Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Je možné místo slova velikost ve spojení „ponožky, velikost 38“ užít zkratku v podobě „vel.“?
Klíčové slovo:
velikost
Odpověď:
Slovník zkratek ani malý rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost zkratku pro slovo „velikost“ sice neuvádějí, platí však, že tzv. grafické zkratky, mezi než řadíme právě i uvedenou variantu „vel.“, lze utvořit od většiny slov. Takové zkratky se tvoří vypsáním prvního písmene či charakteristické počáteční skupiny písmen daného slova a jsou vždy zakončené tečkou. Při užívání grafických zkratek je pouze potřeba mít na paměti, že by zkratka měla být pro čtenáře v daném kontextu srozumitelná. Vámi uvedené spojení poskytuje čtenářům dostatečný kontext pro náležitou interpretaci zkratky, proto je možné jej zapsat i v podobě „ponožky, vel. 38“.
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V materiálech stolního tenisu je napsáno krajské přebory dospělích. Psal bych tam ý: přebory dospělých.
Klíčové slovo:
dospělý
Odpověď:
Ano, mužské podstatné jméno dospělý se skloňuje podle vzoru mladý, náležitý tvar 2. pádu množného čísla je tedy skutečně s ý: dospělých.
Zvažované varianty:
dospělých
dospělích
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V textu básně je uvedeno „Do rovnová_ nás vrátí jen víra.“ Bude se na konci psát h, nebo ch?
Klíčové slovo:
rovnováha
Odpověď:
Podstatné jméno rovnováha píšeme s h, při skloňování k žádné hláskové změně nedochází – tvar 2. pádu množného čísla je tedy rovněž s h: do rovnováh.
Zvažované varianty:
rovnováh
rovnovách
Poslední užití:
29.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí příjmení Findejsová? Lze správně dělit Findejs-ová?
Klíčové slovo:
Findejsová
Odpověď:
Příjmení Findejsová se na konci řádku správně dělí takto: Fin-dej-so-vá. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, odtud dělení Findejso-vá (mezi -so- a -vá je evidentní slabičná hranice).
Zvažované varianty:
Findejs-ová
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo mladší? Lze dělit mla-dší, jak je uvedeno v textu? Nemělo by se správně dělit mlad-ší?
Klíčové slovo:
mladší
Odpověď:
Slovo mladší se na konci řádku správně dělí takto: mlad-ší. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -adší) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy správné dělení mlad-ší.
Zvažované varianty:
mla-dší
mlad-ší
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo protivanovský? Je možné dělit protivanovs-kým?
Klíčové slovo:
protivanovským
Odpověď:
Slovo protivanovským se na konci řádku správně dělí takto: pro-ti-va-nov-ským. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek (zde -vsk-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový), odtud tedy dělení protivanov-ským.
Zvažované varianty:
protivanovs-kým
Poslední užití:
29.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí jméno von Straussenburg (rakousko-uherský generálplukovník a poslední náčelník rakousko-uherského generálního štábu)? Musí být při dělení obě -ss- u sebe, nebo každé na jiném řádku?
Klíčové slovo:
Straussenburg
Odpověď:
Jméno von Straussenburg se správně dělí takto: von Straus-sen-burg nebo von Strau-ssen-burg. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ausse-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Odtud tedy správné dělení jak von Straus-sen-burg (dělení mezi souhláskami), tak von Strau-ssen-burg (dělení před oběma souhláskami).
Zvažované varianty:
Strau-ssenburg
Straus-senburg
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné atp.? Lze dělit jednozrn-né, ochran-né?
Klíčové slovo:
jednozrnné, ochranné
Odpověď:
Slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné se na konci řádku správně dělí takto: jed-no-zrn-né, ochran-né. Pokud se zdvojené souhlásky nacházejí na švu (včetně příponového), dělíme na švu, odtud tedy dělení: jednozrn-né, ochran-né (-zrn- a -chran- jsou kořeny a -n- je slovotvorná přípona).
Zvažované varianty:
jednozrn-né
ochran-né
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod b)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že se píše lískooříškový dohromady, protože je to od lískového oříšku. Ale pokud píšu oříškovo-mléčný krém, tak bych to psala s pomlčkou, protože jsou tam dvě složky. Je to tak?
Klíčové slovo:
oříškovomléčný; oříškomléčný
Odpověď:
Pomlčka se pro zápis složených přídavných jmen neužívá, náležitý zápis je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Ale ani psaní se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože jde o dvě složky: oříšky a mléko (oříškovou a mléčnou). Spojovník používáme pro oddělení dvou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Se spojovníkem bychom psali pojmenování oříškově-mléčný krém. Pokud je první část zakončena na -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože má dvě složky): oříškovomléčný, popř. oříškomléčný. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobně např. tvaroho(vo)maková buchta. V praxi se toto pravidlo často nedodržuje.
Zvažované varianty:
oříškovomléčný
oříškovo-mléčný
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše lískooříškový krém? Psala bych to dohromady, ale lidé to často píšou s pomlčkou?
Klíčové slovo:
lískooříškový
Odpověď:
Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá.
Slovo lískooříškový píšeme dohromady, protože jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno lískový) rozvíjí druhou (podstatné jméno oříšek). Obdobně píšeme např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky).
Zvažované varianty:
lískooříškový
lísko-oříškový
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Problémy, které dokážeme vyřešit(,) a které naopak ne“?
Klíčové slovo:
a naopak
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: „Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev."
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem ‚dříve než, před jistým okamžikem‘: předtím, než začali šířit...
Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu „předtím, než“ a „před tím, než“ však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nacházím různé varianty a nevím, jak se má psát technika audio-video. Se spojovníkem, dohromady, nebo každé zvlášť?
Klíčové slovo:
audio-video
Odpověď:
V internetovém Akademickém slovníku současné češtiny je pro výraz s významem ‚vztahující se ke zvuku i obrazu; sloužící k přenosu, záznamu a reprodukci zvuku i obrazu‘ uvedena pouze podoba se spojovníkem: audio-video technika, zařízení, přehrávač, kabel. Je rovněž možné užít synonymní výraz audiovizuální (ten se píše jako jedno slovo).
Zvažované varianty:
audio-video
audio video
audiovideo
Poslední užití:
23.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Naše koně pomáhají“, nebo „Naši koně pomáhají“?
Klíčové slovo:
kůň; koně
Odpověď:
Podstatné jméno „kůň“, ačkoli má v 1. pádě množného čísla („koně“) neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přívlastku (zájmena) v 1. p. mn. č. napsat měkké -i, správně tedy „naši koně“. Tomu pak odpovídá i shoda přísudku, pokud je součástí přísudku příčestí: „Naši koně se pásli“ (nikoli „pásly“).
Poslední užití:
18.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.3 – Rodiče, lidičky, koně
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno Opakujte 5x po každé půl hodině. Nemělo by být psáno dohromady po každé půlhodině?
Klíčové slovo:
půlhodina
Odpověď:
Máte pravdu, podstatné jméno půlhodina píšeme dohromady, obdobně jako např. slova půlarch, půlden, půlměsíc, půllitr. Doporučujeme proto psát: opakujte po každé půlhodině.
Zvažované varianty:
půlhodina
půl hodina
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Je správně „vrané koně“, nebo „vraní koně“?
Klíčové slovo:
kůň; koně
Odpověď:
Podstatné jméno „kůň“, ačkoli má v 1. pádě množného čísla („koně“) neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přídavného jména v 1. p. mn. č. napsat měkké -í, správně tedy „vraní (mladí) koně“. Tomu pak odpovídá i shoda přísudku: „Vraní koně se pásli“ (nikoli „pásly“).
Poslední užití:
11.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.3 – Rodiče, lidičky, koně
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nevím si, rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedl_“. Jaké je prosím správné řešení?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že podmět vedlejší věty – zájmeno „který“ – je ve tvaru množného čísla rodu ženského, neboť odkazuje na podstatné jméno „okolnosti“ v hlavní větě, je namístě tvar přísudku s tvrdým y, tedy „přivedly“. Pokud bychom chtěli v přísudku vedlejší věty napsat měkké i, musel by být podmět, tj. vztažné zájmeno, ve tvaru rodu mužského životného, tj. „kteří mě sem k vám přivedli“. To by pak znamenalo, že se vedlejší věta vztahuje nikoli k „okolnostem“, ale k „lidem“. Takové řešení ovšem nedoporučujeme, protože vedlejší věta následuje bezprostředně za výrazem „okolností“ – větný celek by pak vyzněl nepřehledně a nesrozumitelně. Za jediné náležité tedy považujeme řešení „Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedly“.
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým – sekce 2.3 Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Tyto obrázky sbírám všude, kde je najdu, ať už ve vědě, matematice a filozofii(,) nebo v umění, literatuře a historii.“
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ani“ v následující větě? „Je hrdý na to, že nikdy neletěl letadlem(,) ani nevstoupil na loď.“
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Na své si přijdou milovníci autogramů z celé šíře společenského spektra, významných šlechticů, umělců, vědců až po knihovníky(,) nebo účastníky exkurzí.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
14.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.