Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju ověřit, že ve větě „Nezáleží na tom, s čím jsi přišel“ má být užito jsi, nikoli si (s čím si přišel).
Klíčové slovo:
jsi
Odpověď:
Ano. Ve větě nejde o tvar zvratného zájmena, ale o 2. osobu jednotného čísla slovesa být. Psaní „s čím jsi přišel“ je zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
přišel jsi
přišel si
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Je slovo „robot“ životné, nebo neživotné? Jaké i/y se píše v příčestí?
Klíčové slovo:
robot
Odpověď:
Záleží na významu. Je-li řeč o stroji podobném člověku, je „robot“ jméno rodu mužského životného: „roboti byli“. Pokud však máte na mysli třeba kuchyňský robot, je obvyklejší k němu přistupovat jako k neživotnému jménu („roboty byly“), ačkoli ani životné pojetí není vyloučeno.
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na shodu přísudku s podmětem. Píše se ve větě „V mrkvi byli červi“ měkké i, nebo tvrdé?
Klíčové slovo:
červi
Odpověď:
Červ ve významu živočich je jméno mužského životného rodu, a v přísudku se proto píše měkké i: „V mrkvi byli červi“. Tvrdé y bychom mohli napsat pouze v případě, že by byla řeč o počítačových červech – v jazykových příručkách sice byly dosud uváděny pouze životné tvary, avšak v novém významu „specifický počítačový program“ jsou v úzu běžné i tvary neživotné, které nelze odmítat; v 1. p. mn. č. se dokonce neživotná podoba „červy“ užívá častěji. Lze tedy napsat „V počítači byly červy“ i „V počítači byli červi“.
Poslední užití:
16.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli se nezměnila pravidla, podle nichž se řídí shoda u jmen středního rodu. Je pořád správně „Děcka plakala“? Nebo může být i „Děcka plakaly“?
Klíčové slovo:
děcka
Odpověď:
Nic se nezměnilo, pravidla platí pořád stejná. Jediná spisovná možnost je „Děcka plakala“.
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o zápis heraldického výrazu přikrývadlo/přikryvadlo. Konkrétně o délku ý/y. Ve zdrojích nacházím odlišnosti, proto nevím, jakou podobu máme zvolit.
Klíčové slovo:
přikryvadlo; přikrývadlo
Odpověď:
Zcela jednoznačnou odpověď bohužel nedostanete, protože zápis tohoto výrazu je nejednotný i ve slovníkových zdrojích. Pro označení pruhu tkaniny, kterým si rytíři v křížových výpravách zahalovali helmice; popř. v heraldice pruhu tkaniny splývajícího ve znaku kolem štítu uvádí SSJČ výraz přikrývadlo. Starší PSJČ zachycuje výraz přikryvadlo s významy přikrývka nebo chochol na přilbě. Slovotvorně přikryvadlo/přikrývadlo odpovídá podstatnému jménu umyvadlo/umývadlo, které má v souladu s jazykovými příručkami dvojí podobu (s krátkým y i dlouhým ý). Kolísání lze tedy přijmout i u přikryvadla/přikrývadla. Doklady z ČNK ukazují, že četnost užití tohoto heraldického výrazu není nikterak hojná a že se užívají obě podoby, zápis přikryvadlo je frekventovanější. To ostatně odpovídá i zpracování v publikaci Encyklopedie heraldiky (Libri, Praha 1997), v níž najdeme heslo přikryvadla (též přikrývky, pokrývky, pokryvadla, krydla či staročesky fafrnochy nebo fanfrnochy).
Zvažované varianty:
přikryvadlo
přikrývadlo
Poslední užití:
14.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kolegyně použila v úředním textu formulaci: „Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, nechť ve lhůtě 15 dnů sdělíte...“ Nezdá se mi ten výraz nechť. Nebylo by lepší napsat: „Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, abyste ve lhůtě 15 dnů sdělil...“?
Klíčové slovo:
nechť
Odpověď:
Vámi navrhovaná varianta je pro administrativní styl vhodnější, neboť spojka aby je neutrální. Výraz nechť je hodnocen jako knižní, je méně užívaný a může na sebe strhávat zbytečnou pozornost – jeho užití tedy není vyloučené, nýbrž méně vhodné.
Zvažované varianty:
Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, nechť ve lhůtě 15 dnů sdělíte...
Na základě pokynu Jany Novákové Vás vyzývám, abyste ve lhůtě 15 dnů sdělil...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře textu mě překvapila formulace „usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X“, běžně se totiž setkávám se spisovou značkou ve tvaru prvního pádu, tedy „usnesení Ústavního soudu, spisová značka X“. Mám to opravit?
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě formulace v pořádku, domníváme se tedy, že oprava není nutná (ovšem ani vyloučená, je-li takový úzus).
Zvažované varianty:
usnesení Ústavního soudu, spisová značka X
usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme v češtině psát dnes módní slovo home office? Jde mi o to, zda s mezerou, nebo s pomlčkou, zajímají mě malá/velká písmena.
Klíčové slovo:
home office
Odpověď:
V češtině doporučujeme používat původní pravopisnou podobu home office. Tedy dvě samostatná slova (nespojená ani pomlčkou, ani spojovníkem). Pro psaní velkého počátečního písmena není žádné jazykové opodstatnění, home office píšeme s malými písmeny, stejně jako píšeme s malými písmeny odpovídající význam práce z domova.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova Šerpa?
Klíčové slovo:
Šerpka
Odpověď:
Jako nejvhodnější se jeví přechýlit slovo Šerpa pomocí nejběžnější, jaksi „základní" přechylovací přípony -k/a. Takto vzniklá podoba – Šerpka – se také jako jediná ze zvažovaných podob (Šerpanka, Šerpyně, Šerpice) vyskytuje v úzu, byť zatím velmi řídce – databáze ČNK syn v8 obsahuje jejích pouhých 5 výskytů. Reálná potřeba přechýlit slovo Šerpa se objevuje evidentně až v posledních letech, přechýlená podoba Šerpka proto zatím není ani uzuální, a (tím pádem) ani noremní; jakkoliv je tedy podoba Šerpka náležitá, je nutné počítat s tím, že řadu uživatelů češtiny překvapí, zarazí či vyruší.
Zvažované varianty:
Šerpanka
Šerpyně
Šerpice
Šerpka
Poslední užití:
25.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Š/šerpka
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Kterou z následujících formulací je vhodnější použít v podpisu? „Jana Nováková, pověřena vedením oddělení“, nebo „Jana Nováková, pověřená vedením oddělení“?
Odpověď:
Obě varianty jsou spisovné a možné, v tomto případě bychom však preferovali tvary přídavného jména, tj. pověřená.
Zvažované varianty:
Jana Nováková, pověřena vedením oddělení
Jana Nováková, pověřená vedením oddělení
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného – Konkurence konstrukcí typu jsem dojatý × jsem dojat
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vymýšlíme název knihy, která obsahuje příběhy vztahující se k oblasti Pálavy a okolí. Nejsme si jisti, jak nejlépe název oblasti do názvu knihy zakomponovat. Napadly nás možnosti: Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy, Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví nebo Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy. Kterou z nich byste nám doporučili?
Odpověď:
Pokud se příběhy vztahují nejen k Pálavě, ale i jejímu okolí, název „Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy“ není zcela přesný. Za vhodnější považujeme varianty „Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví“ a „Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy“, mezi nimiž si můžete libovolně zvolit.
Zvažované varianty:
Historky a pověsti vinné a nevinné z Pálavy
Historky a pověsti vinné a nevinné z Podpálaví
Historky a pověsti vinné a nevinné zpod Pálavy
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V novinách se často vyskytují věty, v nichž není poznat, co je podmět a co předmět, např. v titulku: „Stát nesmí ovládat zájmové skupiny“. Větu jsem pochopila tak, že zájmové skupiny nesmí být ovládány státem. Jenže ze článku vyplynulo, že je to myšleno naopak – stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami. Co je tedy na té větě gramaticky špatně?
Odpověď:
Z gramatického hlediska je věta v pořádku, problém tkví v nejednoznačnosti vyjádření. Jak jste uvedla, formulace nabízí dvě interpretace. Autor novinového titulku by se měl snažit, aby sdělení bylo významově průhledné a jednoznačné. V tomto případě by pomohlo užít sloveso v trpném rodě, stejně jako jste to učinila při výkladu věty vy: „Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami.“
Zvažované varianty:
Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami
Stát nesmí ovládat zájmové skupiny
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pozastavila jsem se nad následující větou: „V březnu 94 byla otevřena ve čtvrti Trigoria v Římě první komunita.“ Napadlo mě, zda by nejprve nemělo být uvedeno město a až po něm jeho část, tedy: „V březnu 94 byla otevřena v Římě ve čtvrti Trigoria první komunita.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku, můžete si vybrat.
Zvažované varianty:
V březnu 94 byla otevřena ve čtvrti Trigoria v Římě první komunita.
V březnu 94 byla otevřena v Římě ve čtvrti Trigoria první komunita.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohou být v jedné větě užity tři infinitivy za sebou?„... abychom se mohli začít učit uskutečňovat revoluci lásky.“
Odpověď:
Žádné pravidlo pro omezení počtu infinitivů ve větě neexistuje. Sdělení je srozumitelné, na uvedené formulaci tedy neshledáváme nic závadného.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v následující větě vypustit druhé „jsem“? „Měla jsem srdeční arytmii a několikrát jsem zkolabovala.“
Klíčové slovo:
opakování pomocného slovesa
Odpověď:
Vypouštění pomocného slovesa být je časté v běžné mluvené komunikaci. Chcete-li se však vyjadřovat plně spisovně, měla byste ho ve druhé větě souvětí ponechat. Někteří mluvčí totiž mohou hodnotit vynechání pomocného slovesa jako stylově nižší.
Zvažované varianty:
Měla jsem srdeční arytmii a několikrát jsem zkolabovala.
Měla jsem srdeční arytmii a několikrát zkolabovala.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V reklamě jsem slyšel spojení, které mi trhá uši: „[výrobek] s méně cukru“. Co si o něm myslíte?
Odpověď:
Reklamy se nezřídka snaží o úspornost vyjádření a nebývají vždy (zcela) spisovné, s ohledem na to považujeme formulaci „[výrobek] s méně cukru“ za přijatelnou. Ve stylově vyšších textech by bylo lepší použít formulaci „[výrobek] s menším množstvím cukru“.
Zvažované varianty:
[výrobek] s méně cukru
[výrobek] s menším množstvím cukru
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát mezitím dohromady?
Klíčové slovo:
mezitím
Odpověď:
Ano, příslovce mezitím (s významem zatím) psané jako jedno slovo zachycuje SSČ i SSJČ, např. vyprávěla a mezitím něco hledala; mezitím uběhl rok. Doklady z ČNK ukazují, že se toto příslovce užívá běžně.
Zvažované varianty:
mezitím
mezi tím
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. špenátovomozzarellový nákyp. Nebo to má být špenátomozzarellový?
Klíčové slovo:
špenátovomozzarellový; špenátomozzarellový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože nákyp obsahuje dvě složky: špenát a mozzarellu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Nákyp ze špenátu a mozzarelly je špenátovomozzarellový, popř. špenátomozzarellový. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchuti jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, jahodovovanilkový i jahodovanilkový.
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. cuketovo-kuřecí sekaná. Nebo to má být cuketo-kuřecí?
Klíčové slovo:
cuketovokuřecí; cuketokuřecí
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože sekaná obsahuje dvě složky: cuketu a kuřecí maso. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Sekaná z cukety a kuřecího masa je cuketovokuřecí, popř. cuketokuřecí (jde o rovnocenné zápisy, v obou případech ale dohromady). Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchutě jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, špenátovosýrový i špenátosýrový.