Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se v odborných textech s tím, že je užíván spojovník tam, kde bych ho nečekala, např. post-lidský. Myslím, že je to vliv angličtiny a že by se to mělo psát jako jedno slovo.
Klíčové slovo:
postlidský
Odpověď:
Máte pravdu, že komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov a že ho píšeme v češtině dohromady s příslušným výrazem. Slovo postlidský doporučujeme psát bez spojovníku, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postpubertální, postglaciální, postgraduální, postmodernismus apod.
Zvažované varianty:
postlidský
post-lidský
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je nějaký rozdíl mezi vyjádřeními „je mu deset let“ a „má deset let“?
Klíčové slovo:
rok; roky; léta
Odpověď:
Spojení typu „je mu deset let“ považujeme za neutrální, a proto je vhodné ho používat např. v oficiální komunikaci. Naproti tomu spojení typu „má deset let“ je moravismus, který může být vnímán mluvčími z Čech jako příznakový. Nehodnotíme ho však jako nespisovný nebo nesprávný.
Zvažované varianty:
je mu deset let
má deset let
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Učím Číňany česky a nedovedu jim vysvětlit, proč máme ů (s kroužkem) a ú (s čárkou).
Klíčové slovo:
písmena ú/ů
Odpověď:
Rozdílná grafická podoba písmen ú a ů, která slouží k zachycení výslovnostně totožné hlásky (dlouhého [ú]) je důsledkem historického vývoje češtiny. Původní vyslovované dlouhé [ó] se koncem 14. století postupně měnilo v dvojhlásku uo, která později (v průběhu 15. a v 16. století) pozvolna přešla v dlouhé ů. Grafické zachycení vzniklo vlastně spojením dvou písmen do jednoho: kroužek nad u původně zastupoval o ze zanikající dvojhlásky uo. Do spisovného jazyka byla změna přijata uvnitř domácích slov a na jejich konci, nikoli na začátku (kuoň > kůň, duom >dům). Proto ve slovech domácího původu píšeme na začátku vždy písmeno ú (úkol) a uvnitř slova a na jeho konci vždy písmeno ů (vůl, domů). Výjimkou jsou švy předpon a kořenů slov nebo švy předpon a předpony ú‑ (srov. troj‑úhelník, ne‑úspěch). Přejatá slova mívají ú (fúze, ragú, ocún). Podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu.
Zvažované varianty:
ů
ú
Poslední užití:
9.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=148#nadpis2)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku mám popisek „99 % složení je biologicky rozložitelných a bez mikroplastů“. Může takto zůstat, i když výrobek mikroplasty vůbec neobsahuje?
Odpověď:
Uvedená procenta lze vztáhnout jak k biologické rozložitelnosti, tak k části „bez mikroplastů“. Pokud chcete spotřebitele upozornit, že bez mikroplastů je 100 % výrobku, nikoliv jen 99 %, budete muset sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku je uvedeno: „lahev z 97 % z recyklovaného plastu“. Nebylo by vhodné doplnit tam sloveso, tedy „lahev je z 97 % z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Na etiketách výrobků bývají nevětné popisky, elipsa slovesa je v tomto případě přípustná. Pokud byste však raději použila variantu se slovesem, z jazykového hlediska je to zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
lahev z 97 % z recyklovaného plastu
lahev je z 97 % z recyklovaného plastu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Aplikace na výuku češtiny jako cizího jazyka tvrdí, že je správně věta: „Kateřinu já můžu poslouchat celý den.“ Mně se však nelíbí slovosled této věty, domnívám se, že by mělo být: „Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď:
Čeština má volný slovosled, obě varianty jsou tedy přijatelné (ovšem ve větě „Kateřinu já můžu poslouchat celý den." dochází ke zdůraznění vlastního jména). Poněkud neobvyklé je užití zájmena já. V češtině osobní zájmeno běžně vypouštíme, na nevyjádřený podmět odkazují koncovky sloves. Užití zájmena může být motivováno např. potřebou zdůraznit informaci (já, nikoliv někdo jiný). Vzhledem k tomu, že se věta objevila ve výukové aplikaci, nemůžeme vyloučit ani možnost, že za užitím zájmena stojí didaktické důvody.
Zvažované varianty:
Kateřinu já můžu poslouchat celý den.
Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď:
Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní
těžební
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda (město v okrese Praha-východ)? Je to odolský, nebo vodolský?
Klíčové slovo:
odolenovodský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Odolena Voda má ve spisovném jazyce správnou podobu odolenovodský. (Podoby odolský, nebo spíš vodolský vycházejí z místního úzu, v běžné, každodenní komunikaci, nebo nanejvýš ještě v kontextu lokální komunikace (např. lehčí rubriky místního zpravodaje) jsou v pořádku i ony, ve spisovném jazyce, příp. v textech určených do nadregionálních kontextů a souvislostí (noviny, smlouvy, tiskové zprávy) je však třeba užít uvedenou spisovnou podobu odolenovodský.)
Zvažované varianty:
odolský
vodolský
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Odolena Voda a odolenovodský
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné pro česko-polsko-německou oblast (poblíž Hrádku nad Nisou) užívat vlastní jméno Trojmezí?
Klíčové slovo:
Trojmezí; Trojzemí
Odpověď:
Danou oblast lze zcela jistě primárně označit obecným jménem trojmezí (stejně jako jakoukoli jinou lokalitu na rozhraní tří územních celků). Pokud jde o vlastní jméno Trojmezí, oficiálně je coby tzv. hraniční jméno standardizováno pouze Trojmezí, Dreieckmark v okrese Prachatice (viz aplikaci Geoportál ČÚZK), dále se takto nazývá např. část obce Hranice na západě Česka, šumavské horské sedlo atd. Podle našich zjištění si v případě česko-polsko-německé oblasti u Hrádku nad Nisou konkurují dva názvy: Trojmezí a Trojzemí. Obě snadno zaměnitelná pojmenování pro tutéž lokalitu se vyskytují na turistických rozcestnících, infotabulích, mapách apod. a fungují tak zcela jistě jako vlastní jména, která se vztahují jak k místu styku hranic tří zemí, tak k celé přilehlé oblasti. Nejednoznačnou situaci dále komplikuje mj. fakt, že ačkoli se na oficiálním webu města Hrádek nad Nisou lze dočíst o regionu Trojzemí a založené příspěvkové organizaci Brána Trojzemí, ve výše zmíněném Geoportálu ČÚZK nalezneme standardizovaný název Brána Trojmezí (objekt sídelního charakteru blíže neurčený na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou). Jako řešení dané problematiky doporučujeme, pokud to text umožňuje, konkurenci názvů alespoň krátce tematizovat, rozhodnout se pro jeden z nich (např. Trojzemí, které je vedením města evidentně preferováno) a ten důsledně užívat. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by došlo ke sjednocení úzu přímo v dané lokalitě a bylo dosaženo i souladu s oficiální geografickou standardizací. Na okraj dodejme, že nejde o problém nijak nový, byl mj. tematizován již v roce 2008 v televizním pořadu O češtině, a to na základě dotazu, který jazyková poradna ÚJČ tehdy obdržela, viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/208572235500005/titulky#t=12m24s. Pokud jde o kolísání pojmenování, také není česko-polsko-německé trojmezí jediné: lokalita česko-bavorsko-saské hranice na Ašsku bývá nazývána jak Trojmezí, tak i Trojstátí.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co mám uvést na výrobku – „99 % biologicky rozložitelné složení“, nebo „99 % složení je biologicky rozložitelné“?
Odpověď:
Nemůžeme vám doporučit ani jednu variantu. Spojení „99 % biologicky rozložitelné složení“ nedává smysl, spojení „99 % složení je biologicky rozložitelné“ obsahuje chybný tvar přísudkového přídavného jména. Doporučujeme proto úpravu „99 % složení je biologicky rozložitelných“ nebo „z 99 % biologicky rozložitelné složení“.
Zvažované varianty:
99 % složení je biologicky rozložitelné
z 99 % biologicky rozložitelné složení
99 % biologicky rozložitelné složení
99 % složení je biologicky rozložitelných
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Který reklamní slogan je nejlepší: „vše pro inkontinenci a stomie“, „vše pro inkontinenci a stomii“, nebo „vše pro inkontinence a stomie“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Jelikož inkontinence označuje ‚neschopnost udržet moč nebo stolici‘, doporučujeme, aby byl užit tvar v jednotném čísle. Naproti tomu výraz stomie může být vzhledem k významu ‚umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla‘ použit v daném sloganu jak v jednotném, tak množném čísle. Doporučujeme proto vybrat si mezi variantami „vše pro inkontinenci a stomie“ a „vše pro inkontinenci a stomii“.
Zvažované varianty:
vše pro inkontinenci a stomie
vše pro inkontinenci a stomii
vše pro inkontinence a stomie
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo, či
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nebo že
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Pracuji jako asistentka učitele a celý život žiju v domnění, že ve větách typu „Koně a kobyly běželi“ musí být v přísudku měkké i, protože „koně“ jsou rodu mužského životného. Nedávno jsem však při vyučování s překvapením zjistila, že je možné shodu řídit i podle „kobyl“ a v přísudku psát ypsilon. Teď jsem z toho celá zmatená, znamená to, že to odjakživa používám špatně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ne tak docela. Zásadní roli zde totiž hraje slovosled: pokud stojí přísudek za několikanásobným podmětem („Koně a kobyly běželi“), je skutečně měkké i v přísudku jedinou možností – podle pravidla o přednosti rodů má vždy přednost mužský životný rod. Pokud však přísudek předchází před podmětem („Po louce běželi/y kobyly a koně“), máte dvě možnosti: buď uplatníte stejné pravidlo jako v předchozím případě, nebo můžete shodu řídit podle jména, které stojí přísudku blíže. To jsou v tomto případě „kobyly“, takže v přísudku může být i ypsilon. Protože však pravidlo o přednosti rodů platí univerzálně bez ohledu na slovosled a chybu s ním nikdy neuděláte, učívá se ve škole pro zjednodušení pouze tento přístup.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.