Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 38/1220, položky: 371-380/12192
Stav:
#13150
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jaká je správná podoba názvu: dohromady Dyjskosvratecký úval, nebo se spojovníkem Dyjsko-svratecký úval?
Klíčové slovo: Dyjsko-svratecký úval
Odpověď: Vzhledem k tomu, že se v názvu tohoto geomorfologického celku objevuje složené přídavné jméno souřadné, nikoli podřadné, píšeme Dyjsko-svratecký úval se spojovníkem (jde zde o souřadné spojení jmen řek Dyje a Svratky). V této podobě je pojmenování rovněž geograficky standardizováno, viz Geoportál ČÚZK. Nejde zde tedy o tradiční způsob psaní některých jmen typu Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, který odporuje jinak obecně platným základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen.
Zvažované varianty:
Dyjsko-svratecký úval Dyjskosvratecký úval
Poslední užití: 6.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Uvnitř slova
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak se správně píše slovo pěšo, ve smyslu ‚jít někam pěšky‘ (tedy jít někam pěšo). Zápis pěšo se mi zdá nedostatečný, protože nevyjadřuje obvykle vyslovovanou délku nad ě. Fonetický přepis pjéšo, který vystihuje to, jak slovo vyslovujeme, mi ale nepřijde správný. Bohužel písmeno e, které by nad sebou mělo zároveň háček i čárku, neexistuje, i když by bylo přesně to, co by v této situaci bylo potřeba.
Klíčové slovo: pěšo, pjéšo; psaní ě
Odpověď: Vámi popsaný problém nemá žádné jednoznačně správné řešení. Háček je v tom, že v nestandardní vrstvě jazyka se občas mohou objevit jevy, které není možné standardním způsobem zapsat. Pokud přichází v úvahu několik nestandardních způsobů zápisu, neexistují kritéria, podle nichž by se rozhodlo, který z těchto zápisů je vhodnější. Slovník nespisovné češtiny zachycuje pouze fonetickou podobu pjéšo, úzus však takto jednoznačný není. Pokud se podíváme do internetového vyhledávače Google, převažuje zápis pěšo. Je to jistě i z toho důvodu, že vedle dlouhé výslovnosti [pjéšo] se objevuje i výslovnost krátká [pješo]. Nemalý počet výskytů má i fonetický zápis pjéšo (stovky dokladů) a vyskytuje se též podoba se znásobenou samohláskou pěěšo, příp. pěěěšo, ta je ovšem nejméně častá (jednotky dokladů). Ani jednu z variant nelze označit za vhodnější či méně vhodnou, ve všech případech bude zápis nestandardní a je na pisateli, kterou variantu zvolí.
Zvažované varianty:
pěšo pjéšo pěěšo
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13143
Užití:
1 1 0
Dotaz: Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz: Jak mám postupovat, když uvádím za jménem dosud žijícího člověka v závorce rok jeho narození? Je možné uvést u roku znak pro narození (*), nebo mám postupovat jinak?
Klíčové slovo: narození, *
Odpověď: Pro označení data narození lze používat hvězdičku (*), ta je umístěna v horní linii řádku a od následujícího údaje (např. právě roku) se odděluje mezerou. Znak a datum narození musejí být na stejném řádku. Při zaznamenávání informací o datu narození však lze postupovat i jinak, možností je třeba užití grafické zkratky a roku (např. v podobě „nar. 1980“, kterou můžeme nalézt přibližně ve 300 výskytech i v korpusu SYN2020). Nedoporučovali bychom ale zápis v podobě samotného roku v závorce, neboť taková varianta by pro čtenáře nemusela být dostatečně srozumitelná.
Poslední užití: 25.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Zkratky, značky, čísla a číslovky –⁠ Značky, čísla a číslice – 1 Obecné poučení
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: korpus SYN2020

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiná slova – pozice uvnitř
Konkrétní dotaz: V přírodovědné knize jsem se setkala se spojením „zazemněný meandr“ (tj. meandr zanesený zeminou). Mělo by se psát zazemněný, nebo zazeměný? Na internetu nacházím obě varianty.
Klíčové slovo: zazemněný; psaní ě
Odpověď: Přestože se nám nepodařilo uvedené slovo nalézt v dostupných příručkách, podle obecných slovotvorných pravidel považujeme za náležitou variantu s „mně“, tedy zazemněný. Postupovali bychom zde analogicky jako u přídavného jména uzemněný, které se píše s „mně“, neboť je odvozeno od slovesa uzemnit. Vámi uvedené přídavné jméno bychom tedy odvozovali od slovesa zazemnit, jež ve svém základu obsahuje skupinu „mn“, a proto bychom volili variantu se skupinou „mně“. Přestože se zazemnit nevyskytuje v příručkách, v 11. verzi korpusu SYN jej lze nalézt v přibližně 10 výskytech, není tedy sice moc frekventované, ale vyskytuje se. Korpusy navíc zachycují i přídavné jméno zazemněný, a to právě pouze v podobě s „mně“ (v korpusu SYN2020 má slovo 14 výskytů, v 11. verzi korpusu SYN 51 výskytů), tuto podobu tedy lze považovat za ustálenou.
Zvažované varianty:
zazemněný zazeměný
Poslední užití: 30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 17
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Písmeno ě, sekce 3 – Písmeno ě po písmenu m
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: korpusy SYN2020, syn_v11

Poprvé popsáno zde: Ano.
Poprvé popsáno v odpovědi s ID: #13142 ukaž.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13141
Užití:
1 2 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině náležitá podoba názvu ruského jezera: Pleščejovo, nebo Pleščejevovo, nebo Pleščejevo?
Klíčové slovo: jezero Pleščejevo
Odpověď: Toto jméno bohužel není v žádném ze zdrojů, které máme k dispozici, obsaženo, odpovědět však můžeme na základě konzultace s odbornicí na ruštinu: Vzhledem k tomu, že název „Pleščejevo“ není motivován osobním jménem Pleščej nebo Pleščejev, název by měl znít v češtině skutečně Pleščejevo, nikoliv *Pleščejovo nebo *Pleščejevovo. Nejde však o Pleščejevo jezero (jako např. Máchovo jezero), ale jezero Pleščejevo (jako např. jezero Malawi, tj. podstatné jméno rodu středního).
Zvažované varianty:
Pleščejovo jezero Pleščejevovo jezero jezero Pleščejevo
Poslední užití: 5.10.2022
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#13140
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je správná výslovnost (dle současných pravidel i při vzniku dále uvedené skladby r. 1796) určitých tvarů slovesa být (např. jsme) a slovesa jít (např. jděme)? Konkrétně mi jde o vyslovování těchto sloves ve skladbě Česká mše vánoční „Hej mistře“ od Jakuba Jana Ryby. Zpívám totiž v pěveckém sboru a jeden kolega, bývalý rozhlasový redaktor, mne upozornil, že se správně nemá vyslovovat ve výše uvedených slovesech hláska [j]. Prý to po nich bylo v rozhlase velice důrazně vyžadováno. Já jsem se s takovýmto požadavkem na výslovnost dosud nesetkal. Mám gramofonovou desku s nahrávkou této vánoční skladby z r. 1966, kde [j] ve výše uvedených slovesech slyším.
Klíčové slovo: určité tvary sloves být a jít; zpěv
Odpověď: V hereckém i mediálním prostředí (a nejen tam) se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Není samozřejmě vhodné počáteční [j] jakkoli „vyrážet“ či jinak zdůrazňovat, a činit tak řeč nápadně hyperkorektní. Na druhou stranu si však lze často všimnout zcela přirozeného a „nenápadného“ výskytu této hlásky i ve spontánních (nečtených) promluvách, což posluchači obvykle vůbec neregistrují (a už vůbec to nevnímají jako něco negativního), navíc sám mluvčí obvykle netuší, zda [j] vyslovuje, či nikoli. Není proto žádný relevantní důvod ono [j] „zakazovat“, navíc leckdy zcela plošně, jak dodnes někteří (bohužel i učitelé, pracovníci v médiích aj.) prosazují. Pokud jde o určité tvary slovesa „jít“, u něj ortoepické příručky explicitně uvádějí, že žádné zjednodušení není spisovné, měli bychom tedy vyslovovat výhradně [jdeme], [jdu] atp. V době, kdy Rybova mše vznikla, ještě žádná výslovnostní kodifikace češtiny v dnešním slova smyslu neexistovala. Vzhledem k pochopitelné absenci jakýchkoli nahrávek z dané doby lze jen odhadovat, jak tehdejší zpěváci text realizovali, pravděpodobně to bylo stejně jako dnes značně individuální. Není však jakýkoli důvod se domnívat, že by v tomto ohledu byla výslovnostní norma pociťována v minulosti odlišně, než jak je tomu v současnosti. Z našich zkušeností pak vyplývá, že současná výslovnost (nejen) v této skladbě není mezi interprety jednotná, některé sbory mají jasné pokyny (a to [j] jak vyslovovat, tak naopak vypouštět), jiné o potenciální nejednotnosti ani netuší. Vzhledem k povaze skladby, a zejména k významu a postavení daných výrazů (předpokládáme, že zde jde zejména o pasáž z Graduale, kdy sbor odpovídá basovému sólu „Jsme, jsme!“ a „Jděme!“) bychom doporučili počáteční [j] nevypouštět.
Poslední užití: 3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz: V textu je záměrně užita nespisovná podoba slovesa svézt (autem), a to ve větě „Chceš někam svýzt?“. To -ý- se mi tam nelíbí, psala bych svízt, ale nevím, kde mohu takovouto věc ověřit.
Klíčové slovo: svízt
Odpověď: Máte pravdu, pro užití -ý- místo -é- není žádný jazykový důvod. Zápis nespisovné podoby slovesa svézt bude svízt s í (obdobně např. plést – plíst, kvést – kvíst). Pokud by nešlo o obojetnou, ale tvrdou souhlásku, pak bychom v souladu s výslovností psali ý, např. nést – nýst.
Zvažované varianty:
svízt svýzt
Poslední užití: 23.11.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13138
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Dívala jsem se i do IJP a neumím se rozhodnout, jestli mám psát konkurz, nebo konkurs?
Klíčové slovo: konkurz
Odpověď: Výraz patří ke slovům, která mají dvě rovnocenné pravopisné varianty – je možné psát jak konkurz, tak konkurs. Doklady z ČNK (syn v11) ukazují, že se užívají obě možnosti, psaní se -z- v současných textech převažuje.
Zvažované varianty:
konkurz konkurs
Poslední užití: 10.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.2 – Dublety jsou stylově rovnocenné (typ kurz – kurs)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dodatek
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13137
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se gadžo, nebo gádžo?
Klíčové slovo: gadžo; gádžo
Odpověď: Romský výraz označující osobu neromského původu je možné psát jak krátce (gadžo), tak dlouze (gádžo). Podle dokladů z ČNK jsou v českých textech doloženy obě možnosti, podoba gadžo je frekventovanější. Nemáme však přehled o tom, která z podob je preferovanější v romských textech.
Zvažované varianty:
gadžo gádžo
Poslední užití: 4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13136
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Jsem Rom a chci napsat slovo rakle (neromské dítě), nevím, jestli se píše krátké a, nebo dlouhé á.
Klíčové slovo: rakle
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny romské výrazy nezachycují. Podle slovníků romštiny dostupných na internetu (https://cs.wiktionary.org/wiki/raklo) se slovo píše s krátkým a. Upřesňujeme, že podoba rakle je tvar 1. pádu množného čísla, v 1. p. jednotného čísla má slovo podobu raklo. Výraz neoznačuje jakékoli dítě, ale dítě mužského pohlaví, tedy chlapce, syna.
Zvažované varianty:
rakle rákle
Poslední užití: 4.1.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.