Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
V archeologickém textu se mi objevují číselné údaje o rocích před naším letopočtem. Jak mám tyto roky zapsat, co se týče mezer? Jde jak o čtyřmístná čísla, jako např. 5200 nebo 8000 př. n. l., tak i pětimístná čísla, např. 42000 př. n. l.
Klíčové slovo:
řády; letopočet; př. n. l.
Odpověď:
ČSN 01 6910 upravuje pouze čtyřmístné letopočty, které členit nedoporučuje. Správný je tedy zápis 5200 př. n. l. či 8000 př. n. l. Zápis vícemístného letopočtu bez mezer by však byl nepřehledný, proto v tomto případě doporučujeme trojice řádů oddělovat, tzn. za vhodný považujeme zápis 42 000 př. n. l.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky –Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – Členění čísel
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám souvětí: „Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby zjevně bez výzbroje.“ Mohu část „zjevně bez výzbroje“ nahradit vedlejší větou „které evidentně neměly žádnou výzbroj“? Jak jinak bych mohla danou informaci vyjádřit?
Odpověď:
Navrhovaná reformulace „které evidentně neměly žádnou výzbroj“ je přijatelná. Další možné úpravy jsou např. „které zjevně neměly výzbroj“ nebo „které byly na první pohled bez výzbroje“.
Zvažované varianty:
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby zjevně bez výzbroje.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které evidentně neměly žádnou výzbroj.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které byly na první pohled bez výzbroje.
Kdyby v tom měla prsty policie, neposlali by dvě osoby, které zjevně neměly výzbroj.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že to není vhodné a že by všude měl být plný název. Ale nejsem si jistá, zda by opakování plného názvu nebylo prohřeškem proti stylistice. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
V místě prvního výskytu by měl být uveden plný název. Je-li z dalšího textu zřejmé, že výraz Komise označuje právě Evropskou komisi, není nutné vypisovat vždy celý název. Nicméně to není ani vyloučené – vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být přesný a explicitní, je opakování výrazu přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji odborný text pojednávající o Evropské komisi. Jeho autorka používá nejen plný název tohoto orgánu, ale i zkrácený název Komise. Domnívám se, že by za oficiální podobou názvu mělo být doplněno „dále jen Komise“. Souhlasíte?
Odpověď:
Pokud je z textu zřejmé, že slovo Komise označuje právě Evropskou komisi, není doplnění slovního spojení „dále jen Komise“ nutné. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o odborný text, který by měl být explicitní a co nejpřesnější, považujeme za vhodné navrhované spojení za první výskyt plného názvu doplnit.
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
V poznámce pod čarou uvádíme za sebou několik bibliografických citací. Měly by být jednotlivé citace ukončeny tečkou a středníkem, nebo lze některé z těchto interpunkčních znamének vynechat?
Klíčové slovo:
citace; poznámka pod čarou
Odpověď:
Úplný seznam bibliografických citací ve formě abecedního seznamu se obvykle nachází na konci textu, v rámci samotného textu na tento seznam průběžně odkazujeme pomocí jména tvůrce a data vydání nebo číselného odkazu. Takovéto odkazy by měly být oddělovány středníkem. Případ, který popisujete, tedy uvádění několika úplných bibliografických citací v poznámce pod čarou, není zcela obvyklý a norma pro úpravu citací jej nepopisuje. Pokud je pro tento způsob uvádění bibliografických citací skutečně důvod (a nestačí uvést pouze odkazy), doporučujeme řídit se analogií s odkazy a oddělovat jednotlivé bibliografické citace středníkem. Současné ukončování citací tečkou a jejich následné oddělení středníkem je nadbytečné.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Víš(,) ve které?“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na i/y v souvětí, které nyní vypadá takto: „Ani advokátka, ani Česká televize účastníky přezkumného řízení nebyli, a tedy nebyli oprávněni k...“ Je tento zápis správný?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Nikoli. Ve větě je několikanásobný podmět „ani advokátka, ani Česká televize“, jehož oba členy jsou jména rodu ženského, a právě podle nich je třeba řídit shodu. Namístě je tedy ypsilon: „Ani advokátka, ani Česká televize účastníky přezkumného řízení nebyly, a tedy nebyly oprávněny k...“
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Musí se oficiální dopisy ukončit slovním obratem „s pozdravem“ a méně oficiální dopisy třeba spojením „s přáním pěkného dne“, nebo lze tyto a podobné formulace vynechat?
Odpověď:
Závěrečné formule se v dopisech píší běžně, je to projev zdvořilosti. Doporučujeme tyto formule nevypouštět.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi rozsoudit spor? Napsala jsem nějaké tvrzení, vypsala jsem, co bylo třeba, a text ukončila formulací: „Takže tak.“ Chtěla jsem tím vyjádřit něco jako ‚tak to je, tak se věci mají, nic víc k tomu nemám‘. Druhá strana tvrdí, že „Takže tak.“ vyjadřuje ironii. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
ironie
Odpověď:
Obecně lze říci, že spojení „takže tak“ v podstatě shrnuje, co bylo uvedeno v předchozím textu, a proto ho nechápeme jako ironické. Nemůžeme však zcela vyloučit, že v zakončení konkrétního textu mohlo mít ironický nádech.
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Hojně se vyskytuje formulace „rád bych poděkoval“. Proč ti, kdo ji užívají, nenapíšou radši jednoduše „děkuji“? To nechtějí děkovat teď, ale až někdy v budoucnu?
Klíčové slovo:
poděkování
Odpověď:
Z hlediska komunikační funkce jsou formulace „děkuji“ a „rád bych poděkoval“ ekvivalentní, obě vyjadřují poděkování. Spojení „rád bych poděkoval“ sice vyjadřuje poděkování nepřímo, ale užití přídavného jména „rád“ naznačuje, že poděkování není povinností mluvčího, nýbrž jeho preferovanou volbou. Dále je třeba poznamenat, že užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilé komunikaci běžné (srov. např. nepřímou žádost „Neotevřel bys okno?“ a méně zdvořilé přímé vyjádření „Otevři okno!“).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o užití množného čísla ve formulaci: „Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovým složením.“ Nebylo by lepší napsat: „... vzhledem k materiálovému složení“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
S navrhovanou úpravou souhlasíme.
Zvažované varianty:
Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovým složením.
Objekt je z hlediska památkové péče hodnotný především svou hmotou vzhledem k materiálovému složení.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Může stát titul knížete uprostřed jména šlechtice, tedy „Klemens kníže Metternich“?
Klíčové slovo:
kníže
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Když se o někom řekne, že „je třeba ho hnát svinským krokem“, je to výzva k násilí?
Odpověď:
Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Interpretace sdělení je závislá na mnoha faktorech, záleží na tom, v jaké komunikační situaci byla věta vyslovena, s jakou intonací apod.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud je někdo emeritním předsedou kolegia, uvádí se tato funkce před všemi ostatními funkcemi, nebo až za nimi? Dotyčný je dále ředitelem městské policie a vrchním policejním radou.
Odpověď:
Domníváme se, že pořadí těchto funkcí není nikde závazně normováno, a proto můžete funkci emeritního předsedy jak předsunout před ostatní funkce, tak ji umístit za ně. Doporučujeme však zkonzultovat tento problém ještě s některým povolaným pracovníkem police, který by mohl mít lepší představu o zvyklostech v této oblasti.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, jak v pozvánce označit církevního hodnostáře. Máme v pozvánce formulaci: „Akademie [anonymizováno] srdečně zve Jeho Eminenci kardinála Dominika Duku“. Nestačilo by napsat pouze „Jeho Eminenci“?
Odpověď:
Domníváme se, že varianta „...zve Jeho Eminenci“ je přijatelná, neboť pozvánka bude zřejmě zaslána konkrétnímu člověku. Za vhodnější však považujeme explicitní identifikaci zvaného, aby se předešlo případným nejasnostem. Váš návrh si však dovolíme mírně upravit: „... zve Jeho Eminenci Dominika kardinála Duku“. Jelikož tento dotaz přesahuje do oblasti etikety, doporučujeme požádat o konzultaci ještě např. některého z církevních představitelů.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Na náhrobku je vytesán nápis „Rodina Novákova“, pod ním jsou pod sebou uvedena jména „Marie“, „Anna“ a nyní tam chceme doplnit „Ing. arch. Jan“. Je to tak v pořádku?
Odpověď:
Užití titulu ve spojení se samotným rodným jménem je sice neobvyklé, ale s ohledem na okolní text na náhrobku považujeme toto řešení za přijatelné. Jelikož se však nejedná o čistě jazykovou problematiku, doporučujeme tuto záležitost zkonzultovat ještě např. kameníky, kteří by mohli mít s podobnými požadavky zkušenosti.
Dotaz:
Výtvarné a technické řešení textu
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější psát slogany velkými písmeny, nebo máme psát velké písmeno pouze na začátku věty?
Odpověď:
Grafické řešení reklamních sloganů není normováno jazykovými příručkami, jistě zde hraje roli preference zadavatele reklamy a agentury, která reklamu realizuje. Je však třeba zvážit, zda užití velkých písmen odpovídá samotnému sdělení – texty psané verzálkami jsou obecně vnímány jako zdůrazněné, nadměrně persvazivní, a někteří uživatelé jazyka je pro jejich grafické ztvárnění mohou hodnotit negativně.
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.