Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturněosvětový a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněosvětový; kulturně-osvětový
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní osvětu, resp. osvětu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněosvětový. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a osvětovou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-osvětový.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, zda ví, co výrazem pojmenovává.
Zvažované varianty:
kulturněosvětový
kulturně-osvětový
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že dobově se psalo zvlášť kulturně výchovný a že by se to dnes mělo psát jinak, ale nedokážu se rozhodnout jak, protože nevím, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
kulturněvýchovný; kulturně-výchovný
Odpověď:
Je pravda, že před rokem 1993, kdy PČP přinesla změny v psaní složených přídavných jmen, se běžně psala podobná slovní spojení zvlášť a že se s takovým zápisem setkáváme někdy i dnes. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, rozhodující je věcná znalost.
Pravděpodobnější se nám jeví předpoklad, že jde o kulturní výchovu, resp. výchovu kulturou. Pak jde o podřadné spojení a složené přídavné jméno by se mělo psát dohromady: kulturněvýchovný. Zcela vyloučit však nemůžeme ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky: kulturní a výchovnou, pak by náležitý zápis byl se spojovníkem: kulturně-výchovný.
Bylo by vhodné se zeptat autora textu, co výrazem pojmenovává.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo:
sociálněterapeutický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit.
Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná.
Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se spojení sociálně tržní hospodářství (nebo společnost) jako dvě slova? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
sociálnětržní; sociálně-tržní
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Bohužel v tomto případě není jednoduché určit, k čemu se adjektivum vztahuje, to by měl vědět autor textu.
Psaní se spojovníkem (sociálně-tržní) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a tržní. Tato možnost sice není vyloučená, ale zdá se nám méně pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální trh. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno trh je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálnětržní.
Zvažované varianty:
sociálnětržní
sociálně tržní
sociálně-tržní
Poslední užití:
27.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme, jak napsat finančněporadenský. Zda dohromady, nebo zvlášť, popř. s pomlčkou.
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady. Zápis se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) by odkazoval k souřadnému spojení dvou rovnocenných položek: finanční a poradenský, což však neodpovídá skutečnosti.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Na světovém silničním kongresu, který se teď koná v Praze, jsou různé pavilony, mezi nimi i česko-slovenský pavilon. Vidím to pokaždé napsané jinak. Myslím si, že by to mělo být se spojovníkem (ale jistá si nejsem), a také váhám, jak je to s velkými písmeny.
Klíčové slovo:
česko-slovenský
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko (a také na -cko, -ně, -ově) se neobejdeme bez věcných znalostí. Na základě nich se rozhodujeme, zda adjektivum píšeme dohromady, nebo se spojovníkem.
Zápis dohromady (československý) odkazuje k názvu Československo, pak lze usuzovat, že v pavilonu budou představeny exponáty, které vznikly v době existence Československa, tedy do roku 1992. Protože jde o akci pořádanou v současnosti, lze zcela oprávněně předpokládat, že se v pavilonu prezentují jak české, tak slovenské výrobky/nápady/technika/zkušenosti. Z jazykového hlediska jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni. U těchto složených přídavných jmen oddělujeme jednotlivé složky spojovníkem: česko-slovenský pavilon (obdobně slovensko-český slovník).
Věcnou znalost potřebujeme i při rozhodování, s jakým počátečním písmenem pojmenování psát. Může jít o všeobecnou platnost, pak je namístě písmeno malé; velkým písmenem signalizujeme, že se jedná o název, pojmenování. Srov. česká krajina x Česká republika.
Zvažované varianty:
česko-slovenský
československý
Poslední užití:
5.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálně psychologický, které vychází z oboru sociální psychologie. V odborné literatuře to nacházím psané třemi způsoby: s mezerou mezi slovy (sociálně psychologický), s pomlčkou (sociálně-psychologický) i dohromady (sociálněpsychologický). Jak mám slovo psát?
Klíčové slovo:
sociálněpsychologický
Odpověď:
Psaní obdobných výrazů zvlášť (sociálně psychologický), které se někdy v praxi objevuje, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Píšeme je podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem – upřesňujeme, že pro jejich zápis se neužívá pomlčka (tedy delší vodorová čárka –), ale spojovník (-). Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy.
Od ustáleného slovního spojení sociální psychologie odvozujeme přídavné jméno sociálněpsychologický. Obdobně např. politická ekonomie = politickoekonomický.
Spojovník se užije, pokud jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Pokud by východiskem bylo slovní spojení sociální a psychologický (např. výcvik), pak bychom psali sociálně-psychologický (to však neplatí v tomto případě, kdy je východiskem sociální psychologie). Obdobně politický a ekonomický (např. rozvoj) = politicko-ekonomický.
Dotaz:
Kombinace zkratky a značky
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně psát zkratka spojení „metr nad mořem“? A je možné místo ní uvádět jen značku pro metr?
Klíčové slovo:
m n. m.
Odpověď:
Zkratka spojení „metr nad mořem“ obsahuje značku „m“ pro metr a dále tzv. grafické zkratky „n.“ (od výrazu „nad“) a „m.“ (od slova „mořem“). Za mezinárodně kodifikovanými písmennými značkami označujícími matematické a další jednotky se nepíše tečka, naopak za grafickými zkratkami tečku píšeme. Značky matematických jednotek oddělujeme od číselné hodnoty i následujícího slova mezerami, stejně tak se dle pravopisných pravidel mají psát mezery po tečkách, které zakončují zkratky (výjimkou je jen situace, kdy za tečkou nenásleduje mezera, ale jiné interpunkční znaménko, pak píšeme za tečku rovnou příslušné znaménko bez mezery). Z výše uvedených pravidel tedy vyplývá, že náležitý zápis zkratky daného spojení je „m n. m.“. Pro označení výškového rozdílu či převýšení doporučujeme užívat právě tuto zkratku, nikoli pouze značku m, která se užívá jako jednotka délky.
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky − Značky, čísla a číslice + Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Jak má správně vypadat značka kilotuny?
Klíčové slovo:
kt; kilotuna
Odpověď:
Tisícinásobek fyzikální jednotky (kilo-) se běžně značí písmenem k, tuna má značku t, kilotuna se proto zapisuje značkou kt, kterou můžeme v dané podobě dohledat i ve Slovníku zkratek.
Poslední užití:
26.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 2 Písmenné značky
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o užívání pomlčky. Pokud je festival hudebně dramatický, bude se to psát s mezerou, nebo jako jedno slovo s pomlčkou mezi slovy? Je to festival, na kterém jsou představení jak hudební, tak divadelní.
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický
Odpověď:
Nejprve upřesnění: pomlčka se u složených přídavných jmen neužívá, v úvahu přichází zápis se spojovníkem (tedy kratší vodorovnou čárkou). Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), složená přídavná jména nepíšeme v souladu s platným doporučením jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Proto zápis hudebně dramatický festival nedoporučujeme. Při psaní přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (říkáte, že jde o festival, na kterém jsou představení hudební a dramatická), pak jde o souřadné spojení a pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Zápis dohromady (hudebnědramatický) by vycházel z podřadného slovního spojení hudební drama.
Zvažované varianty:
hudebně-dramatický
hudebně dramatický
Poslední užití:
28.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Podle významu se píše hudebně-dramatický festival se spojovníkem, protože je to od spojení hudební a dramatický festival. Je přípustná i varianta s mezerou, tedy dvě samostatná slova: hudebně dramatický?
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický
Odpověď:
V souladu s platným doporučením nepíšeme složená přídavná jména jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a dramatický festival), pak jde o souřadné spojení. Pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Teoreticky by v jiné situaci mohlo být východiskem slovní spojení hudební drama. V tom případě by se jednalo o podřadné spojení a náležitý zápis by byl dohromady: hudebnědramatický. Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), takovýto způsob nedoporučujeme.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V bakalářské práci máme formulaci „česko-právní řešení genderové segregace...“ Má to znamenat řešení z hlediska českého práva. Je vhodné psát česko-právní se spojovníkem?
Klíčové slovo:
českoprávní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Spojovník naznačuje, že jde o dvě souřadně spojené složky, v podstatě nahrazuje spojku a. Zápis česko-právní by tedy znamenal české a právní. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde o české právo –, pak píšeme adjektivum dohromady: českoprávní (obdobně např. trestní právo – trestněprávní, občanské právo – občanskoprávní). V citované formulaci se nabízí rovněž možnost nepoužívat složené přídavné jméno českoprávní (objevuje se jen zřídka), ale užít dvě samostatná přídavná jména: české právní řešení. Tuto možnost považujeme za vhodnější.
Zvažované varianty:
českoprávní
česko-právní
Poslední užití:
30.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli se slovo černobílý píše dohromady i v případě, že jde třeba o balon, který se skládá z černých a bílých dílků.
Klíčové slovo:
černo-bílý
Odpověď:
Složené přídavné jméno černobílý se doporučuje psát dohromady v tradičních vžitých slovních spojeních, např. se slovy film, fotografie, televizor – jde v podstatě o protiklad ke slovu barevný. Pokud označujeme dvě samostatné barvy, pak ve složeném přídavném jméně užijeme spojovník: černo-bílý balon.
Zvažované varianty:
černobílý
černo-bilý
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vědecko-fantastická literatura se spojovníkem, nebo dohromady – vědeckofantastická literatura?
Klíčové slovo:
vědecko-fantastický; vědeckofantastický
Odpověď:
Pro rozhodnutí, jak psát složené přídavné jméno, jehož první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně, nebo -ově, je určující vztah mezi jeho složkami. Jsou-li v souřadném vztahu, je náležitý zápis se spojovníkem (např. výraz politicko-ekonomický vznikl ze spojení přídavných jmen politický a ekonomický a nese význam ‚týkající se politiky a ekonomie/ekonomiky‘). Pokud je mezi složkami vztah podřadnosti, tj. jedna složka rozvíjí druhou, zapisujeme složené přídavné jméno dohromady (např. výraz politickoekonomický vznikl ze spojení politická ekonomie a znamená ‚týkající se politické ekonomie‘). Obecně lze tedy říci, že odlišný způsob zápisu reflektuje odlišný význam. To však zcela neplatí pro složené přídavné jméno vědecko(-)fantastický. I když psaní se spojovníkem vědecko-fantastický odkazuje ke slovům vědecký a fantastický (a odpovídá anglickému přídavnému jménu science-fictional, běžně zkracovanému na sci-fi) a psaní dohromady vědeckofantastický odkazuje ke spojení vědecká fantastika (což je kalk podstatného jména science fiction), významy těchto složených přídavných jmen jsou si natolik blízké, že jsou jen těžko rozlišitelné a v důsledku toho snadno zaměnitelné. Příručky se navíc rozcházejí v doporučených zápisech: starší Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pouze podobu vědeckofantastický, kdežto zdroje novější, Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov, zaznamenávají jen zápis vědecko-fantastický. V současné době považujeme z pravopisného i významového hlediska za zcela rovnocenné obě varianty, proto obě uvádíme v IJP. Můžeme tedy psát např. vědecko-fantastická i vědeckofantastická literatura, vědecko-fantastický i vědeckofantastický thriller, vědecko-fantastická i vědeckofantastická myšlenka apod.
Zvažované varianty:
vědecko-fantastický
vědeckofantastický
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Kde popsáno: rubrika Zajímavé dotazy, 12. 6. 2023 (https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Student v práci nepoužil formulaci nástroj měnové politiky, ale vytvořil slovo měnověpolitický nástroj. Jak to zapsat? Může se to psát i jako dvě samostatná slova?
Klíčové slovo:
měnověpolitický
Odpověď:
Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ově (a také na -sko, -cko, -ně) vycházíme z věcné znalosti. Jestliže složené přídavné jméno tvoříme z ustáleného slovního spojení měnová politika, pak jde o podřadné spojení, a složené přídavné jméno proto píšeme dohromady: měnověpolitický nástroj.
Zápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – adjektivum měnově-politický nástroj by tedy znamenalo měnový a politický nástroj (mělo by tedy jiný význam).
Zvažované varianty:
měnověpolitický
měnově-politický
měnově politický
Poslední užití:
26.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.