Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo brněnských? Lze dělit brněns-kých?
Klíčové slovo:
brněnských
Odpověď:
Slovo brněnských se na konci řádku správně dělí takto: br-něn-ských. V případě skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony (zde -nsk-) respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Odtud tedy dělení brněn-ský, jelikož -sk- je evidentní slovotvorná přípona.
Zvažované varianty:
brněns-kých
Poslední užití:
23.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo brněnský
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo moravský?
Klíčové slovo:
moravský
Odpověď:
Slovo moravský se na konci řádku správně dělí takto: mo-rav-ský. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony (zde -vsk-) respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Kořenem slova moravský je morav-, -sk/ý je slovotvorná přípona, odtud tedy dělení morav-ský. (Mezi částmi mo- a -rav- je evidentní slabičná hranice, odtud pak dělení mo-ravský.)
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo moravský
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo nepříjemnou? Dělí se nepříje-mnou, nebo nepříjem-nou?
Klíčové slovo:
nepříjemnou
Odpověď:
Slovo nepříjemnou se na konci řádku správně dělí takto: ne-pří-jem-nou. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -emnou) přítomen morfematický šev, dělíme na švu. Odtud tedy dělení nepříjem-nou.
Zvažované varianty:
nepříje-mnou
nepříjem-nou
Poslední užití:
3.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo příjemný
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo ekonometristka? Jde mi hlavně o konec slova, jaké tam bude správné dělení?
Klíčové slovo:
ekonometristka
Odpověď:
Slovo ekonometristka se na konci řádku správně dělí takto: eko-no-me-t-rist-ka. V případě skupiny tří (zde -stk-) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev, a to i příponový. Odtud tedy dělení ekonometrist-ka.
Poslední užití:
13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla turistka, sólistka, metrový
Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo důsledku?
Klíčové slovo:
důsledku
Odpověď:
Slovo důsledku se na konci řádku správně dělí takto: dů-sled-ku. Pokud předchází písmenu -l- v neslabikotvorné pozici písmeno -s- (zde -sl-) a před nimi je morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny: zde předpona dů- vs. kořen -sled-), dělíme jen na švu – odtud jen dělení dů-sledku (nikoliv *důs-ledku). A není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -edku-) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami – odtud dělení důsled-ku.
Poslední užití:
17.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.3 Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici, bod a) + 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo důsledek
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo mladší? Lze dělit mla-dší, jak je uvedeno v textu? Nemělo by se správně dělit mlad-ší?
Klíčové slovo:
mladší
Odpověď:
Slovo mladší se na konci řádku správně dělí takto: mlad-ší. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -adší) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy správné dělení mlad-ší.
Zvažované varianty:
mla-dší
mlad-ší
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo protivanovský? Je možné dělit protivanovs-kým?
Klíčové slovo:
protivanovským
Odpověď:
Slovo protivanovským se na konci řádku správně dělí takto: pro-ti-va-nov-ským. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek (zde -vsk-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový), odtud tedy dělení protivanov-ským.
Zvažované varianty:
protivanovs-kým
Poslední užití:
29.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné atp.? Lze dělit jednozrn-né, ochran-né?
Klíčové slovo:
jednozrnné, ochranné
Odpověď:
Slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné se na konci řádku správně dělí takto: jed-no-zrn-né, ochran-né. Pokud se zdvojené souhlásky nacházejí na švu (včetně příponového), dělíme na švu, odtud tedy dělení: jednozrn-né, ochran-né (-zrn- a -chran- jsou kořeny a -n- je slovotvorná přípona).
Zvažované varianty:
jednozrn-né
ochran-né
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod b)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Kennedyovi? Mělo by se správně dělit Kennedy-ovi, nebo Kennedyo-vi?
Klíčové slovo:
Kennedyovi
Odpověď:
Slovo Kennedyovi se na konci řádku správně dělí takto: Ke-n-ne-dyo-vi. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem nebo jde o šev příponový či koncovkový, nedělíme je. Ve slově Kennedyovi jsou sice dvě samohlásky vedle sebe (-yo-) odděleny morfematickým švem, jde ale o šev příponový, nedělíme je tedy. Odtud pak správné dělení Kennedyo-vi.
Zvažované varianty:
Kennedy-ovi
Kennedyo-vi
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, body a) a b)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu ‚léčebný pramen‘. Může mít kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
pramínek
Odpověď:
Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.
Zvažované varianty:
pramínek
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.