Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše zkratka „pí“ od slova „paní“? Má se za ní psát tečka, nebo ne? A je možné slovo „paní“ zkrátit i pomocí zkratky „p.“, nebo se tato zkratka používá jen pro označení slova „pán“?
Klíčové slovo:
paní
Odpověď:
Při zkracování slova „paní“ máme dvě možnosti. První je užití tzv. kontrakční zkratky, která vynechává střední část slova a zachovává jeho začátek a konec. V případě slova „paní“ má taková zkratka ustálenou podobu „pí“. Za takovou zkratkou se už nepíše tečka, jelikož končí posledním písmenem slova, za nímž již není co vynechávat (a dodejme, že se tečka nepíše ani uprostřed zkratky, byť tam se skutečně písmena vynechávají). Druhou možností je použít čistě grafickou zkratku, tj. ponechat začátek slova, v tomto případě nejspíš pouze první písmeno, a zbytek nahradit tečkou (po které se píše mezera nebo jiné interpunkční znaménko): „p.“. Jak vyplývá např. ze Slovníku zkratek či rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, běžněji se pro zkracování slova „paní“ užívá první možnost, tj. zkratka „pí“. Druhá varianta, tedy zkratka „p.“, se obvykle používá jako zkratka slova „pán“.
Zvažované varianty:
pí
pí.
p.
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Po číslovce sto
Konkrétní dotaz:
Jak správně přečtu spojení „mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky“? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. „rakouskými šilinky“?
Klíčové slovo:
300–400 tisíc
Odpověď:
Číslovku „sto“ skloňujeme podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci „mezi třemi až čtyřmi sty tisíci“ nebo také „mezi tři sta až čtyři sta tisíci“. Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek „sto“, „tisíc“, „milion“, „miliarda“ s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků“, tak „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky“.
Poslední užití:
2.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Lze na konci řádku dělit slovo Annou (od rodného jména Anna)? Setkala jsem se s dělením An-nou, je takové dělení správné?
Klíčové slovo:
Annou
Odpověď:
Slovo Annou by se na konci řádku správně dělit nemělo. Dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska (zde A-nnou [a-nou]), nedělíme.
Poslední užití:
30.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 1 Základní pravidla dělení slov, bod c)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? „Mám pocit, že žijí život někoho jiného(,) a že(,) jestli to je pravda, je to konec.“
Klíčové slovo:
a že jestli
Odpověď:
Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální“?
Odpověď:
Výrazy „hlavně“ a „především“, „zejména“ často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám větu „V písku se honil_ stepní běžci“. V následující větě je vysvětleno, že „stepní běžci“ jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
stepní běžci
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „běžci“ rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „V písku se honili stepní běžci“.
Poslední užití:
21.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nikde nemůžu najít, jestli mám v textu ponechat najust dohromady, nebo psát na just zvlášť. V korpusu je to doloženo zhruba stejně.
Klíčové slovo:
najust; na just
Odpověď:
Nespisovné výrazy nemívají závaznou pravopisnou podobu. Proto i doklady z ČNK ukazují, že se v praxi užívají obě možnosti zápisu. Slovník nespisovné češtiny zachycuje jak zápis dohromady, a to v hesle najust, tak i zvlášť (u hesla just je uveden příklad na just). Srovnatelné doklady najdeme i v NASCS, variantní možnosti zápisu nejsou vzájemně provázány. IJP uvádí obě možnosti psaní.
Zvažované varianty:
najust; na just
Poslední užití:
25.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi znakem pro narození (*) a úmrtí (†) a následujícím datem mezera? A pokud uvádím oba tyto údaje, je mezi nimi čárka, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
narození; úmrtí
Odpověď:
Značka pro narození (*) a úmrtí (†) se od následujícího data mezerou odděluje. Údaje o narození a úmrtí se od sebe běžně oddělují čárkou (např. Ferdinand Peroutka * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978).
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Na obálku knihy potřebuji napsat spojení jména a zkratky titulu inženýr. V původním návrhu je uvedeno nejprve jméno a příjmení, poté následuje čárka a za ní je zkratka titulu inženýr. Bude se v takovém případě psát zkratka titulu s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? Psalo by se velké písmeno jen v případě, že bude titul před jménem? A je vůbec zápis ve formě „jméno, zkratka titulu“ vhodný?
Klíčové slovo:
Ing.
Odpověď:
Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako „Ing.“, v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem („ing.“). Na zápis velkého počátečního písmena nemá vliv pořadí zkratky a jména, dle současných pravidel tedy velké písmeno volíme vždy. Běžně se zkratka „Ing.“ uvádí před jménem a neodděluje se od něj čárkou, proto doporučujeme pro účely obálky knihy volit raději formu „Ing. jméno příjmení“. Zápis zkratky za jménem doporučujeme užívat pouze v rámci abecedního řazení jmen např. v rejstříku, kde je možné volit zápis typu „Novák, Karel, Ing.“.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.3.5 Doplněk (s. 3)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Maximální výška palet je tři metry“, nebo „Maximální výška palet jsou tři metry“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Maximální výška palet jsou tři metry“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dva/tři/čtyři metry“, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Maximální výška palet je tři metry“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde „Maximální výška palet je tři metry“ i „Maximální výška palet jsou tři metry“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „Tři metry jsou maximální výška palet“).
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.