Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 259/610, položky: 5161-5180/12198
Stav:
#8048
Užití:
1 1 0
Dotaz: Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz: Mohu vás požádat o výklad k informativní dopravní značce s dopravním omezením, na níž je užit symbol zákazové značky, konkrétně značky zákaz stání? Co všechno lze zahrnout do charakteru takové dopravní značky? V jakém úseku platí?
Klíčové slovo: dopravní značka
Odpověď: Bohužel, v tomto případě nejde o jazykový dotaz, ale otázku právních předpisů týkajících se dopravního značení. Doporučujeme vám obrátit se na dopravní odbor příslušné oblasti, popřípadě na právníky věnující se této problematice.
Poslední užití: 7.7.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8047
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje jméno Reggianini? (Bylo užito v literárním textu.)
Klíčové slovo: Reggianini
Odpověď: Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici dostatečné informace o daném jméně a jeho nositeli, nelze jeho náležitou výslovnost v češtině přesně určit (takto se píšící příjmení evidentně patřilo např. italskému malíři, pokud by však byl jeho nositelem kupř. Američan, na výslovnosti se tato skutečnost může odrazit). Jestliže vyjdeme z italštiny, doporučujeme příjmení Reggianini vyslovovat jako [redžanýny].
Poslední užití: 14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8046
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje jméno spisovatelky Meg Cabotové?
Klíčové slovo: Meg Cabot
Odpověď: Výslovnostní příručky pochopitelně nemohou zachycovat veškerá osobní jména, takže není překvapivé, že danou informaci nikde explicitně nenalezneme. V takovýchto případech je nezbytné vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, ideálně pak zjistit, jak své jméno vyslovuje sama jeho nositelka, a následně pak provést pravidelné adaptační procesy, které jsou pro češtinu nezbytné (např. cizí hlásky nahradit domácími). V tomto případě je na internetu k dispozici např. rozhovor s touto spisovatelkou, v němž její jméno několikrát zazní, dále pak video, v němž se sama představuje, a zvuková podoba jména se rovněž tematizuje na autorčině webu (příjmení se má rýmovat s anglickým výrazem rabbit). Ze všech těchto informací vyplývá, že nejlepší možná výslovnost jména Meg Cabot(ová) je v češtině [mek kebit(ová)].
Poslední užití: 14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8045
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje jméno spisovatelky Nicoly Yoonové?
Klíčové slovo: Nicola Yoon
Odpověď: Výslovnostní příručky pochopitelně nemohou zachycovat veškerá osobní jména, takže není překvapivé, že danou informaci nikde explicitně nenalezneme. V takovýchto případech je nezbytné vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu, ideálně pak zjistit, jak své jméno vyslovuje sama jeho nositelka, a následně pak provést pravidelné adaptační procesy, které jsou pro češtinu nezbytné (např. cizí hlásky nahradit domácími). V tomto případě je na internetu k dispozici video, v němž se spisovatelka představuje, proto lze bez problémů stanovit, že náležitá výslovnost jména Nicola Yoon(ová) je v češtině [nykola jún(ová)].
Poslední užití: 14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8044
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje název amerického státu Utah?
Klíčové slovo: Utah
Odpověď: Pokud se podíváme do jazykových a geografických příruček, zjistíme, že výslovnost jména Utah buď neřeší vůbec (což by mělo znamenat, že se název čte v souladu s grafikou podle běžných českých zvyklostí, tj. [utach], 2. p. j. č. pak [utahu] atd.), nebo se doporučení různí. Např. Geografický místopisný slovník světa uvádí varianty [jútá] i [utach], Slovník spisovné češtiny pak pouze [jútá] s nepříliš jasnou informací, že jde o anglickou výslovnost. Obecně platí, že výslovnost cizích vlastních jmen by měla v češtině vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), není však výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což nelze označit a priori za chybu. Původní anglické výslovnosti [ˈjuːtɔː] či [ˈjuːtɑː] opravdu nejlépe odpovídá české [jútá], avšak tato podoba odporuje tomu, k jakému rodu a skloňovacímu typu se v češtině naprosto jasně řadí (výraz zakončený ve výslovnosti na [-á] by zůstal nesklonný, nepřijal by koncovky podle vzoru „hrad“). Lze tedy konstatovat, že varianta [jútá] se nevžila (nejde ovšem ani o přesný záznam původní výslovnosti, takže její uvedení ve slovníku může být značně matoucí; v úzu jsme nenašli jediný doklad takovéto realizace), a nelze ji proto doporučit. Ověřili jsme si, že když jsou s ní rodilí mluvčí češtiny záměrně konfrontováni, obvykle nejsou s to ji se známým názvem Utah ani ztotožnit. Z průzkumu nahrávek v mediálních archivech vyplývá, že profesionální i běžní mluvčí nejčastěji užívají varianty [utach] nebo [jutach], obě jsou pravděpodobně dobře srozumitelné a nevyvolávají v posluchačích překvapení. Podoba [utach] plně koresponduje s grafickou podobou názvu, výslovnost [jutach] je „kompromisní“ adaptací, která do určité míry respektuje anglický originál, zároveň však nezpůsobuje v češtině potíže se skloňováním. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[utach] [jutach] [jútá]
Poslední užití: 27.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8043
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině foneticky přepisuje slovo vzpomínka? Je na začátku [v], nebo [f]?
Klíčové slovo: vzpomínka
Odpověď: Ve zjednodušené transkripci přepisujeme slovo vzpomínka jako [fspomínka], foneticky přesněji pak [fspomíŋka] (v mezinárodním přepisu IPA [fspomiːŋka]). Vzhledem k pravidelné zpětné asimilaci znělosti, která je zde obligatorní, nemůže být na začátku znělá hláska [v], protože za ní následují neznělé souhlásky, celá skupina tedy musí být neznělá (tj. přepis *[vspomínka] by neodpovídal realitě, takto se dané slovo v češtině nevyslovuje). Za zmínku však stojí, že v ortoepických příručkách se tradičně uvádí jako přípustné i ve spisovné řeči vyslovovat výrazy, v nichž za skupinou „vz“ stojí obouretná souhláska, např. vzpomínat nebo vzbudit, jak plně [fspomínat] a [vzbuďit], tak i zjednodušeně jako [spomínat] a [zbuďit]. Slovo vzpomínka je tedy možné foneticky přepsat také jako [spomínka].
Poslední užití: 9.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8042
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje výraz trébuchet?
Klíčové slovo: trébuchet
Odpověď: Slovo označující obléhací zbraň české slovníky dosud nezachycují, je málo frekventované a jeho výslovnostní norma zřejmě ještě ani nevznikla. V tomto případě doporučujeme vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce, tj. ve francouzštině (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), což je hlavní obecně platný postup při adaptaci přejímek do češtiny. Původní výslovnosti [tʀebyʃε] nejlépe odpovídá česká podoba [trebiše], avšak analogicky zakončená slova typu syžet (sujet) či ricochet pocházející rovněž z francouzštiny se pravidelně adaptují s vyslovovaným koncovým -t, tj. [sižet], respektive [rikošet], proto i kvůli snazšímu skloňování doporučujeme spíše variantu [trebišet]. Tomuto řešení nasvědčuje i dosavadní užívání daného výrazu v psaných textech, z nichž vyplývá jeho jednoznačné zařazení k rodu mužskému neživotnému (vzor hrad).
Poslední užití: 19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8041
Užití:
1 1 0
Dotaz: Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz: Má se nějak transkribovat do češtiny estonské příjmení zapsané latinkou, jestliže je původně evidentně ruské a vyskytuje se v něm místo písmene „š“ kombinace „sh“?
Odpověď: Nikoli, jestliže je ve výchozím jazyce dané příjmení zapsáno latinkou, v češtině ho již nijak neměníme.
Poslední užití: 3.2.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8040
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje název salátu coleslaw?
Klíčové slovo: coleslaw
Odpověď: Výraz označující zelný salát je v češtině poměrně nový a dosud není ve slovnících zachycen. Jde o slovo anglického původu (do angličtiny se adaptovalo z holandštiny). Obecně platí, že výslovnost přejímek by měla v češtině vycházet ze zvukové podoby v původním jazyce (cizí hlásky se však nahrazují domácími atp.), není ovšem výjimečné, že se vžije zvuková podoba odrážející např. grafickou stránku slova, což nelze označit a priori za chybu. V případě anglicismu coleslaw by tedy byla v češtině namístě adaptovaná výslovnost [koulsló], běžnější je však podoba [koleslaf] zohledňující více grafiku. K preferenci druhé varianty vede české mluvčí několik okolností: forma coleslaw evokuje slovanská jména typu Boleslav (na základě téže analogie proběhla zvuková adaptace výrazu i např. v polštině), zakončení [-slaf] jde na rozdíl od [-sló] bez problémů skloňovat a jednoznačně zařadit k rodu mužskému neživotnému (tj. zachází se s ním pak stejně jako s nadřazeným slovem salát); anglický původ výrazu není intuitivní a ne všichni znají jeho výchozí zvukovou formu, která je navíc od grafiky značně vzdálená, atd. Jak jsme zjistili z nahrávek v mediálních archivech, i u profesionálních mluvčích výslovnost [koleslaf] převažuje. Užívají ji také profesionální kuchaři, ačkoli jsou si mnohdy vědomi, že anglickému originálu neodpovídá (a v pořadech o vaření tento problém někdy tematizují). Je však samozřejmě na každém uživateli jazyka, kterou z podob ve své řeči zvolí. Domníváme se, že čeští posluchači jsou v současnosti zvyklí spíše na variantu [koleslaf], která evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže. Je naopak pravděpodobné, že výskyt „správnější“ varianty [koulsló] by vzbudil nežádoucí pozornost, případně vedl k nedorozumění (zachytili jsme např. situaci, kdy profesionální kuchař vyslovil [koulsló] a jeho žák si vyžádal opakování a vysvětlení daného jména, ačkoli samotný pokrm znal; v daném pořadu se pak již objevovala výhradně všeobecně srozumitelná podoba [koleslaf]).
Zvažované varianty:
[koleslaf] [koulsló]
Poslední užití: 12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8039
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje slovo rutina?
Klíčové slovo: rutina
Odpověď: Doporučujeme výslovnost [rutyna] (v souladu nejen s příručkami, ale i s převažujícím územ). K měkčení souhlásky [t] na [ť] by zde docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ti“ čte odlišně od domácích slov.
Zvažované varianty:
[rutyna] [ruťina]
Poslední užití: 19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8038
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Vyslovuje se správně v češtině [perzekvovat], nebo [perzekuovat]?
Klíčové slovo: perzekvovat
Odpověď: Toto sloveso by se v češtině mělo vyslovovat v souladu se svým zápisem, tedy perzekvovat [perzekvovat]. V praxi se však často objevuje i dosud nekodifikovaná podoba *perzekuovat (zjevně na základě analogie se slovem perzekuce), které pochopitelně odpovídá výslovnost [perzekuovat]. Část uživatelů češtiny však vnímá sloveso *perzekuovat jako příznakové či chybné.
Zvažované varianty:
[perzekvovat] [perzekuovat]
Poslední užití: 19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8037
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se správně v češtině vyslovuje slovo bulletin? Výslovnost [buletýn] či [buletén], s níž se setkávám, mě zaráží a vadí mi.
Klíčové slovo: bulletin
Odpověď: Slovo bulletin doporučujeme v souladu s příručkami vyslovovat [bilten] či [biltén] (jde o původní francouzskou výslovnost adaptovanou do češtiny). Podle našich zjištění tyto varianty např. u profesionálních mluvčích v médiích naprosto převažují. Podoby typu [buletýn] mohou, jak je z dotazu patrné, vyvolávat u posluchačů negativní reakce.
Zvažované varianty:
[bilten] [biltén]
Poslední užití: 19.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8036
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jsou výrazy typu „a“ nebo „o“ také jednoslabičná jako např. slovo „dům“?
Klíčové slovo: a; o
Odpověď: Ano, takovéto výrazy jsou rovněž jednoslabičné. Obsahují právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „a“ nebo „o“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití: 30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zvukové vlastnosti souvislé řeči

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8035
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Jak se dělí na slabiky slovo „olympiáda“? Chápu na základě informací z Internetové jazykové příručky správně, že v současnosti se považuje -piá- za jednu slabiku?
Klíčové slovo: olympiáda
Odpověď: Slovo „olympiáda“ se vyslovuje jako [olimpijáda], slabikuje se tedy jako [o-lim-pi-já-da]. Část -piá- tedy představuje dvě slabiky, nikoli jednu. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. V psaném textu se opravdu část -piá- na konci řádku nerozděluje, s počtem slabik to však nijak nesouvisí.
Poslední užití: 22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#8034
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz: Co znamenají v Internetové jazykové příručce u jednotlivých hesel pomlčky v kolonce „dělení“? Domnívám se, že by mělo jít o dělení slova na slabiky.
Klíčové slovo: jazyková příručka
Odpověď: Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. Spojovníky (nikoli pomlčky) tedy označují místa, kde lze daný výraz v písmu rozdělit na dva řádky. Pokud jde o dělení slov na slabiky (slabikování), Internetová jazyková příručka obsahuje obecné poučení o tomto jevu, a to ve výkladové části.
Poslední užití: 22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#8033
Užití:
1 1 0
Dotaz: Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz: Obsahuje Internetová jazyková příručka informace, jak dělit konkrétní slova na slabiky?
Klíčové slovo: slabika
Odpověď: Internetová jazyková příručka obsahuje pouze obecné poučení o slabikách v češtině. Členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a počet slabik ve slovech intuitivně bez problémů poznáme (pouze u přejatých slov může nastat situace, že počet slabik u některých výrazů nebývá mluvčími pociťován shodně). Hranice konkrétních slabik však nejsou vždy dány jednoznačně, zde záleží na každém z nás, kde začátek a konec některých slabik pociťuje, např. slovo „kotva“ lze slabikovat jak [ko-tva], tak i [kot-va]. V těchto případech, kdy jsou možné různé způsoby slabikování, lze pozorovat, že někteří mluvčí inklinují spíše ke slabikám otevřeným, jiní k zavřeným; celkový počet slabik ve slově však zůstává stejný. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden.
Poslední užití: 22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8032
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Kolikaslabičné je slovo „Dianina“? Domnívám se, že je tříslabičné, protože v Internetové jazykové příručce je u hesla „Diana“ dělení Dia-na.
Klíčové slovo: Dianina
Odpověď: Nikoliv, slovo „Dianina“ je čtyřslabičné, vyslovujeme ho jako [di-ja-ňi-na]. Dělení slov na slabiky je záležitost mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku (IJP zachycuje právě dělení slov na konci řádku, nikoli slabikování, podrobnější informace se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden).
Poslední užití: 1.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8031
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz: Odpovídá si vždy plně slabikování a dělení slov v grafice?
Odpověď: Nikoliv. Dělení slov na slabiky je záležitost mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku. Např. slovo „kotva“ můžeme slabikovat jak [kot-va], tak i [ko-tva], avšak v písmu by se mělo dělit výhradně jako kot-va. Výraz „reggae“ lze v grafice rozdělit různými způsoby: re‑g‑gae, avšak slabikujeme výhradně [re-gé]. Číslovku „osm“ pak v písmu nedělíme, jde však o dvě slabiky, protože ji vyslovujeme jako [o-sm] se slabikotvornou souhláskou „m“ nebo [o-sum] s vkladnou samohláskou „u“.
Poslední užití: 10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8030
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz: Kolikaslabičné je slovo „všech“? V testu u přijímacích zkoušek bylo uvedeno, že je dvouslabičné.
Klíčové slovo: všech
Odpověď: Výraz „všech“ obsahuje právě jednu samohlásku („e“) a žádnou slabikotvornou souhlásku, je tudíž jednoslabičné.
Poslední užití: 29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8029
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz: Pokud mám určit počet slabik ve větě, považují se za slabiky i spojky a předložky?
Odpověď: Slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí. Pokud tedy máme spočítat veškeré slabiky ve větě, jejíž součástí jsou i předložky a spojky, není namístě je (ani žádná jiná slova) vynechávat. Existují však i tzv. neslabičné předložky „s“, „z“, „v“, „k“, které neobsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku. Netvoří tak samostatnou slabiku, ale připojují se ke slabice následující (např. slovní spojení „v noze“ slabikujeme jako [vno-ze], jde tedy celkem o dvě slabiky; spojení „k nám“ tvoří dohromady pouze jednu slabiku [knám]). Na okraj dotazu upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Poslední užití: 29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zvukové vlastnosti souvislé řeči

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.