
Na školení jsem se dozvěděla od pracovnice Ústavu pro jazyk český, že v úředních dopisech se zájmeno vy píše vždy s velkým písmenem. Můžete mi prosím sdělit literaturu, kde je to uvedeno?
Klíčové slovo:
vy
Odpověď:
O psaní velkého písmena u tohoto zájmena se lze poučit v Pravidlech českého pravopisu nebo v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
3.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 91
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 98
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení
Dotaz:
Vztahy vět v přímé řeči (typ jsem doma, řekla Eva)
Konkrétní dotaz:
Rád bych se vás zeptal na to, jak přistupovat k určování hlavních a vedlejších vět v textech, ve kterých se nachází přímá řeč, např. Řekl mi: „Dnes už nemusíš chodit.“ Je lepší tyto konstrukce vynechat, nebo první větu určit jako hlavní a druhou jako vedlejší předmětnou? Nebo obě jako hlavní?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Při rozboru útvarů tvořených přímou řečí (značenou či neznačenou uvozovkami) a uvozovací větou je možno postupovat dvojím způsobem. První vychází z faktu, že části takového útvaru představují promluvení různých účastníků komunikační situace a neobsahují žádné signály závislosti (podřadicí spojovací prostředky). Zmíněný útvar se v tomto případě považuje za textové spojení, ne za souvětí. Obě části (přímá řeč i uvozovací věta) jsou analyzovány zvlášť. Druhý způsob řešení vychází z faktu, že sloveso uvozovací věty vyžaduje/umožňuje doplnění předmětem, a celý útvar se považuje za podřadné souvětí. Buď tedy uvozovací větu budete považovat za hlavní větu, nebo ji vůbec nebudete počítat jako součást souvětí. Dovolujeme si však upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak se k problému staví současná školská praxe.
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jména příslušníků různých společenství
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše ve slově austroslované? Jde o Slovany, kteří žili v habsburské monarchii, a tento název byl zvolen v překladu.
Klíčové slovo:
austroslované
Odpověď:
Je zřejmé, že tento výraz označuje totéž co rakouští Slované (Austria je mezinárodní název pro Rakousko). Protože nejde o oficiální název příslušníků skupiny národů, doporučujeme psát malé písmeno.
Dotaz:
V jiných textech
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u zájmena vy v článcích, ve kterých se obracíme na čtenáře?
Klíčové slovo:
vy
Odpověď:
Platná PČP se zmiňují jen o psaní tohoto zájmena v úřední korespondenci. V té se má podle nich psát velké písmeno, které zde signalizuje projev úcty. V ostatních typech textů by se tedy mělo psát písmeno malé. Ale ani v nich volbu velkého písmena zcela odmítnout nelze. I v nich může volba velkého písmena naznačovat projev úcty.
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 91
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 98
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
18 Zájmena Vy, Váš, Ty, Tvůj, se, svůj
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jak se označí ten, kdo provozuje ledolezení? Může to být ledolezec?
Klíčové slovo:
ledolezec
Odpověď:
Ano, toho, kdo provozuje ledolezení, lze skutečně v češtině označit jako ledolezce. Tato podoba je v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, slovníky ji sice nezachycují (evidentně proto, že jde o mladý sport, a tedy teprve nedlouho existující slovo), nicméně v databázi ČNK syn v8 je (spíš řídce – najdeme tu (zatím jen) 8 výskytů) doložena. Užití podoby ledolezec tak podle našeho názoru nic nebrání.
Zvažované varianty:
ledolezec
Poslední užití:
24.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka ledolezec
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jesenný (obec v okrese Semily) má správnou podobu jesennský, nebo jesenský?
Klíčové slovo:
jesenský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jesenný má správnou podobu jesenský.
Zvažované varianty:
jesennský
jesenský
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jesenný
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Jesenný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.