Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o pomoc s určením slovního druhu u slova abychom ve větě: „Je opravdu velmi nutné, abychom všichni dodržovali pravidla silničního provozu.“ Dle mého názoru jde o spojku, učitel češtiny opravil na sloveso.
Klíčové slovo:
abychom
Odpověď:
Jde o spojení podřadicí spojky a slovesa ve tvaru podmiňovacího způsobu, stejně tak abys, abyste... (viz Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého). Nelze tedy při určování slovního druhu jednu z těchto kategorií pominout. Jak se s tímto slovem zachází ve školské praxi, to bohužel nevíme, nejsme didaktické pracoviště.
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Výraz molekulárněgentický píšu dohromady. V knize, kterou připravujeme, většina autorů píše dvě samostatná slova: molekulárně genetický. Chci se ujistit, že psaní dohromady je v pořádku.
Klíčové slovo:
molekulárněgenetický
Odpověď:
Máte pravdu, že zápis molekulárně genetický se v praxi stále někdy objevuje, přestože psaní složených přídavných jmen zvlášť není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Uvedené přídavné jméno je odvozeno ze slovního spojení molekulární genetika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: molekulárněgentický. Zápis dohromady převažuje i v dokladech v ČNK.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vedle nabobtnalý možné (v básni) použít i podobu nabobtnaný?
Klíčové slovo:
nabobtnaný
Odpověď:
Podobu nabobtnaný výkladové slovníky nezachycují, je však vytvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny (vedle nabobtnalý, které je od nabobtnal, lze utvořit i nabobtnaný, které je od nabobtnán), její slovotvorný, a (v tomto případě) tedy i lexikální význam je však drobně odlišný od významu podoby nabobtnalý. Podoba nabobtnalý vyjadřuje významový rys samovolnosti, zatímco podoba nabobtnaný v sobě nese významový rys zaměření se na původce ("způsobitele", či "viníka") tohoto nabobtnání. To je zřejmě i důvod toho, že se používá mnohem méně často než konkurenční podoba nabobtnalý (v databázi ČNK syn v8 je poměr nabobtnalý vs. nabobtnaný 1073 : 81) – když něco nabobtnalo, původce (onen "způsobitel" či "viník") je typycky neznámý, neviditelný nebo nás nezajímá, neptřebujeme se na něj soustředit, tematizovat ho. Pokud tomu však kontext přeje (a navíc v básni), je bez problémů možné použít i podobu nabotnaný.
Poslední užití:
14.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nabobtnalý
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova poklad a výklad příbuzná?
Klíčové slovo:
poklad, výklad
Odpověď:
Z historického hlediska mají obě slova stejný kořen -klad-, svým původem jde tedy bezpochyby o slova příbuzná. Potíž je ovšem s tímto tvrzením z hlediska současné češtiny. U slova poklad, které vzniklo spojením předpony po- a kořene -klad (od klást, poklad je tedy svým původem něco položeného), nemusí být toto jeho členění pro uživatele současné češtiny zřetelné, postřehnutelné – současní uživatelé češtiny by jako kořen chápali nejspíš celé poklad. Pokud šlo o školní cvičení, doporučovali bychom odpověď, že slova poklad a výklad jsou příbuzná, považovat za správnou – žáky bychom za ni rozhodně netrestali.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: adjektivní tvoření (Plzeňští)
Konkrétní dotaz:
Je tzv. adjektivně tvořené obyvatelské jméno Lužičtí odvozené od zeměpisného jména Luh špatné (jak říká klíč ke školnímu cvičení)? A pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
Lužští
Odpověď:
Tzv. adjektivně tvořené obyvatelské jméno od zeměpisného jména Luh má správnou podobu Lužští (podoba Lužičtí není nesprávná, ale odpovídala by zeměpisnému jménu Lužice).
Poslední užití:
2.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření obyvatelských jmen, bod 1 Obecné poučení
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl správně vyslovovat název české firmy Unicorn?
Klíčové slovo:
Unicorn
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Tato firma sice sídlí v Česku, ale její název je evidentně cizí (výraz unicorn znamená v angličtině jednorožec), není proto divu, že např. její majitel užívá v médiích zásadně výslovnost [junykorn], tj. anglickou zvukovou formu adaptovanou do češtiny. V případě profesionálních mluvčích v rozhlase a v televizi pak podle našich zjištění převažuje tatáž výslovnostní podoba, občas se však vyskytne i varianta [unykorn], která více koresponduje s grafikou a je rovněž ovlivněna analogií s četnými latinismy s komponentem uni- ve významu jedno- (např. unifikace, uniforma). Z jazykového hlediska nelze proti daným podobám nic namítat, v praxi bychom doporučovali spíše respektovat zažitou firemní tradici.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo vapování související s elektronickými cigaretami? Na základě angličtiny by to mělo být [vejpováňí], avšak i u mladých mluvčích se setkávám s podobou [vapováňí].
Klíčové slovo:
vapování
Odpověď:
Toto slovo je v češtině velmi nové, proto není divu, že dosud nebylo v žádných příručkách zachyceno a jeho výslovnostní norma se pravděpodobně teprve ustaluje (podobně jako je to s dalšími příbuznými přejímkami souvisejícími s elektronickými cigaretami, např. vaping, vapovat, vaper). Je sice pravda, že k nám tyto výrazy přišly z anglofonního prostředí (výchozí anglické slovo vapour označuje páru nebo výpary), avšak mají původ v latině. Přímo z latinského vapor (pára) pak vycházejí např. odborné termíny vaporizace či vaporimetr, které existují v češtině již poměrně dlouho a zachycují je starší slovníky. Všechny tyto skutečnosti mohou mít podíl na tom, že jsme v současném úzu u profesionálních mluvčích ani např. u lidí pohybujících se v daném oboru nedohledali jediný doklad výslovnosti [vejpováňí] (ani [vejpink], [vejpovat] atp.), která by vycházela ze zvukové formy v angličtině, ale výhradně podoby [vapováňí], [vapink], [vapovat] atd., které odpovídají latině, respektive jde o čtení podle grafiky. Tento způsob adaptace není nijak výjimečný a zejména v tomto případě proti němu nelze nic namítat.
Zvažované varianty:
[vejpováňí]
[vapováňí]
Poslední užití:
4.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat citronovopepřový. Dává se mezi členy pomlčka, nebo jak je to?
Klíčové slovo:
citronovopepřový
Odpověď:
Pomlčka se ve složených přídavných jménech nepíše vůbec, ale ani zápis se spojovníkem (citronovo-pepřový) v pořádku není, přestože jde o dvě složky. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, např. ořechovotvarohový (i ořechotvarohový), tvarohovomakový (i tvarohomakový). Můžete tedy psát jak citronovopepřový (tento způsob je běžnější), tak citronopepřový, v obou případech ale dohromady.
Zvažované varianty:
citronovopepřový
citronovo-pepřový
Poslední užití:
18.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Jak je to správně? Teď poslouchám paní ministryni a ona říká „V důsledku třech opatření...“ Je tento tvar vůbec spisovný? Nás učili 2. p. číslovek tři a čtyři v tvaru „tří, čtyř“ a 6. p. „třech, čtyřech“ .
Klíčové slovo:
tři; čtyři
Odpověď:
Podoba třech a čtyřech je v 2. p. spisovná. Jen je hodnocena ve slovnících jako hovorová, což znamená vhodná spíše pro méně formální (např. častěji mluvené než psané) projevy. Viz Internetová jazyková příručka (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C5%99i).
Zvažované varianty:
tří
třech
čtyř
čtyřech
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda není chyba, když máte v Internetové jazykové příručce v hesle Svatý Jiří ve 4. p. j. č. tvar Svatý Jiří, a ne Svatého Jiřího.
Klíčové slovo:
Svatý Jiří
Odpověď:
Nejedná se o chybu. Ve spisovných textech doporučujeme zeměpisné názvy tohoto typu skloňovat jako neživotné (např. ostrov Sv. Kryštof, město Martin, Liptovský Mikuláš atd.). Měli bychom psát navštívil Svatý Jiří, nikoli Svatého Jiří. Jednak proto, že životné zacházení se zeměpisnými názvy je samo o sobě nestandardní, jednak lze tvarem rozlišit význam: navštívil Svatý Jiří (místo) - navštívil svatého Jiřího (osobu).
Zvažované varianty:
Svatý Jiří
Svatého Jiřího
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Dovolím si požádat o vyjasnění tvaru „co se týče“ vs. „co se týká“. Osobně zastávám „co se týče“, nicméně moje paní vedoucí práce uvádí doporučení „co se týká“ jako spisovné.
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Obě podoby jsou v pořádku: co se týče i co se týká. Viz IJP: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C3%BDkat .
Zvažované varianty:
týká
týče
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
mám otázku ohledně skloňování jména Pavel. Ač je toto jméno obvyklé, nejsem si jist s použitím tvaru Pavlu. Jde o to, že se běžně v konverzaci používá tvar Pavlovi. Pokud bych chtěl použít tvar Pavlu, je pravdou, že by mělo následovat příjmení? Příklad: „Mluvilo se o Pavlu (Novákovi). “
Klíčové slovo:
Pavel
Odpověď:
Spisovné jsou oba tvary, Pavlu i Pavlovi, avšak v textu nejsou volně zaměnitelné, jejich užití je do značné míry záležitostí stylistické konvence. Máte pravdu, že kratší tvar Pavlu se obvykle používá pouze ve spojení s dalším jménem. Podrobně se o konkurenci obou tvarů dočtete v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=224.
Zvažované varianty:
Pavlu
Pavlovi
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo:
vidět; slyšet
Odpověď:
Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet
uslyším
budu vidět
uvidím
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše „zaútočil z boku“? Je možné to psát dohromady i zvlášť, stejně jako třeba zpočátku / z počátku?
Klíčové slovo:
z boku
Odpověď:
Přestože v uživatelské praxi se občas s psaním dohromady setkáváme, jazykové příručky spřežku zboku nezachycují. V souladu s nimi proto píšeme jen zvlášť: z boku (zaútočil z boku). Podle ČNK zápis zvlášť výrazně převažuje (zhruba 9 500 : 500).
Zvažované varianty:
z boku
zboku
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Uvádím ve své práci u slovesa vědět vždy ve 3.os. mn. č. tvar vědí, např. zaměstnanci vědí... Vedoucí práce mi doporučila opravit veškeré tyto výskyty na tvar ví, který mně osobně však více pasuje ke 3.os. j. č. Můžete mi prosím poradit, co je správně, příp. mi potvrdit, že se tvar „vědí“ více hodí pro akademickou práci?
Klíčové slovo:
vědět
Odpověď:
Ve 3. osobě mn. č. slovesa vědět je spisovný pouze tvar vědí (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C4%9Bd%C4%9Bt). Vaše vedoucí zřejmě měla na mysli skutečnost, že slovesa vzoru „sázet“ (což není případ slovesa vědět) mají od r. 1993 ve 3. os. mn. č. kodifikované dva tvary: sázejí i sází (více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=s%C3%A1zet#bref2). Sloveso vědět má ve 3. os. mn. č. kodifikovaný jen tvar (oni) vědí.
Zvažované varianty:
ví
vědí
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala na rod podstatného jména koala. Mate mě, že ve dvou zdrojích jsou uváděny rozdílné informace. V Internetové jazykové příručce je u slova koala uveden mužský životný rod a poznámka o tom, že ženský rod není považován za chybný. Ve Slovníku spisovného jazyka českého je naopak u slova koala uveden ženský rod.
Jakého rodu tedy slovo je? A jak je to prosím s jeho používáním? Pokud nejsou tvary ženského rodu chybné, mohu říci, že je koala ženského rodu? Nebo je pouze rodu mužského a tvary ženského rodu jsou tolerovány?
Klíčové slovo:
koala
Odpověď:
Určení gramatického rodu podstatného jména koala je velice zajímavý oříšek; jde o dosti ojedinělý případ. Ve všech relevantních zdrojích (Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Akademický slovník cizích slov, Pravidla českého pravopisu) je skutečně uváděn pouze mužský rod, což vychází z oficiálního zoologického názvosloví (koala medvídkovitý). V běžném, neodborném úzu se však naopak ustálil ženský rod. To bylo zřejmě způsobeno jednak neznalostí odborného úzu (přece jen jde o exotické zvíře), jednak tím, že slova zakončená na -a obecně tíhnou ke vzoru „žena“ (vzor „žena“ je mnohem progresivnější než „předseda“). Zajímavé je, že Slovník spisovného jazyka českého z nějakého důvodu jako jediný uvádí pouze ženský rod, možná právě pod vlivem úzu. Dle aktuální kodifikace je tedy náležité volit mužský rod, a to zejména v odborných textech. Poznámka v Internetové jazykové příručce se vztahuje na běžné, neodborné texty (či promluvy); v těch, jak se domníváme, není vzhledem k zaužívanosti na závadu užít ženský rod (tím se pochopitelně nevylučuje možnost užít kodifikovaný rod mužský ).
Zvažované varianty:
ta koala
ten koala
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Číslo
Konkrétní dotaz:
Slovo mlází je jednotné, množné, nebo pomnožné?
Klíčové slovo:
mlází
Odpověď:
Mlází se řadí mezi tzv. kolektiva neboli hromadná podstatná jména (podobně jako listí, křoví, stromoví aj.), což je podskupina singularií tantum, čili podstatných jmen, která se typicky užívají pouze v tvarech jednotného čísla. Na rozdíl od pomnožných podstatných jmen ( pluralií tantum) singularia tantum české označení nemají.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám problém se slovem světlostálé (barvy). Píše se dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
světlostálý
Odpověď:
Píšeme dohromady: světlostálé barvy. Komponent světlo- tvoří první část složených slov (srov.: světlovlasý, světlomilný).
Zvažované varianty:
světlostálý
světlo stálý
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se psát odteď dohromady i od teď zvlášť? Pokud ano, co je základní?
Klíčové slovo:
odteď; od teď
Odpověď:
V souladu s IJP je možné užít obojí způsob zápisu: odteď i od teď. Příslovce doteď psané dohromady zachycuje už SSJČ. Doklady z ČNK ukazují, že v praxi převažuje zápis dohromady (odteď).
Zvažované varianty:
odteď
od teď
Poslední užití:
6.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.