Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jaké zájmeno použít ve větě „Svým/Naším profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“. Když přivlastňuji větší skupině lidí, neměla bych použít spíš „naším“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Počet lidí, jimž přivlastňujete, není rozhodující. V množném čísle je pouze třeba ohlídat, zda jsou podmět a „vlastník“ zcela totožní. V Internetové jazykové příručce uvádíme např. větu „Doma u televize fandíme našim fotbalistům na mistrovství Evropy“: podmět „my“ zde označuje malou skupinu lidí (rodinu, několik přátel apod.) a nelze říci, že by fotbalisté „patřili“ těmto několika lidem. Váš případ je však jiný, zde je pravděpodobně naopak žádoucí vyjádřit, že profesionální a lidský přístup máme „my všichni“. Proto doporučujeme užít zvratné zájmeno: „Svým profesionálním a lidským přístupem pomáháme klientům“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova opatrovanec? Je to opatrovankyně, nebo opatrovanka?
Klíčové slovo:
opatrovanka
Odpověď:
Podle výkladových slovníků (SSJČ) má slovo opatrovanec přechýlenou podobu opatrovanka. Tato podoba se (sice řídce, ale přece) objevuje i v databázi ČNK syn v 8, a to na rozdíl od podoby opatrovankyně (která v téže databázi nemá jediný výskyt). Přechýlení je žádoucí, výraz opatrovanka je slovotvorně náležitý, srozumitelný, doložený v kodifikaci i v úzu. Doporučujeme tedy právě tuto podobu – opatrovanka.
Zvažované varianty:
opatrovankyně
opatrovanka
Poslední užití:
1.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opatrovanec
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky opatrovankyně a opatrovanec
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova fréza?
Odpověď:
Slovo fréza ‚obráběcí stroj‘ bylo přejato z německého Fräse, které bylo přejato z francouzského fraise téhož významu. To je odvozeno od slovesa fraiser ‚frézovat‘, dříve ‚vrásnit‘ či ‚zvětšovat otvor‘. Toto sloveso pochází asi z franského frisi, tedy ‚obruba, kadeření‘.
Poslední užití:
10.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velryba?
Klíčové slovo:
velryba
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku se píše, že velryba (ve staročeštině i velryb) má původ asi ve středohornoněmeckém walvisch (německy Walfisch) téhož významu. První část slova se přiklonila k vel-, druhá část byla přeložena jako ryba. Ještě je třeba doplnit, že už sama první část německého slova znamená ‚velryba, kytovec‘ (srov. např. anglické whale).
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velbloud?
Klíčové slovo:
velbloud
Odpověď:
V Rejzkově Českém etymologickém slovníku se dočteme, že slovo velbloud bylo přejato z gótského ulbandus téhož významu. To pochází z latinského elephantus ‚slon‘ z řeckého eléphas s týmž významem, které má původ asi v egyptštině. Rejzek dále uvádí, že záměna slona za velblouda není u Slovanů (a Germánů) příliš překvapivá, neboť v obou případech šlo o velké zvíře, s nímž neměli osobní zkušenost. Ještě ve staročeských rukopisech se objevuje velblúd také ve významu ‚slon‘. V praslovanštině mělo slovo podobu velьbǫdъ, ale původně asi vъlbǫdъ, slovo se zřejmě vlivem lidové etymologie přichýlilo k vel(e)- a pak i bloudit.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba slova opatrovanec? Je to opatrovankyně, nebo opatrovanka?
Klíčové slovo:
opatrovanka
Odpověď:
Podle výkladových slovníků (SSJČ) má slovo opatrovanec přechýlenou podobu opatrovanka. Tato podoba se (sice řídce, ale přece) objevuje i v databázi ČNK syn v 8, a to na rozdíl od podoby opatrovankyně (která v téže databázi nemá jediný výskyt). Přechýlení je žádoucí, výraz opatrovanka je slovotvorně náležitý, srozumitelný, doložený v kodifikaci i v úzu. Doporučujeme tedy právě tuto podobu – opatrovanka.
Zvažované varianty:
opatrovankyně
opatrovanka
Poslední užití:
16.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo opatrovanec
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky opatrovankyně, opatrovanka
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a tudíž
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Čárky píšeme pouze mezi jednotlivými složkami větného členu.
Poslední užití:
27.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde se dozvím informace o současném úzu?
Klíčové slovo:
jazykový korpus
Odpověď:
Četnost určitého slova či slovního spojení v úzu, spolu s informacemi o typech textů, v nichž se vyhledávané slovo / slovní spojení vyskytuje, je možné zjistit vyhledáváním v korpusu KonText, což je jedna z mnoha databází Českého národního korpusu.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „v Praze(,) v Patočkově ulici“?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nesouřadná příslovečná určení stejného druhu – tedy složky příslovečného určení tzv. postupně rozvíjejícího – zpravidla čárkou neoddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 132
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 19 – Výrazy, které se čárkou neoddělují
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Jak se dostanu do Databáze jazykových dotazů?
Klíčové slovo:
Databáze jazykových dotazů
Odpověď:
Databázi jazykových dotazů najdete na adrese dotazy.ujc.cas.cz, popřípadě do ní můžete vstoupit přes link na stránkách jazykové poradny ÚJČ, například zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/co-je-jazykova-poradna.html.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ale“ ve větě „Vybrali dva nabité(,) ale úspěšné releasy“?
Klíčové slovo:
ale
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Projekt Zpřístupnění dotazů jazykové poradny v lingvisticky strukturované databázi
Konkrétní dotaz:
Je možné odpověď na jazykový dotaz, kterou jsem od vás právě obdržel, někde zveřejnit on-line?
Klíčové slovo:
Databáze jazykových dotazů
Odpověď:
Telefonické konzultace jsou nahrávány a po anonymizaci jsou následně tříděny a vkládány do Databáze jazykových dotazů. Jakmile je daný dotaz zpracován a uložen do databáze, je veřejně přístupný a lze jej vyhledat podle dané jazykové oblasti, kategorie dotazů či například podle přiřazeného klíčového slova.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
ani – ani
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (či další) složky čárka.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout, jakým větným členem je infinitiv ve větách typu „jedu lyžovat“ nebo „běžím se učit“.
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je vyžadováno ve škole, nicméně v obou případech bychom infinitiv určili jako příslovečné určení účelu („jedu, abych lyžoval“, „běžím, abych se učil“).
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku ve větě s nevyjádřeným podmětem. Nevím totiž, co si mám vzít z předchozího kontextu. Přečtu vám úryvek: „V roce 1942 jsem šla do strojíren. Jedna moje kamarádka tam už pracovala, tak jsem tam šla také. Vyráběly/i jsme tam součástky.“ Jde mi o sloveso „vyráběly/i“ v poslední větě. Má tam být ypsilon, nebo měkké i?
Klíčové slovo:
my
Odpověď:
Teoreticky jsou možná obě řešení. Pokud zvolíte ypsilon, signalizujete tím, že dál hovoříte pouze o oněch dvou dívkách, které známe z předchozího kontextu. Větu však můžete nepochybně vztáhnout i na všechny zaměstatnce strojíren, tedy i na muže. Pak by bylo namístě měkké i. Záleží tedy vlastně na vás, co chcete vyjádřit, zda to, že součástky vyráběly dvě dívky, nebo obecně zaměstnanci.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.