Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Proč se v Česku používá tolik anglických výrazů, kterým my starší věkem nerozumíme?
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Přejímání výrazů z cizích jazyků (nejen z angličtiny) je běžnou součástí jazykového vývoje. Při jejich začleňování do jazykového systému záleží na mnoha okolnostech, např. zda je pro tentýž význam k dispozici i český ekvivalent (přejímání je totiž často motivováno chybějícím výrazem v češtině). Pokud jsou přejaté výrazy užívány ve vhodném kontextu a přiměřené komunikační situaci a pokud jsou ústrojně začleněny do jazykového systému češtiny, nelze proti nim v běžných komunikačních situacích nic namítat.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Pokud nehlídáte čistotu jazyka, co v Ústavu pro jazyk český zkoumáte?
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl hledět na čistotu jazyka.
Klíčové slovo:
purismus
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou jazyka“ však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Jste schopni zařídit, aby v televizní reklamě nebyly užívány tvary s kolama a datama?
Klíčové slovo:
reklama
Odpověď:
Jak píše M. Pravdová ve studii k reklamnímu diskurzu (Naše řeč, 2002), užívání nespisovných výrazů je v reklamě běžné a slouží k vytvoření neformálního, důvěrného a osobního vztahu s adresátem reklamy. Napodobováním způsobu mluvy příjemců je simulována spontánnost, přirozenost a familiárnost. Ústav pro jazyk český nemá žádnou pravomoc užívání korektních tvarů (s koly a s daty) nařídit.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přívlastek Deissnerův ve jméně ryby rájovec (rájovčík) Deissnerův?
Klíčové slovo:
Deissnerův
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o vzácný druh ryby, která není běžně známa, není divu, že tuto informaci v žádných jazykových příručkách nenalezneme. Nepodařilo se nám dohledat ani žádný doklad reálné české výslovnosti tohoto jména. Nalezli jsme pouze informaci, že by název měl souviset s příjmením vojenského zdravotníka, který exempláře dané ryby zaslal z Indonésie nizozemskému ichtyologovi, který ji pak mohl prvně popsat. O původu tohoto vojáka však netušíme nic, z hlediska určení náležité výslovnosti je to ovšem jedna z nezbytně nutných znalostí. Můžeme se tak pouze domnívat, že jde pravděpodobně o příjmení německého původu (na základě toho, že se v dnešní době vyskytuje u německých nositelů), takže by se přívlastek Deissnerův četl nejspíše jako [dajsnerúf]. Na druhou stranu zde však může hrát roli, že Indonésie byla nizozemskou kolonií; na základě nizozemštiny by pak připadala v úvahu spíše výslovnost [dejsnerúf]. Zvuková podoba cizích příjmení však nemusí vždy odpovídat běžným fonetickým pravidlům výchozího jazyka, proto jsou všechny tyto informace pouze na úrovni spekulací. Doporučujeme ještě v této věci kontaktovat např. odborníky na akvaristiku či ichtyologii, jimž může být vžitý výslovnostní úzus znám.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje jméno příšery z řecké mytologie Empusa (psáno též Empúsa)?
Klíčové slovo:
Empusa; Empúsa
Odpověď:
Dané jméno doporučujeme vyslovovat [empúza], a to v souladu s příručkou J. Hůrkové Antická jména: jak je číst a skloňovat.
Zvažované varianty:
[empúza]
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Antická jména: jak je číst a skloňovat. Hůrková. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V textu lidové písně je slovo, s jehož zápisem si nevím rady. Text zní: ...poz_vat budem´ dále... Máme psát pozívat, nebo pozývat?
Klíčové slovo:
pozývat
Odpověď:
V daném kontextu sloveso poz_vat s největší pravděpodobností souvisí se slovesem pozvat. Zatímco ve spisovném jazyce máme vidovou dvojici pozvat – zvát, v některých nářečích (a ve slovenštině) se užívá dvojice pozvat – pozývat (pozvať, pozývať). Sloveso pozývat píšeme s ý, souvisí s vyjmenovaným slovem nazývat.
Zvažované varianty:
pozývat
pozívat
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Karel May často používá ve svých románech při oslovování slovo mešůrs. Přiznám se, že již od dětských let byl pro mě význam, resp. původ tohoto slova záhadou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
meššúrs
Odpověď:
Jazykové příručky bohužel výraz mešůrs nezachycují, ale v německé verzi Wikipedie, která obsahuje slovník Karla Maye, se nám podařilo zjistit, že jde o překlad záměrné zkomoleniny francouzského messieurs (= pánové), která má v němčině podobu Mesch'schurs. V českém překladu se pak toto slovo zapisuje jako meššúrs. Překladatel tedy nejspíš chtěl českému čtenáři co nejvíce přiblížit zvukovou podobu tohoto oslovení.
Dotaz:
Osobní jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Při psaní práce jsem narazil na problém, na jehož řešení se nedokážeme shodnout. Jedná se o skloňování jména Michel de la Barre. Potřeboval bych napsat větu týkající se jeho dopisu. Byla by správná možnost „v dopise Michela de la Barra“? Nebo se skloňuje jen křestní jméno, případně příjmení jiným způsobem (de la Barreho)?
Klíčové slovo:
Michel de la Barre
Odpověď:
Protože jméno Barre má na konci nevyslovované -e a při zařazení ke skloňovacímu typu se ve většině případů vychází z vyslovované podoby, náležité skloňování je Michela de la Barra, Michelu de la Barrovi atd. Vzhledem k tomu, že toto osobní jméno obsahuje předložkové spojení, bylo by rovněž možné skloňovat pouze rodné jméno, tedy Michela de la Barre, Michelu de la Barre atd. To se obvykle dělá u šlechtických přídomků. Toto jméno se v českých textech vyskytuje zřídka, a tak nelze určit, který ze způsobů skloňování je v českém prostředí běžnější.
Zvažované varianty:
Michela de la Barra
Michela de la Barreho
Michela de la Barre
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména víceslovná - 1 Jména obsahující předložku, člen, spojku apod.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.5 Jména zakončená v písmu na samohláskové písmeno a ve výslovnosti na souhlásku
Dotaz:
Mužský rod neživotný: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Dobrý den, prosím , můžete mi poradit? S kotli, nebo kotly? Kotel bych skloňovala podle vzoru „stroj“, je možné, aby se v množném čísle skloňovalo podle vzoru „hrad“?
Klíčové slovo:
kotel
Odpověď:
V 7. p. mn. č. lze užít podobu s kotli i s kotly, v úzu převažuje tvrdé skloňování. Podstatné jméno kotel patří k těm jménům rodu mužského neživotného zakončeným na -el, u kterých se kromě pravidelného skloňování podle měkkého vzoru „stroj“ objevuje zároveň i skloňování podle tvrdého vzoru „hrad“. Paradigma těchto jmen má dva samostatné tvarové soubory skloňování tvrdého i měkkého. Patří sem dále např. i jména chmel, kužel, plevel, tmel, zádrhel, uhel a další.
Zvažované varianty:
kotli
kotly
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace v pořádku? „Prosíme, mějte před vstupem do domu obličejovou ústenku, a pokud je to možné, použijte dezinfekční a jiné ochranné prostředky.“
Odpověď:
Vhodnější by možná byla formulace „před vstupem do domu si nasaďte obličejovou ústenku“. Nepředpokládám, že by chtěl někdo v krizové situaci dělat problémy, ale současná stylizace by mohla svádět k výkladu, že ústenku je nutno mít nasazenou pouze v prostoru před vstupem do domu.
Zvažované varianty:
Prosíme, mějte před vstupem do domu obličejovou ústenku, a pokud je to možné, použijte dezinfekční a jiné ochranné prostředky.
Prosíme, před vstupem do domu si nasaďte obličejovou ústenku, a pokud je to možné, použijte dezinfekční a jiné ochranné prostředky.
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakl. Nová škola Brno je uvedeno na str. 98, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j., např. šel, nesl.“
Je to pravda? Prosím o uvedení na správnou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovali se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si).
Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Kde popsáno: www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
V knize cituji název písničky ze 70. let 20. století Na Vánoce ráno. V době, kdy písnička vznikla, se názvy svátků jako Vánoce a Velikonoce psaly s malým písmenem. Mám tento název zapsat s malým písmenem podle tehdy platných pravidel, nebo počáteční písmeno ve slově Vánoce upravit podle současné normy na velké?
Klíčové slovo:
Vánoce
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme dodržovat současná pravidla pravopisu a psát ve slově Vánoce velké písmeno, přičemž obvykle se úpravy tohoto typu zmiňují v ediční poznámce dané publikace.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Píšu ohledně výkladu k 5. p. j. č. slova morous v Internetové jazykové příručce. Mám za to, že slova jako morous, primas nebo zastaralý servus by se dnes skloňovala ve vokativu do tvaru morousi, primasi nebo servusi, podle vzoru „muž“ stejně jako anděl, manžel (netýká se to také slov hampejz, špajz?). Ve výkladu to však není zmíněno, a tak se do skloňovací tabulky dostal tvar morouse. Utvrzuje mě v tomto názoru také hledání na Google, kdy „ty morouse“ nacházím pouze jako 4. p. mn. č., zatímco běžně nacházím „ty morousi“. Jedná se tedy o nedokonalost výkladu a tím i nepřesnost tabulky? (na druhou stranu třeba u Rusa bych „(ty) Rusi“ nehledal - nedovedu ale vyvodit, v čem je ten rozdíl).
Klíčové slovo:
morous
Odpověď:
Skloňování v Internetové jazykové příručce se řídí dosavadní kodifikací, která doporučuje skloňovat slovo morous podle vzoru „pán“, čemuž odpovídá 5. p. morouse. Je ovšem pravda, že v případě slova morous (ale také primas, karas, kalous, konipas atd.) do úzu pronikají tvary vzoru „muž“, které nelze odmítat (jak je ostatně uvedeno i v poznámce k heslu). Možný je v 5. pádě tedy i tvary morousi. Podrobněji je tato problematika popsaná v kapitole o skloňování mužských jmen kolísajících mezi měkkým a tvrdým skloňováním, kde lze nalézt i více příkladů těchto slov.
Zvažované varianty:
morouse
morousi
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Co se týče textu písniček, bere se gramatika nějak jinak než obvykle? Nebo lze vytvářet tvary slov, které neexistuji? Např. klesal v zápasích, vrátíš se-li. Vytváříme takový křesťanský zpěvník pro naše soukromé účely, tak asi nemusí být všechno správně...
Odpověď:
Ve zpěvnících se objevují mnohé texty (zvláště např. u lidových písní), které neodpovídají spisovné normě, často z důvodu zachování rýmu. V takovýchto případech se na dodržování spisovné normy nelpí. V písních (a obecně umělecké tvorbě) není ani neobvyklé vytváření novotvarů. Pomyslné hranice tvoří jen předpoklad srozumitelnosti pro adresáta textu.
Dotaz:
Víceslovné pojmenování
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně skloňuje home office?
Klíčové slovo:
home office
Odpověď:
Spojení home office zůstává v českých psaných textech zatím většinou nesklonné. Občas se objevují tvary podle vzoru „hrad“, které jsou však výjimečné a převažují spíše v mluvené komunikaci: být na [houm ofisu]. V psané podobě je problematický zápis zakončení slova. Obě pravopisné varianty officu i officeu [ofisu] působí patrně na čtenáře výrazně neobvykle a příznakově, proto se jim pisatelé vyhýbají, ačkoli je ze systémového hlediska nelze hodnotit jako chybné.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je příručka pro psaní velkých písmen ještě k dostání?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Nakladatelství Academia, které knihu vydalo, sice uvádí, že kniha Psaní velkých písmen v češtině již není na skladě, některá menší knihkupectví a kamenné prodejny však tuto publikaci ve své nabídce ještě zřejmě mají.
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo spojení nedá se svítit?
Klíčové slovo:
nedá se svítit
Odpověď:
Uvedený frazém sice nalezneme ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky, ale o jeho původu slovník mlčí. Dočteme se pouze, jaký je jeho význam: ‚musíme se s tím smířit, jiná možnost není; nelze to nijak změnit, a proto to je třeba udělat‘. Dále se zde uvádí ještě občasný žertovný dodatek: „Babička spolkla svíčku a děda vypil petrolej.“ V dalších dostupných zdrojích se nám bohužel nepodařilo daný frazém dohledat.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Čermák a kolektiv. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Na stránkách ÚJČ jsem našel mezi poskytovanými službami i soudní znalectví. To se týká pouze výkladu jmen, nebo se na ně mohu obrátit i s dalšími právními otázkami?
Klíčové slovo:
soudní znalectví
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Oddělení onomastiky, které soudněznaleckou činnost vykonává, má pravomoc vystavovat znalecké posudky v oboru školství a kultura s rozsahem znaleckého oprávnění jazykověda – ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů. S požadavky jiného zaměření se prosím obracejte na právníky.
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.