Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je správně detegovat, nebo detektovat? Vídám obě podoby, starší kolegové preferují spíše podobu detegovat, osobně bych volil zápis detekovat.
Klíčové slovo:
detekovat; detegovat; detektovat
Odpověď:
Správně jsou obě podoby, respektive je přesnější říct, že je možné užít tři varianty zápisu – NASCS uvádí podobu detekovat, detegovat i detektovat. Podle slovníku jde o rovnocenné varianty; podobu detektovat slovník označuje jako řidší. Doklady v ČNK ukazují zcela jednoznačnou převahu podoby detekovat. Doklady jsou převážně z publicistických textů, není vyloučené, že např. v úzce odborném prostředí je preferována jiná pravopisná podoba.
Zvažované varianty:
detekovat
detegovat
detektovat
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji jen ujištění, že je náležité psát měkké i ve slově bila ve větě: „Taková nespravedlnost bila do očí“.
Klíčové slovo:
bít
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso má v uvedeném kontextu význam ‚udeřila, bouchla‘, proto se slovo bít píše s měkkým i: „ Nespravedlnost bila do očí“. Sloveso být má jiný význam, užilo by se např. ve formulaci „Byla to nespravedlnost“.
Zvažované varianty:
bila
byla
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Křesťanské svátky, období
Konkrétní dotaz:
Má se psát svatý týden, nebo Svatý týden? Publikace se ve způsobu psaní rozcházejí.
Klíčové slovo:
s/Svatý týden
Odpověď:
Podle SSJČ se má ve významu ,předvelikonoční týden´ psát svatý týden, příručka Jak zacházet s náboženskými názvy doporučuje písmeno velké. V úzu, jak dokládá ČNK, se objevují obě podoby. Domníváme se, že je nutno obojí způsob psaní přijmout. V náboženských textech patrně autoři budou upřednostňovat velké písmeno. Ve významu ,předmaturitní volno´ je namístě pouze malé písmeno.
Zvažované varianty:
svatý týden
Svatý týden
Poslední užití:
27.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo svatý
Jazykový zdroj:
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
V korespondenci
Konkrétní dotaz:
V jedné obálce posíláme zákazníkům dva texty. První text tvoří obecná informace, v níž volíme oslovení Milí přátelé a u zájmena vy malé písmeno. Druhý text tvoří dopis, v němž je oslovována konkrétní osoba rodným jménem. V tomto textu volíme u zájmena vy velké písmeno. Chtěli jsme u obou textů způsob psaní sjednotit ve prospěch velkého písmene, ale korektorská agentura nám to nedoporučila. Argumentovala tím, že v prvním textu jde o univerzální oslovení, a proto je namístě malé písmeno. Opravdu nelze i v tomto textu psát velké písmeno?
Klíčové slovo:
vy
Odpověď:
První text není klasický dopis, a malé písmeno u zájmena vy je tudíž oprávněné. Vzhledem k tomu, že tento text i text, který již dopisem je a v němž velké písmeno zájmena vy je namístě, obdrží adresát v jedné obálce, se domníváme, že psaní velkého písmene u zájmena vy i v prvním textu je přijatelné.
Poslední užití:
3.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 91
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 98
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
pokaždé než
Odpověď:
Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází příslovečný výraz s časovým významem („pokaždé když“, „teď když“ apod.), čárka mezi nimi není nutná, a to zejména stojí-li toto spojení na samém začátku větného celku. Jestliže však spojení časového příslovečného výrazu a spojovacího výrazu stojí uvnitř složitějšího větného či souvětného celku, může být interpunkční řešení různé. Volba interpunkčního řešení pak může sledovat rozličné zřetele, např. přehlednost, odraz zvukového členění celku při hlasitém čtení či prostě jen preferenci pisatele.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 11 – Vedlejší věty časové – typ předtím než, pokaždé když
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 122
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 115
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 10 – Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani, sekce 3 – spojka ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „hezký modrooký blonďatý mladý muž“?
Klíčové slovo:
přívlastek postupně rozvíjející
Odpověď:
Složky postupně rozvíjejícího přívlastku se čárkami neoddělují. Někdy je však možno vnímat některé složky tohoto přívlastku jako souřadně spojené, a tudíž volit i řešení s čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
chodit
Odpověď:
Jestliže zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci (tzv. pádový ukazatel) nestojí bezprostředně u dané konstrukce, od psaní čárky se zpravidla upouští, není však vyloučeno, pokud pisatel chápe infinitivní konstrukci jako zástupek věty vedlejší.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1.2 – Zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci v platnosti vedlejší věty
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu a zarazila jsem se u souvětí „Vliv může mít i pravidelné zkracování jícnu či trvalé zkrácení jícnu, které pak vede k...“ Neměl by mít přísudek ve vedlejší větě podobu „vedou“? Podotýkám, že vedlejší věta se vztahuje jak k „pravidelnému zkracování“, tak k „trvalému zkrácení“.
Klíčové slovo:
shoda ve vedlejší větě
Odpověď:
Pokud se vedlejší věta vztahuje k oběma složkám několikanásobného podmětu v hlavní větě, je skutečně nutné užít množného čísla, tedy „... které pak vedou“. Stávající podoba věty signalizuje, že je řeč pouze o „trvalém zkrácení jícnu“.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 255 (shoda tvarů adjektivních)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Znejistěla jsem, která vazba je správně: „Přihlášku odevzdejte na studijním oddělení“, nebo „Přihlášku odevzdejte na studijní oddělení“?
Klíčové slovo:
odevzdat
Odpověď:
Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení lze ve spojení se slovesem „odevzdat“ použít obě vazby: v prvním případě odpovídáme na otázku „odevzdat kde“, v druhém případě na otázku „odevzdat kam“.
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku vazba „zamezení rozvoje“?
Klíčové slovo:
zamezení
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (VALLEX) uvádí u slovesa „zamezit“, z něhož je slovesné podstatné jméno „zamezení“ odvozeno, dva významy: ve významu „zabránit“ slovník připouští pouze vazbu se třetím pádem, ve významu „zakázat, znemožnit“ pak vazbu se třetím i se čtvrtým pádem. Významový rozdíl je velice těsný a domníváme se, že ve vašem případě je možné připustit obojí výklad – přestože význam „zabránit“ považujeme za primární. Vazba se třetím pádem („zamezení rozvoji“) je tedy určitě v pořádku, v úvahu však připadá i vazba s druhým pádem: pokud totiž ze slovesa, které se pojí se čtvrtým pádem, vytvoříme slovesné podstatné jméno, mění se vazba ze čtvrtého pádu na druhý (darovat květinu > darování květiny). Proto je z našeho pohledu v pořádku i vazba „zamezení rozvoje“.
Zvažované varianty:
zamezení rozvoji
zamezení rozvoje
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „zabránění aspirace“? Nemělo by být slovo „aspirace“ ve třetím pádě, tedy „zabránění aspiraci“?
Klíčové slovo:
zabránění
Odpověď:
Ano, namístě je skutečně třetí pád. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení sice neuvádí přímo slovesné podstatné jméno „zabránění“, uvádí však sloveso „zabránit“, z něhož je podstatné jméno odvozeno, a připouští pouze vazbu se třetím pádem. Spojení by tedy mělo znít „zabránění aspiraci“.
Zvažované varianty:
zabránění aspiraci
zabránění aspirace
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.