Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Máme pacientku, kterou přeložili z nemocnice Motol. Má být správně přeložit pacienta z Motola, nebo Motole?
Klíčové slovo:
Motol
Odpověď:
Zeměpisné jméno Motol se skloňuje podle vzoru „hrad“, proto by v 2. p. měl být tvar Motola.
Zvažované varianty:
Motola
Motole
Poslední užití:
9.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak bych měl v knize skloňovat jméno Steve s němým -e na konci?
Klíčové slovo:
Steve
Odpověď:
Pokud koncové němé -e ovlivňuje výslovnost jména, pak je kvůli naznačení výslovnosti obvykle zachováváme i v nepřímých pádech. To se vztahuje i na jméno Steve [stýv], kde koncové -e- ovlivňuje zpětně výslovnost: 2. p. Stevea, 3. p. Steveu apod. Ani varianta s vynechaným koncovým -e- by nebyla chybná, jen by mohla některé čtenáře vést k výslovnosti jména [stev].
Zvažované varianty:
Steva
Stevea
Poslední užití:
9.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova obchod a chodit příbuzná?
Klíčové slovo:
obchod, chodit
Odpověď:
Ano, slova obchod a chodit jsou příbuzná, v obou z nich je kořen -chod-. Slovo obchod je motivováno tím, že šlo o výdělečnou činnost, při níž se se zbožím obcházeli zákazníci.
Poslední užití:
16.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit se shodou přísudku s podmětem. Ve školním časopise chceme otisknout text jedné paní učitelky, jsou to takové postřehy z distanční výuky. Teď si tu však lámeme hlavu s větou „Místo toho, abychom se s dětmi pozdravily...“ Jde nám o i/y ve slově „pozdravily“. Máme vycházet z toho, že podmětem je paní učitelka a děti (a psát tvrdé y), nebo to máme chápat tak, že podmět je nevyjádřený a fakticky v sobě zahrnuje učitelku, dívky, ale i chlapce?
Klíčové slovo:
my
Odpověď:
Formálním podmětem věty je nevyjádřené zájmeno „my“, které je samo o sobě bezrodé. V přísudku volíme i/y podle toho, zda zájmeno odkazuje k osobám rodu mužského životného, nebo nikoli. Z kontextu víme, že jde o „učitelku“ (jméno rodu ženského) a „děti“ („dítě“ je v množném čísle též rodu ženského). Primární variantou je tedy tvrdé y v přísudku. Vyloučit však nelze ani interpretaci, že paní učitelka mluví např. za celý učitelský sbor, tolerovali bychom proto i měkké i.
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 2 – Podmět je vyjádřen bezrodým zájmenem
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa dobýt ve 3. osobě jednotného čísla?
Klíčové slovo:
dobýt
Odpověď:
Sloveso dobýt má ve 3. osobě jednotného čísla možný tvar dobude a dobyde. Tvar dobyde je v současné kodifikaci hodnocen jako hovorový, tedy méně formální, stylově nižší, ale stále spisovný.
Zvažované varianty:
dobude
dobyde
Poslední užití:
9.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
S jakým korpusem v jazykové poradně pracujete?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
V jazykové poradně pracujeme s databázemi Českého národního korpusu (https://www.korpus.cz/), nejčastěji s aktuální verzí korpusu KonText.
Dotaz:
Překlad
Konkrétní dotaz:
Můžeme se při překladu programu Evropské komise řídit slovenským překladem?
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Otázky překladu nespadají do kompetencí jazykové poradny, můžeme však říci, že slovenština je sice jazyk češtině velmi blízký, při překládání bychom však měli mít primárně na paměti strukturu českého jazyka a jeho zákonitosti. V opačném případě hrozí riziko interference, tedy nežádoucí ovlivnění jiným jazykem.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Žáci základní školy měli určit stavbu slov velbloud, velryba. Jde o přiměřený úkol?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Bohužel, nejsme didaktické pracoviště, jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, nikoli však přiměřenost požadavků ve školní výuce češtiny. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v maturitním testu z českého jazyka chybná řešení úloh, mohu je s vámi konzultovat?
Klíčové slovo:
chyba
Odpověď:
Jazyková poradna se může vyjádřit k jednotlivým jazykovým jevům, které jsou předmětem zadávaných úloh, nejsme však didaktické pracoviště, a proto nemůžeme k podávanému výkladu doplnit metodologické aspekty či hledisko hodnocení jednotlivých úloh. Doporučujeme vám zkusit položit dotaz v on-line diskusi Asociace češtinářů (https://ascestinaru.cz).
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Určujeme s žáky druhy vedlejších vět a zarazili jsme se u souvětí „Udělej to tak, abys ji stihl na letišti“. Většina žáků vedlejší větu určila jako účelovou, ale někteří usoudili, že jde o větu způsobovou. Jsou oba způsoby možné?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Větu bychom nicméně primárně určili jako příslovečnou způsobovou. K větě účelové svádí pouze skutečnost, že je zde užita spojka „aby“, která je pro věty účelové typická, avšak významově je toto zařazení nefunkční: věta nevyjadřuje „proč to má XY udělat“, ale „jak to má udělat“.
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (který)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, proč je ve spojení „něco dobrého“ přídavné jméno ve druhém pádě. Zdá se mi, že ten tvar nesouhlasí se zájmenem „něco“.
Klíčové slovo:
něco dobrého
Odpověď:
Vazba neurčitého zájmena „něco“ s 2. pádem je dána historicky, podobně jako třeba v případě neurčitých číslovek („mnoho dobrého“). Když celé spojení vyskloňujete, uvidíte, že tvar přídavného jména s neurčitým zájmenem „něco“ souhlasí, jde o přívlastek shodný: „bez něčeho dobrého“, „něčemu dobrému“, „něco dobrého“, „o něčem dobrém“, „s něčím dobrým“.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo:
hloubka; hluboký
Odpověď:
Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Jak mám používat jazykový korpus daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je pro prohledávání databáze ČNK nejvhodnější typ dotazu „základní“?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Jak se dočteme v manuálu pro práci s ČNK (https://wiki.korpus.cz/doku.php/kurz:prvni_dotaz), základní dotaz slouží pro potřeby rychlého informativního hledání v situacích, které nevyžadují přílišnou přesnost. Princip základního dotazu pak spočívá v tom, že je-li zadán základní slovníkový tvar (lemma), vyhledají se také všechny jeho tvary; pokud se o lemma nejedná, vyhledají se jenom ty tvary, které se s dotazem přesně shodují. Hledáme-li konkrétní slovní tvar, je vhodné zvolit stejnojmenný typ dotazu.
Dotaz:
Jaký jazykový korpus doporučujete pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Je syn v8 ta nejaktuálnější verze databází Českého národního korpusu?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
V současnosti (tj. v prosinci 2020) je nejaktuálnější verze ČNK online_now, spadající mezi monitorovací korpusy mapující český web, tj. internetovou žurnalistiku, diskuse a sociální sítě (od roku 2017 do současnosti). V řadě syn je zatím poslední verzí syn v8.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova námět?
Klíčové slovo:
námět
Odpověď:
Slovo námět je poprvé doloženo v 15. století, ve staročeštině mělo význam ‚námitka‘. Je odvozeno od slovesa namítat, které neslo ve staročeštině význam ‚nadhazovat, předhazovat‘, Jungmann u něj už uvádí též význam ‚navrhovat‘. Sloveso namítat bylo vytvořeno ze spojení předložky na a slovesa metat, které úzce souvisí se slovesem mést. V praslovanštině mělo toto sloveso podobu mesti, která má původ v indoevropském met- ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.