Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Dělám titulky k filmu, v němž vystupují dvě děti, chlapec a dívka. Nevím si rady s větami, v nichž se o těchto dětech mluví, ale podmět je formálně nevyjádřený, např. když vychovatelka říká „Utekli mi“ nebo „Vedli jste si skvěle“. Mám řídit shodu podle slova „děti“, nebo mám vyjít z toho, že jde o chlapce a dívku?
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
Pokud se v bezprostředním kontextu explicitně neobjevuje slovo „děti“, doporučujeme shodu řídit podle přirozeného rodu nevyjádřeného podmětu: je-li z kontextu filmu zjevné, že je řeč o chlapci a dívce, bude v příčestí měkké i (podle pravidla o přednosti rodů má mužský životný rod přednost před ženským). Na druhou stranu shodu podle slova „děti“ zcela vyloučit nelze; film sice neznáme, ale umíme si představit, že zejména v kontextech, kde mluví vychovatelka o svých svěřencích, by nepůsobilo obtíže dosadit si do role podmětu jméno „děti“. Poněkud problematické by však mohlo být volné kombinování obou pojetí, divák (čtenář titulků) by si totiž mohl v jednotlivých situacích za nevyjádřený podmět dosadit něco jiného než vy a nabýt dojmu, že je v titulcích pravopisná chyba. Pokud trváte na shodě podle jména „děti“, bylo by možná vhodné tuto skutečnost signalizovat tím, že ve větě či blízkém předchozím kontextu explicitně zmíníte slovo „děti“, čímž případným pochybnostem předejdete.
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Počítač mi podtrhává slovo povýtce napsané dohromady. Ale když to rozdělím (po výtce), tak se mi to nezdá v pořádku. Jsem ze staré školy, tak se raději ptám, jak to má být.
Klíčové slovo:
povýtce
Odpověď:
Máte pravdu, že výraz povýtce (s významem hlavně, zvláště, především, zejména) píšeme podle SSČ i SSJČ jen dohromady. Korektor slovo podtrhává, protože ho patrně nezná, jelikož příslovce povýtce nepatří k příliš frekventovaným výrazům – slovníky ho hodnotí jako knižní. Doklady z ČNK ukazují, že s tímto knižním výrazem má problém více pisatelů, vedle dokladů správného užití dohromady (román povýtce duchovní; jsem totiž člověkem povýtce apolitickým) jsou v textech zastoupeny i příklady nesprávného psaní zvlášť (např. dává mu obsah po výtce teologický). Psaní zvlášť (tedy spojení předložky po a 6. p. podstatného jména výtka) má jiný význam, např. po výtce ombudsmana firma stížnost uznala; reklamu jsme po výtce rady upravili.
Zvažované varianty:
povýtce
po výtce
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Když se můj manžel jmenuje Oesterreicher a já budu mít nepřechýlenou podobu příjmení Oesterreicher, jakou podobu bude mít naše společné jméno rodiny? Může to být rodina Oesterreicherova, nebo to musí být rodina Oesterreicher? (Já i manžel jsme Češi.)
Klíčové slovo:
Oesterreicherova
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Oesterreicher je rodina Oesterreicherova. Jiná správná možnost v češtině není. Nepřechýlená podoba vašeho příjmení s tím nesouvisí, zásadní je tu slovo rodina: čí rodina > rodina Oesterreicherova.
Zvažované varianty:
Oesterreicherova
Oesterreicher
Poslední užití:
6.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na samohlásku: příjmení zakončené ve výslovnosti na [a], [á]
Konkrétní dotaz:
Jak se správně přechýlí příjmení mosambické běžkyně, jejíž příjmení má v originále podobu (Maria) Mutola?
Klíčové slovo:
Mutolaová, Mutolová
Odpověď:
Při přechylování příjmení zakončených ve výslovnosti i v písmu na -a lze toto koncové -a jak ponechat, tak ho i odsunout – v úvahu tedy přichází jak podoba Mutolaová, tak Mutolová. Podoba bez odsunutého -a má tu výhodu, že je z ní jednoznačně odvoditelná výchozí podoba jména (v 1. p.). To je možná i důvod toho, proč v případě mosambické běžkyně podle dokladů v databázi ČNK syn v8 převládá právě podoba Mutolaová (1092 výskytů) bez odsunutého -a nad podobou Mutolová (394 výskytů) s -a odsunutým. Použitelné jsou nicméně obě varianty.
Zvažované varianty:
Mutolaová
Mutolová
Poslední užití:
1.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová), bod 1.1 Příjmení zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑a
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje výraz zepelín? Je to [cepelín], nebo [zepelín]?
Klíčové slovo:
zepelín
Odpověď:
Nový akademický slovník cizích slov uvádí u hesla zepelín výslovnostní dubletu, správně je tedy [cepelín] i [zepelín]. Podle našich zjištění dochází i v současném úzu ke kolísání, častější je však podoba [cepelín], a to zejména u profesionálních mluvčích. Výslovnost s počátečním [c] je rovněž patřičná z hlediska původu daného slova (vzducholoď byla nazvána podle německého vynálezce F. Zeppelina) a okrajově má vliv i na pravopisnou podobu slova (grafická forma *cepelín však kodifikovaná není).
Zvažované varianty:
[cepelín]
[zepelín]
Poslední užití:
3.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Jsem Čech, s partnerkou (cizinkou) nejsme sezdáni, v zahraničí se nám narodila dcera a rádi bychom zachovali v jejím jméně obě naše příjmení. Preferujeme podobu Smith Novotná. Je to v souladu s Vašimi jazykovými doporučeními? Nebo bychom měli raději zvolit např. kombinaci Novotná Smith? [Jména byla z důvodu anonymizace změněna.]
Klíčové slovo:
dvě příjmení
Odpověď:
Tato otázka přísluší spíše matrikám než Ústavu pro jazyk český. Podle českých matričních pravidel by Vaše dcera, pokud s partnerkou nejste sezdáni, nesla příjmení pouze po jednom z rodičů. Dvě příjmení dítěti zapsat nelze. Jestliže byste byli u nás sezdáni, příjmení Vaší dcery by se odvíjelo od toho, pro jakou podobu příjmení manželky byste se rozhodli. Ovšem i v případě, že by se Vaše žena jmenovala např. Jane Novotná Smith, dcera by opět mohla nést pouze jedno příjmení, a to Novotná. Jestliže však země Vašeho pobytu umožňuje odlišný postup, doporučujeme podobu Novotná Smith. Upozorňujeme však, že pokud bude mít Vaše dcera i české občanství, o podobě příjmení bude rozhodovat tzv. zvláštní matrika v Brně. Bylo by tedy nejlepší vše konzultovat právě tam.
Zvažované varianty:
Smith Novotná
Novotná Smith
Poslední užití:
13.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovují výrazy zakončené na -in, např. acylpyrin nebo penicilin? Vždy jsme říkali dlouze [-ín], ale nyní slýchám krátce [-in], což mi velmi vadí.
Klíčové slovo:
acylpyrin; penicilin
Odpověď:
U přejatých slov tohoto typu kodifikují aktuální Pravidla českého pravopisu dubletu, tj. jak [acilpirin], tak [acilpirín], respektive [penycilin] i [penycilín]. Stejné doporučení pak obsahují novější ortoepické příručky. Je evidentní, že na samohláskovou délku u mnoha cizích slov v češtině má vliv věk mluvčích nebo jejich regionální původ či vzdělání, z hlediska jednotlivých výrazů pak doba a způsob přijetí slova, lexikální význam, frekvence a sféra užití, expresivita atp. Z nedávno provedeného výzkumu však vyplývá, že zakončení -in je vzhledem k všeobecně převládající tendenci preferovat krátké samohlásky výjimečné. V úzu totiž u zkoumaných slov s tímto zakončením naopak převládaly realizace s délkou. Vzhledem k tomu, že na výskyt délky jsme v těchto případech nikdy žádné stížnosti nezaznamenali, zatímco (jak je vidět nejen z tohoto dotazu) krátká samohláska může u některých posluchačů vzbuzovat nelibost, doporučujeme zde preferovat výslovnost s dlouhým [í].
Zvažované varianty:
[acilpirin]
[acilpirín]
[penycilin]
[penycilín]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen: 1) Samohlásková délka u přejatých slov
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2015). Vokalická kvantita v přejatých slovech v češtině: Výsledky výzkumu výslovnostního úzu. Naše řeč, 98, s. 169–189.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně stotisícový i statisícový? Nebo je správná jen jedna varianta?
Klíčové slovo:
stotisícový, statisícový
Odpověď:
Ano, správné jsou obě varianty – jak stotisícový, tak statisícový. Obě podoby uvádí výkladové slovníky češtiny a obě jsou velmi hojné i v úzu: v databázi ČNK syn v8 najdeme 16 325 výskytů varianty stotisícový a 11 606 výskytů varianty statisícový.
Zvažované varianty:
stotisícový
statisícový
Poslední užití:
13.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla stotisícový a statisícový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky stotisícový a statisícový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Tuším, co mi odpovíte, ale připadá mi to tak strašné, že se přesto zeptám: Píše se finančněporadenský dohromady?
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Ano, přestože se vám slovo kvůli délce nelíbí, je zápis finančněporadenský v pořádku. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
2.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše civilně vojenská spolupráce? Autor to píše civilně-vojenská spolupráce, ale myslím si, že by to měla být dvě samostatná slova (příslovce a přídavné jméno).
Klíčové slovo:
civilně-vojenský
Odpověď:
Mýlíte se, nejde o samostatné příslovce a přídavné jméno, ale o složené přídavné jméno. Autor napsal slovo správně. Jestliže složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vychází ze souřadného spojení dvou složek, které jsou na stejné úrovni (v tomto případě je to zcela jistě civilní a vojenská spolupráce), pak ho píšeme se spojovníkem: civilně-vojenská spolupráce.
Poslední užití:
25.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s psaním adjektiva územněplánovací ve spojení se slovem problematika. Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují.
Zápis se spojovníkem: územně-plánovací by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: uzemní a plánovací problematika, což není správný předpoklad. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady –územněplánovací problematika.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně-plánovací
územně plánovací
Poslední užití:
13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s psaním adjektiva stavebněprávní ve spojení se slovem problematika. Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
stavebněprávní; stavebně-právní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá (přestože se s ním stále v praxi můžeme setkat), píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy. Je značně pravděpodobné, že východiskem je podřadné slovní spojení stavební právo, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: stavebněprávní. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (stavební a právní), v tom případě bychom psali adjektivum se spojovníkem: stavebně-právní. Rozhodnutí by měl učinit autor textu.
Zvažované varianty:
stavebněprávní
stavebně-právní
stavebně právní
Poslední užití:
13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chci vyjádřit, že ve vůni piva se mísí ovoce a chmel. Jak to mám napsat? Pivo s výraznou ovocnochmelovou vůní, nebo pivo s výraznou ovocně-chmelovou vůní? A jak se mají ta slova napsat? Zvlášť, dohromady, nebo s pomlčkou?
Klíčové slovo:
ovocnochmelový; ovocně-chmelový
Odpověď:
Je možné volit obě uvedené možnosti pojmenování, ale každá z nich se bude zapisovat jiným způsobem. Zápis zvlášť není vhodný v obou případech, protože složená přídavná jména bychom neměli psát jako dvě samostatná slova. Pomlčka se u složených přídavných jmen neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud použijete označení ovocně-chmelová vůně, pak přídavné jméno patří do kategorie složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Výraz je tvořen dvěma souřadnými složkami (ovocná a chmelová), proto složené přídavné jméno píšeme se spojovníkem: ovocně-chmelový (ovocně-chmelová vůně).
Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – ovocnochmelová vůně (obdobně hluchoněmý člověk, ořechovotvarohový koláč, meruňko(vo)vanilková zmrzlina, malino(vo)rybízový džus). V praxi se však u obdobných přídavných jmen popisujících nejrůznější kombinace příchutí setkáváme se spojovníkem poměrně často, protože pisatelé posuzují výrazy s první složkou zakončenou na -o(vo) stejně jako adjektiva s první části zakončenou na -ně, -ově.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát žitnopšeničný chléb? Nevím, jestli dohromady, s mezerou, nebo se spojovníkem. Chleba obsahuje procent 70 procent žita a 30 procent pšenice.
Klíčové slovo:
žitnopšeničný
Odpověď:
Zápis se spojovníkem ani zápis dvěma oddělenými slovy v tomto případě v pořádku není. Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – žitnopšeničný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (žitný a pšeničný).
Je nepopiratelné, že v praxi se u obdobných názvů pekařských výrobků (či rozmanitých příchutí zmrzlin a jogurtů) setkáváme se spojovníkem poměrně často. Pisatelé nepochybně chtějí spojovníkem naznačit, že jde o souřadné spojení dvou složek (žitno-pšeničný = žitný a pšeničný; malinovo-citronový = malinový a citronový apod.). Spojovník se však píše u složených přídavných jmen, jejichž první část končí na -sko, -cko, -ně nebo -ově; složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
žitnopšeničný
žitno-pšeničný
žitno pšeničný
Poslední užití:
3.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Vytáhnout něco z pod lavice“. Jde o dvě předložky? Viděla jsem to i psané dohromady, proto poněkud váhám.
Klíčové slovo:
zpod
Odpověď:
Píšeme „Vytáhnout něco zpod lavice“. Nejde o dvě samostatné předložky, ale o předložku jednu, vyjadřující směřování děje z prostoru pod něčím. Zápis zpod (dohromady) zachycuje SSČ, SSJČ, dokonce už i PSJČ. Přestože v ČNK jednoznačně převažuje psaní dohromady (19 000 dokladů), je nesprávné psaní zvlášť stále poměrně časté (3 000 dokladů).
Zvažované varianty:
zpod
z pod
Poslední užití:
14.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – názvy krajů (Kolínsko)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí okolí Milevska? Může to být Milevecko? Nebo Milevsko?
Klíčové slovo:
Milevsko
Odpověď:
Analogické případy typu Blansko > blanenský > Blanensko či Hlinsko > hlinecký > Hlinecko by mohly svědčit pro analogickou řadu Milevsko > milevecký > Milevecko. Jazykové příručky (Alena Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat; IJP) však jako přídavné jméno od zeměpisného jméno Milevsko uvádějí jen podobu milevský; podoba milevecký ani – od ní pak odvozená – podoba Milevecko se nevyskytují ani v úzu: v databázi ČNK syn v8 nemají podoby milevecký a Milevecko ani jediný výskyt. Přídavnému jménu milevský by odpovídala podoba Milevsko (řada Milevsko > milevský – Milevsko); zásadní nevýhoda podoby Milevsko (označující okolí města Milevsko), která ji činí vzásadě nepoužitelnou, je samozřejmě v tom, že je homonymní s názvem města. Dostali bychom tak nežádoucí rovnici: název města Milevsko = název jeho okolí Milevsko, což by jistě způsobilo mnoho potíží. Nezbývá tedy než pro označení okolí Milevska najít nějaký opis – např. právě okolí Milevska či milevský region atp.
Zvažované varianty:
Milevecko
Milevsko
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky milevecký a Milevecko
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je slovo socio-politický, píše se se spojovníkem? Nevím, v jakém smyslu to autor myslí.
Klíčové slovo:
sociopolitický
Odpověď:
Jestliže první složka složeného přídavného jména nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, není podstatné, zda jde o spojení souřadné (sociální a politický), či podřadné (sociální politika). Pokud jsou složky přídavného jména spojeny spojovacím vokálem -o-, píšeme adjektivum vždy dohromady: sociopolitický. Podobně např. hluchoněmý, sladkokyselý.
Zvažované varianty:
sociopolitický
socio-politický
Poslední užití:
14.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chci vyjádřit, že ve vůni piva se mísí chmel a ovoce. Jak to mám napsat? Pivo s výraznou ovocnou, chmelovou vůní / pivo s výraznou ovocnochmelovou vůní / pivo s výraznou ovocně-chmelovou vůní?
Odpověď:
Zamýšlenému významu lépe odpovídají složená přídavná jména, doporučujeme proto zvolit buď variantu ovocnochmelový, nebo ovocně-chmelový.
Zvažované varianty:
pivo s výraznou ovocnou, chmelovou vůní
pivo s výraznou ovocnochmelovou vůní
pivo s výraznou ovocně-chmelovou vůní
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v bakalářské práci pojem antidiskriminace a nevím, zda se to v češtině píše s pomlčkou, nebo bez ní.
Klíčové slovo:
antidiskriminace
Odpověď:
Pomlčka se v zápisu jednotlivých slov neužívá, nedoporučujeme ani zápis se spojovníkem, který se občas (patrně vlivem angličtiny) v praxi objevuje. Náležitý zápis je dohromady: antidiskriminace. Komponent anti- píšeme dohromady s příslušným slovem, např. antifašistický, antibiotika.
Zvažované varianty:
antidiskriminace
anti-diskriminace
Poslední užití:
7.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)